AKTUÁLNĚ: Od 6. 1. 2025 aktualizujeme úřední hodiny osobního příjmu

Zveřejněno Tisková zpráva

Životy dětí v ústavní péči se zlepšují jen pomalu.

Za posledních deset let veřejný ochránce práv prověřil životní podmínky 2178 dětí žijících v ústavech. Pochybení některých ústavů a zařízení jsme obvykle dokázali velmi rychle napravit. Pokud však problémy vyplývaly například z nedostatku personálu, bylo často mimo naše možnosti prosadit účinné řešení. Obecně platí, že systém péče o ohrožené děti u nás neodpovídá úrovni dalších evropských států. Základním problémem je vysoký počet dětí v ústavní péči.

Chybí cílený tlak na umisťování dětí do alternativních forem péče, silnější práce s rodinou a předcházení momentům, kdy už zbývá pouze umístění dítěte do ústavní péče. Smutnou skutečností je jinde nevídané umísťování malých dětí do kojeneckých zařízení. V tom se v Evropě, bohužel, naprosto vymykáme.

Příklady pochybení, která jsme v posledních deseti letech napravovali 

Dětem byl umožněn styk s rodiči jen za odměnu; děti byly odděleny od svých sourozenců a nikdo se nevěnoval sociální práci k podpoře kontaktů s příbuznými a sanaci rodin; ne každé dítě mohlo alespoň jednou denně pobývat na čerstvém vzduchu; dětem byla kontrolována jejich soukromá korespondence (e-maily, sms, apod.).

Je potřeba sjednotit péči o ohrožené děti

Samotná ústavní péče skrývá několik systémových nedostatků. Péčí o ohrožené děti se zabývají tři rezorty, je rozdělena mezi státní správu a samosprávu a mezi státní a nestátní sektor. Aktuální situace je kritizována českými i zahraničními odborníky. Pravidelně na ni upozorňuje například Rada Evropy nebo Výbor pro práva dítěte OSN.

Jedním ze základních předpokladů nápravy je sjednocení systému péče o děti, o kterém se v České republice hovoří mnoho let bez konkrétního výsledku. O zajištění péče se aktuálně dělí Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a v případě malých dětí také Ministerstvo zdravotnictví. V praktické rovině pak má jedno dítě má na starost 7 – 10 různých osob. Tříští se odpovědnost i koordinace.

Náklady na péči o dítě:
  • Pěstounská péče: zhruba 20 000,- měsíčně.
  • Dětský domov: zhruba 25 000,- měsíčně.
  • Diagnostický ústav: zhruba 45 000,- měsíčně.
  • Kojenecký ústav: zhruba 45 000,- měsíčně. 
Postavení ochránce v oblasti ochrany dětí 

Od roku 2006 provádí ochránce systematické návštěvy zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na osobní svobodě. Posiluje jejich ochranu před mučením a jiným špatným zacházením. Plní tak úkoly národního preventivního mechanismu.

V České republice doposud nebyl zřízen dětský ombudsman a jsme jednou z posledních zemí EU, která tuto instituci nemá. Její zřízení doporučuje Výbor OSN pro práva dítěte. Veřejný ochránce práv tuto agendu naplňuje částečně v rámci svých kompetencí, které se však týkají jen některých aspektů práv dítěte a to především v oblasti ústavní péče nebo styků dětí s úřady.

Zprávy z návštěv zařízení ústavní a ochranné výchovy:

http://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omezenych-na-svobode/zarizeni/zarizeni-ustavni-a-ochranne-vychovy/

Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu:  http://www.ochrance.cz/uploads-import/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/Ctvrtletky/2016/2016_1_Q-10-let-NPM.pdf (524 kB, Adobe Acrobat dokument)

Vytisknout

Zpět na aktuality