Zveřejněno
Čtvrtý díl Ochránce
V neděli 29. září můžete na ČT2 od 11:20 h sledovat čtvrtý díl pořadu Ochránce. Ukážeme vám případ snížené podpory v nezaměstnanosti při výpovědi dohodou, příběh otce snažícího se zrušit u sebe místo trvalého bydliště dětem svěřeným do péče matky a případ tak trochu podivných kritérií pojišťovny pro čerpání prostředků z fondu prevence. Repríza je na programu ve středu 2. 10. ve 13:10 a další opakování jsou pak zařazena do vysílání ČT2 v neděli a úterý vždy po půlnoci.
Nepříjemnosti, které vám může způsobit špatná práce úřadů, neznamenají vždy zásadní problémy. I zdánlivé drobnosti ale přesto dokáží zkomplikovat život. Neoprávněné snížení podpory v nezaměstnanosti, problematické rušení místa trvalého bydliště a diskriminace ze strany zdravotní pojišťovny. Režie P. Kotrla
Paní Vamberská žila se svým manželem, tehdy ještě partnerem, v Praze, kde měli oba dobré zaměstnání. Když ale její nastávající manžel dostal pracovní nabídku v rodném regionu, rozhodla se jej následovat a společně se přestěhovali. Její zaměstnavatel situaci chápal, a proto souhlasil s ukončením pracovního poměru dohodou. Když se však paní Vamberská dostavila na úřad práce, dozvěděla se, že její důvod ukončení pracovního poměru nepovažuje úřad práce za vážný, proto jí přiznal pouze sníženou sazbu podpory v nezaměstnanosti. Odůvodnil to tím, že její vážný důvod nespadá pod žádný důvod uvedený v zákoně o zaměstnanosti. Protože ještě s partnerem nebyli sezdáni, nejednalo se podle úřadu práce ani o jiné vážné osobní důvody nebo důvody hodné zvláštního zřetele.
Problémy pana Málka začaly rozvodem. Jeho dvě děti byly svěřeny do výchovy matce, nebydlely u něj, ale trvalé bydliště tam měly stále oficiálně hlášené. Napjaté rodinné vztahy, zejména s dcerou, následně vyústily v sérii nepříjemností, včetně neoprávněného vnikání do bytu. Pan Málek proto usiloval u zrušení trvalého bydliště dětí, což ale nebylo snadné. Úřady totiž argumentovaly, že vyživovací povinností je kromě placení výživného i povinnost poskytovat dětem ubytování, z čehož dovodily existenci užívacího práva dětí k nemovitosti pana Málka. Nijak se přitom nevypořádaly s faktem, že soud stanovil vyživovací povinnost jako placení výživného (nic dalšího).
Zdravotní pojišťovny u nás nabízejí možnost využívání prostředků z takzvaného fondu prevence. Příspěvků na sportovní aktivity, zejména plavání, chtěla pro své děti využít i paní Rytířová. Pojišťovna ale stanovila podivnou podmínku. Příspěvek poskytovala jen u ní pojištěným dětem do 18 let, jejichž oba rodiče jsou u ní rovněž pojištěni. Přitom u osob starších 18 let žádná taková podmínka nebyla. Paní Rytířová to považovala za diskriminaci, protože mladším pojištěncům byl přístup k fondu výrazněji ztížen.
Po odvysílání si můžete tento díl pustit i zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10363268581-ochrance/313281381960010/ 