Bránit se proti diskriminaci má smysl

Diskriminace kvůli věku a zdravotnímu postižení

Stěžovatel pracoval ve věznici jako vychovatel terapeut. Po úrazu se však zhoršil jeho zdravotní stav (invalidita II. stupně) a on proto ze zdravotních důvodů požádal o přeložení do věznice, která byla blíže jeho bydlišti. Do svého zaměstnání totiž dojížděl tři sta kilometrů, což už pro něj se zhoršeným zdravotním stavem nebylo možné. Ředitel věznice, v níž pracoval, s přeložením souhlasil. Problém však nastal ve druhé věznici, kam chtěl nastoupit. Ředitel této věznice jej odmítal přijmout. Stěžovatel pojal podezření, že je to především kvůli jeho věku (61 let) a také zdravotnímu stavu. S podezřením na diskriminaci se proto obrátil na ombudsmana.

„Z dokladů, které stěžovatel předložil, vyplývalo, že daná věznice opakovaně hledala zaměstnance právě na pozici vychovatele, o niž stěžovatel usiloval, a důvody, pro které byl odmítán, se ukázaly být pouze zástupnými. Naše šetření tak potvrdilo podezření na diskriminaci kvůli věku a zdravotnímu postižení. Zaměstnavatel je přitom povinen zajistit přiměřená opatření pro zaměstnance s postižením. Zde stěžovatel neměnil zaměstnavatele – tím byla Vězeňská služba ČR – ale přecházel mezi jednotlivými organizačními složkami, tedy jednotlivými věznicemi. Vykonávanou práci znal a opatření, která by mu umožnila v ní pokračovat, byla minimální. Zprávu ombudsmana o zjištěné diskriminaci pak potvrdil také soud prvního stupně, který rozhodl, že se stěžovatel stal obětí diskriminace. Nepravomocně mu přiznal náhradu škody v podobě ušlého výdělku a sto tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy,” vysvětluje k případu ombudsman Stanislav Křeček.

Ukončení pracovního poměru kvůli těhotenství

V druhém případě se jednalo o lesní dělnici propuštěnou ve zkušební době kvůli těhotenství. Žena nastoupila do práce v době, kdy těhotná nebyla. Když otěhotněla, oznámila tuto skutečnost zaměstnavateli s prosbou, aby ji převedl na jinou práci. Zaměstnavatel ji však místo toho propustil s tím, že na to má ve zkušební době právo. Jak však během svého šetření konstatoval ombudsman, toto právo se dostalo do kolize se směrnicí Evropské unie, která požaduje po členských státech přijmout nezbytná opatření zakazující výpověď zaměstnankyním mimo jiné v době těhotenství. Současně se také na zkušební dobu vztahuje antidiskriminační zákon.

Zákoník práce zakazuje dát výpověď těhotným ženám. Ukončení pracovního poměru těhotných žen ve zkušební době zákoník nijak neupravuje. Směrnice EU přitom stanovuje, že k propuštění těhotné ženy může dojít jen ve zcela výjimečných případech. Požaduje po členských státech přijmutí nezbytných opatření k zákazu ukončování pracovního poměru zaměstnankyň v době těhotenství.

V roce 2018 Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí uvedl, že by mělo být prakticky zakázáno ukončovat pracovní poměr těhotných žen. To by se mělo vztahovat také na zkušební dobu. Český Nejvyšší soud pak již v roce 2009 rozhodl, že úkony ve zkušební době musí být také poměřovány z hlediska zákazu diskriminace a rovného zacházení.

Komentář Pro bono aliance

Závěry ombudsmana v prvním případě potvrdil i Obvodní soud pro Prahu 4, který prozatím nepravomocně stěžovateli přiznal náhradu škody spočívající v ušlém výdělku i náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč.

V druhém případě stěžovatelka sice prohrála před soudem prvního i druhého stupně, uspěla však s dovoláním u Nejvyššího soudu, který konstatoval, že se stala obětí diskriminace, a na základě toho obě rozhodnutí zrušil.

„Cesta obětí diskriminace ke spravedlnosti není zcela jednoduchá. I proto máme diskriminačních kauz zatím málo. Dosavadní výsledky obou případů ale dokládají, že naše soudy s konceptem zákazu diskriminace umějí pracovat a poskytnou oběti diskriminace ochranu i ve skutkově a právně složitých případech,“ uvedl advokát Jakub Tomšej spolupracující s Pro bono aliancí, který stěžovatele i stěžovatelku bezplatně zastupoval.

„Jsme upřímně potěšeni, že spolupráce naší organizace s Kanceláří veřejného ochránce práv nese takříkajíc „své ovoce“. Specializovaní pro bono advokáti zprostředkovaní prostřednictvím našeho projektu Pro bono centrum se úspěšně podílejí na budování pozitivní rozhodovací praxe v oblasti diskriminace“, uvedla ředitelka Pro bono aliance Veronika Ježková.