Zveřejněno
Jak dosáhnout více než 70% úspěšnosti při zaměstnávání lidí s postižením?
Odpovědí mohou být pracovně rehabilitační střediska. Že se jedná o užitečný nástroj, který může lidem s postižením významně pomoct s nalezením a udržením zaměstnání ukazují výsledky projektu. Ten se zaměřil právě na pilotní ověření fungování pracovně rehabilitačních středisek. Na včerejší odborné konferenci v Kanceláři ombudsmana to potvrdili zástupci Asociace pracovní rehabilitace, organizace AGAPO a další odborníci v rámci panelové diskuze. Se svou osobní zkušeností se podělil i pan Daniel, který díky podpoře střediska našel stabilní zaměstnání, ve kterém je nyní samostatný a postupně si navyšuje úvazek.
Projekt v uplynulých třech letech ověřil možnosti vzniku a fungování tzv. pracovně rehabilitačních středisek. Výsledky pilotního ověření, do kterého bylo zapojeno celkem 100 lidí (zejména s těžším postižením), ukázaly, že zapojení středisek do procesu pracovní rehabilitace více než třikrát zvyšuje pravděpodobnost nalezení a udržení vhodného zaměstnání. 61 lidí si díky podpoře pracovně rehabilitačních středisek našlo nové zaměstnání a 10 lidí si udrželo stávající zaměstnání.
„Vítáme výsledky projektu zejména s ohledem na úspěšné zapojení klientů ve třetím stupni invalidity. Šlo až o třetinu klientů pracovně rehabilitačních středisek, kteří byli doposud mimo evidenci Úřadu práce, tedy tzv. mimo systém. Často jsou to mladí lidé, kteří by s podporou i mohli pracovat, ale Úřad práce, ani nikdo jiný, o nich neví,“ uvedla právnička Kanceláře ombudsmana Denisa Kramářová.
Petr Džambasov z Asociace pracovní rehabilitace ČR vidí řešení právě v pracovně rehabilitačních střediscích, které mají potenciál tuto dlouhodobě neuspokojivou situaci řešit. „Více než dvě třetiny osob se zdravotním postižením se v Česku nacházejí mimo trh práce, což je v porovnání s ostatními evropskými státy alarmující. Pro osoby se zdravotním postižením je přitom vhodné zaměstnání nejen zdrojem ekonomické nezávislosti, ale také důležitým prostředkem k aktivnímu zapojení do společnosti, zdrojem sociálních kontaktů a má prokazatelný vliv na zvyšování kvality jejich života.“ Naději pro zlepšení situace vidí v pracovně rehabilitačních střediskách i Jakub Purdjak z organizace AGAPO: „Jsem přesvědčen, že zavedení pracovně rehabilitačních středisek může pomoci tuto situaci změnit. V rámci pilotního projektu pracovně rehabilitačních středisek jsme si ověřili, že se jedná o velmi účinný způsob, jak podpořit osoby se zdravotním znevýhodněním při získání pracovního uplatnění.“
„Pracovně rehabilitační střediska považujeme za vhodný koncept, který může Úřadu práce výrazně pomoci jako užitečný spolupracovník při včasném zařazení a udržení lidí s postižením na pracovním trhu,“ dodala Kramářová.
Ombudsman doufá, že se záměr pracovně rehabilitačních středisek přesune ze stádia vize v jejich fungování a že pracovní rehabilitace bude časově, místně a kapacitně dostupná i těm lidem s postižením, kteří zatím ani nevědí, že by ji mohli využít.