Ochránkyně prosadila novelu zákona o pozemních komunikacích: uleví malým obcím a pomůže občanům

Až do letošního roku o existenci účelových komunikací rozhodovaly všechny obecní úřady. Tedy i úřady malých obcí, kde výkon státní správy často zajišťuje neuvolněný starosta nebo úředníci menších obecních úřadů bez specializovaného dopravního odboru. Dopravní agenda je přitom natolik komplikovaná, že bylo mimo jejich možnosti se v předpisech orientovat. Na tento problém upozorňoval již JUDr. Otakar Motejl ve své souhrnné zprávě z roku 2003.

Ombudsmanka obdržela v minulosti stovky podnětů týkajících se veřejných cest. V řízeních o existenci pozemní komunikace, o odstranění pevné překážky nebo o připojení nemovitostí na komunikaci, musely správní úřady vykládat řadu neurčitých právních pojmů. To vedlo k nekončícím správním řízením v řádu let. Doprovodným jevem byly často zhoršující se sousedské vztahy, snahy o blokování průjezdů spornými místy, likvidace mnohých polních cest a stejně tak vlekoucí se spory o odškodnění.

Podle novely zákona o pozemních komunikacích, která nabude účinnosti k 31. prosinci 2015, budou nově příslušnými úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Na nich pracují profesionální úředníci a lze proto očekávat zkvalitnění celého rozhodovacího procesu. Aby měla změna právní úpravy pozitivní dopad i na délku vedených řízení, doporučuje ochránkyně minimálně dočasně personálně posílit odbory úřadů obcí s rozšířenou působností, které vykonávají danou agendu.

„Změny zákonů jsou často během na dlouhou trať. Jsem ráda, že jsem mohla dokončit dlouhodobou snahu, kterou započal Otakar Motejl a pokračoval v ní Pavel Varvařovský. Novela zákona o pozemních komunikacích uleví malým obcím a především pomůže občanům ve zkvalitnění vyřizování jejich podnětů,“ dodává ochránkyně Anna Šabatová.

Nový zákon obsahuje i problematická místa. V průběhu novelizace došlo k nezamýšlené změně v příslušnosti speciálních stavebních úřadů – pro místní komunikace jimi budou nově úřady všech obcí (tedy i malé obce, které nevykonávají stavební agendu). Takový stav je nežádoucí a způsobí řadu komplikací. Ochránkyně proto malým obcím doporučuje, aby do zjednání nápravy v této agendě spolupracovaly s obcemi s rozšířenou působností na základě veřejnoprávní smlouvy.

Za druhý nedostatek lze považovat, že orgány státního dozoru stále nemají v řadě případů v rukou účinný nástroj, jak přimět k rychlému zjednání nápravy toho, kdo zapříčinil komplikace v užívání či správě komunikací. Stále totiž chybí možnost uložit pokutu za nesplnění příkazu státního dozoru.

Nejzásadnější změny v novele zákona 13/1997 o pozemních komunikacích:

• Pro účelové komunikace je nově silničním správním úřadem obec s rozšířenou působností; pro místní zůstávají všechny obecní úřady (§ 40).
• K připojení na pozemní komunikaci už není třeba souhlas vlastníka komunikace, ale jen jeho stanovisko.
• Změny ve vyvlastňování (§ 17): Pro novou stavbu místní komunikace lze vyvlastnit jen v případě, jedná-li se o místní komunikaci 1. třídy.
• Zakotvena možnost „vyhnat“ nákladní tranzit na dálnice a silnice 1. třídy.
• Nová skutková podstata přestupku poškození účelové komunikace bez vozovky takovým způsobem, že je znemožněno její obecné užívání (např.: vykopání jam; rozorání).