Hledáme právníka či právničku pro oblast ochrany práv dětí a rodiny a zdravotnictví
Aktuálně hledáme kolegu či kolegyni do týmu rodiny, zdravotnictví a práce. Přidejte se k nám!
Aktuálně hledáme kolegu či kolegyni do týmu rodiny, zdravotnictví a práce. Přidejte se k nám!
Ve slovenské Smolenici si zástupci ombudsmanských institucí z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska připomněli dvacetileté výročí spolupráce ombudsmanů zemí Visegrádské skupiny.
Poradní orgán veřejného ochránce práv pro oblast ochrany práv osob se zdravotním postižením požádal ombudsmana, aby Poslanecké sněmovně vysvětlil negativní dopady novely školského zákona na práva dětí s postižením a jejich rodin. Zrušení možnosti využívat dalšího pedagogického pracovníka, neochota vlády doplnit mezi pedagogické pracovníky pozici sociálního pedagoga a neotevření školního poradenského pracoviště nepedagogickým pracovníkům negativně ovlivní vzdělávání dětí s postižením.
Zástupce ombudsmana uspořádal kulatý stůl k tématu začleňování a uvolňování žáků v tělesné výchově, na kterém právníci Kanceláře ombudsmana prezentovali předběžné výsledky jejich výzkumu. Ten potvrdil, že stále převládá úplné uvolňování žáků nad částečným nebo že posudky lékařů bývají různorodé a nevyhovující. Výzkum dále odhalil, že se v tělocviku nevyužívají pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podpůrná opatření tolik, kolik by se mohla.
Veřejný ochránce práv informoval vládu o řadě pochybení ministerstva i ministra zdravotnictví při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace. Kromě trvajících mnohaměsíčních průtahů a lpění na zdravotnické dokumentaci jako na prakticky jediném nezpochybnitelném důkazu, poukázal ombudsman především na to, že rozhodování ministerstva není v souladu s tím, jak případy odmítnutých žádostí hodnotí správní soudy. Ministerstvo zdravotnictví navíc v poslední době nekomunikuje ani s ombudsmanem. Ten stále čeká na odpovědi na své výzvy ve třiceti případech.
Ombudsman ve Zpravodaji informuje o nedávných případech, ve kterých pomohl lidem v různých vztazích s úřady. Také si můžete přečíst o tom, jak probíhá vyhoštění z České republiky. Nebo se podívat na další příklad toho, jak to lidé s asistenčními psy nemají jednoduché.
Ústavní soud zrušil usnesení Nejvyššího správního soudu, podle kterého obce jako veřejní opatrovníci nevykonávají přenesenou působnost. Ombudsman se proti tomuto usnesení už v minulosti vymezil. Nyní se ombudsman prostřednictvím tzv. amicus curiae připojil k ústavní stížnosti původního žalobce proti tomuto rozhodnutí a požádal Ústavní soud, ať jej zruší jako protiústavní. Ústavní soud vyhověl. Ombudsmanovi tak nadále zůstává zachována pravomoc šetřit stížnosti lidí s postižením na veřejné opatrovníky (obce).
1. září 2024 uběhlo patnáct let od účinnosti českého antidiskriminačního zákona. Zároveň si ombudsman připomíná 15 let jako orgánu pro rovné zacházení, kdy v České republice prosazuje rovné zacházení a chrání před diskriminací. Na včerejší konferenci v Senátu, kterou zaštítila místopředsedkyně senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie Adéla Šípová, se diskutovaly limity antidiskriminačního zákona či vymahatelnost pohledem obětí diskriminace.
25. září 2024 se na semináři v Senátu zaměříme na 15 let účinnosti antidiskriminaního zákona. Prvního září 2024 totiž uběhlo přesně patnáct let od účinnosti. Seminář s mezinárodní účastí je vhodným formátem ke společnému zamyšlení, zda se zákon v praxi využívá, kde jsou jeho limity a zda po důkladném zhodnocení patnáctileté účinnosti navrhovat jeho změny. Debatovat budeme také výzvy českého antidiskriminačního zákona. O své příběhy a zhodnocení vymahatelnosti se podělí přímo oběti diskriminace.
Seminář je možné sledovat také online prostřednictvím přenosu Senátu.
V regionech zasažených povodněmi budou při nadcházejících krajských a senátních volbách pravděpodobně hrát zásadní roli přenosné urny, případně alternativy k běžným volebním místnostem, jako tomu bylo za covidové pandemie. Vedení obcí může v této nelehké situaci využít předchozí zkušenosti se zajišťováním voleb pro lidi se specifickými potřebami. Užitečné informace nabízí na svém webu i veřejný ochránce práv.
Přidejte se k nám a staňte se součástí Kanceláře veřejného ochránce práv, která pomáhá bez rozdílu už téměř 25 let!
