Plošné osobní prohlídky ve věznicích jsou nepřiměřeným zásahem do lidské důstojnosti

Za přiměřené přitom podle zástupce veřejného ochránce práv nelze považovat, pokud jsou odsouzení plošně nuceni při důkladné osobní prohlídce dřepovat či zvedat penis a šourek, aniž by existovalo reálné podezření odůvodňující tento postup. V rámci svého šetření již dříve upozorňoval veřejný ochránce práv v konkrétním případě Vězeňskou službu ČR i Ministerstvo spravedlnosti ČR, že jde o nepřiměřený zásah do lidské důstojnosti vězněných osob, pokud jsou takové prohlídce standardně podrobovány, aniž by existovalo jakékoli podezření, které by prohlídku odůvodňovalo. Jako opatření k nápravě ochránce doporučoval, aby takto důkladné osobní prohlídce byl odsouzený podroben teprve v případě, kdy existuje důvodné podezření na pronášení nepovolené věci či látky do věznice (viz  zpráva o šetření (392.6 kB, Adobe Acrobat dokument) a  závěrečné stanovisko (178.7 kB, Adobe Acrobat dokument)).

Generální ředitelství Vězeňské služby ČR se sice s názorem ochránce ztotožnilo, ale opatření k nápravě nepřijalo s odůvodněním možného zhoršení bezpečnostní situace ve věznicích. Nedostatek finančních prostředků totiž nedovoluje Vězeňské službě ČR pořídit technologie, které by umožnily provádět kontroly vězněných osob způsobem, který by nezasahoval do lidské důstojnosti, namísto stávajících osobních prohlídek.

Vzhledem k tomu, že stížností na tuto nedůstojnou praxi přibývá, osobní prohlídky vězňů jsou prováděny plošně a rutinně, aniž by existoval legitimní důvod, obrátil se veřejný ochránce práv na Ministerstvo spravedlnosti, jako na ústřední orgán, do jehož pravomoci výkon trestu spadá.

Jde o téma závažné a stále aktuálnější. V současné době zástupce veřejného ochránce práv dokonce vede šetření vůči jedné z věznic, kde byly bez jakéhokoli zdůvodnění podrobeny takto důkladné osobní prohlídce i civilní osoby – rodiče odsouzeného před návštěvou. Že jde o špatné zacházení, konstatoval opakovaně i Evropský soud pro lidská práva, který se osobními prohlídkami ve věznicích v poslední době rovněž poměrně často zabýval.

Ačkoli ministerstvo spravedlnosti deklaruje, že chce usilovat o naplňování požadavků Evropských vězeňských pravidel, současně nereflektuje judikaturu ESLP. Reakce ministerstva na zprávu ochránce byla totiž stejně rutinní, jak jsou prováděny osobní prohlídky ve věznicích. Ministerstvo pouze konstatovalo, že je mu judikatura Evropského soudu pro lidská práva známa, ale že provádění prohlídek není v rozporu se zákonem. Otázku plošného provádění důkladných osobních prohlídek bez existence reálného podezření, ponechává ministerstvo bez povšimnutí. K možné změně současné praxe pouze opakuje, že se resort potýká s nedostatkem finančních prostředků.

Zástupce veřejného ochránce práv, který se stížnostmi vězněných osob zabývá, plně respektuje veřejný zájem na zajištění vnitřní bezpečnosti věznic. V tomto případě, s ohledem na jiný zájem, totiž zachování lidské důstojnosti, však musí trvat na tom, aby v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva byly důkladné osobní prohlídky ve výše popsané podobě prováděny nikoliv plošně, ale pouze u konkrétních osob v situaci reálného podezření.

Vzhledem k tomu, že se ministerstvo nevypořádalo s námitkou plošného provádění osobních prohlídek a nepřijalo žádná opatření k nápravě, rozhodl se zástupce ombudsmana využít sankčního oprávnění podle zákona o veřejném ochránci práv a informovat veřejnost.