V České republice není dostatečné povědomí o chronickém únavovém syndromu (ME/CFS) ani mezi zdravotníky. Lidé s ME/CFS získávají diagnózu až s odstupem několika let od nástupu příznaků. Nemoc jim znemožňuje žít život, na který byli dosud zvyklí. Nezvládají práci nebo školu. Čelí nepochopení u svého okolí. Zástupce ombudsmana se proto obrátil na Ministerstvo zdravotnictví. Žádá ho, aby se situací lidí s ME/CFS začalo systematicky zabývat.
Při návštěvě domova se zvláštním režimem Důstojnost v Nýdku provozovaného stejnojmennou obecně prospěšnou společností odhalil tým právníků Kanceláře ombudsmana spolu s psychiatrickou sestrou řadu závažných nedostatků, které v souhrnu dosahovaly intenzity špatného zacházení s klienty. V zařízení chyběla individualizovaná péče, která by odpovídala potřebám lidí s demencí. Nejméně ve dvou případech zamykal personál klienty v pokoji, dalšího obyvatele dlouhodobě fixoval za ruku k lůžku. Někteří klienti se zhoršenou pohyblivostí se nedostávali na čerstvý vzduch. Vedení domova splnilo pouze některá z 56 opatření k nápravě a o řešení dalších problémů přestalo komunikovat. Zástupce ombudsmana proto využil svého sankčního oprávnění a o situaci v domově informuje veřejnost.
Veřejný ochránce práv při prověřování případů několika lidí vyřazených z evidence uchazečů o zaměstnání zjistil, že některé úřady práce byly na své klienty příliš striktní. Chtěly, aby si ti, kteří kvůli nemoci, vyšetření nebo úrazu nemohli přijít na domluvenou schůzku, nahradili setkání s úředníkem hned první úřední den po skončení neschopenky. Odkazovaly se přitom na vlastní poučení o povinnostech uchazečů o zaměstnání. Samotný zákon o zaměstnanosti ale takovou povinnost lidem nestanovuje. Po upozornění ombudsmana teď Úřad práce poučení změnil.
Veřejný ochránce práv a jeho zástupce volají po diskuzi o připravované změně školského zákona. Mají výhrady především vůči navrhovanému zrušení jednoho z podpůrných opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami – využití dalšího pedagogického pracovníka. Toho školská poradenská zařízení doporučují dětem, které při vzdělávání potřebují vyšší míru podpory, než jim může poskytnout asistent pedagoga.
Ombudsman vydal doporučení určené zaměstnavatelům, kteří chtějí vytvořit férové prostředí pro své zaměstnance. Často se totiž na ombudsmana obracejí lidé, kteří pociťují diskriminaci na pracovišti. Praktická příručka s konkrétními příklady může přispět k tomu, aby se zaměstnanci cítili v práci dobře.
Víc než třicítka středoškoláků si v Kanceláři veřejného ochránce práv převzala osvědčení o úspěšném absolvování pracovní stáže v Tranzitním programu společnosti Agapo. Program nabízí praxi mladým lidem se speciálními vzdělávacími potřebami. Letos se do něj jako zaměstnavatel poprvé zapojila i Kancelář veřejného ochránce práv.
Veřejný ochránce práv upozornil Energetický regulační úřad (ERÚ), že by měl stížnosti na dodavatele energií hodnotit také z pohledu možné diskriminace spotřebitele. Ombudsman vycházel mimo jiné i z případu mladé ženy, se kterou dodavatelé elektřiny odmítli uzavřít smlouvu jenom proto, že byla v insolvenci. A to i přesto, že žena dluhy po partnerovi v rámci oddlužení splácela. Po zásahu ombudsmana vydal Energetický regulační úřad stanovisko pro posuzování diskriminace spotřebitelů při dodávkách energií. V něm dodavatele varuje před nerovným zacházením s odběrateli pouze na základě skutečnosti, že mají dluhy.
Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek kasační stížnosti ombudsmana v případě plánované výškové stavby Šantovka Tower. V praxi to znamená, že až do rozhodnutí NSS o samotné kasační stížnosti nesmí olomoucký magistrát investorovi vydat povolení stavby.
Veřejný ochránce práv pomohl matce z jižní Moravy získat 200 tisíc korun rodičovského příspěvku, o které přišla kvůli chybám Úřadu práce. Ombudsman Úřadu práce vytkl, že ženě přestal rodičovský příspěvek vyplácet, a také ji víckrát nesprávně informoval o platných předpisech a možnostech dalšího postupu. Úředníci například po matce neoprávněně požadovali, aby si sama zařídila rodičovskou dávku ze Švýcarska, kde pracoval otec dítěte. Přitom měl naopak samotný Úřad práce nejprve ověřit, zda stát, kde otec dítěte pracuje, vůbec podobnou dávku poskytuje.