AKTUÁLNĚ: Od 6. 1. 2025 aktualizujeme úřední hodiny osobního příjmu

Zveřejněno Tisková zpráva

Další činnost ochránce v agendě dohledu nad omezováním osobní svobody

V průběhu prvních čtyř měsíců roku 2011 ochránce zjišťoval realizaci některých opatření k nápravě v dříve navštívených zařízeních omezujících osobní svobodu. Znovu proto provedl návštěvy v psychiatrické léčebně, léčebně dlouhodobě nemocných, pokračoval v návštěvách policejních cel a zaměřil se rovněž na dosud nerealizovaná opatření v zařízeních pro cizince.

Zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb

V souhrnných zprávách z návštěv psychiatrických léčeben a zařízení sociálních služeb ochránce poukazoval na nedostatečnou provázanost a prostupnost mezi léčebnami a zařízeními sociálních služeb a kritizoval také dlouhodobý pobyt klientů zařízení sociálních služeb s mentálním postižením v psychiatrické léčebně. Na tuto skutečnost upozornil také Poslaneckou sněmovnu v příloze ke zprávě o své činnosti za IV. čtvrtletí roku 2010. I z tohoto důvodu navštívil gerontopsychiatrické oddělení Psychiatrické léčebny Šternberk a dětské oddělení Psychiatrické léčebny Opava.

V návaznosti na poznatky z těchto návštěv ochránce upozornil na problematičnost ustanovení §26 zákona o sociálních službách, který de facto znemožňuje, aby bylo řízení o příspěvku na péči vedeno u osoby, která je několik let hospitalizována v psychiatrické léčebně. Tito pacienti tak nemají šanci najít vhodné sociální zařízení, protože obvyklou podmínkou pro přijetí je právě přiznaný příspěvek na péči. Podle zákona o sociálních službách totiž nemůže být sociální šetření, jako jedna z podmínek přiznání příspěvku na péči, provedeno u osob, které nepobývají v přirozeném prostředí, za což se zdravotnické zařízení nepovažuje. Zcela je přitom opomíjen fakt, že pro řadu dlouhodobých pacientů léčebna je přirozeným a domácím prostředím, že žádné jiné nemají. V současné době jsou tedy příbuzní pacientů nuceni vzít si nemocného domů, aby mohlo proběhnout sociální šetření, a pak ho znovu nechat hospitalizovat. Nedostatkem zákona jsou tak zatěžováni sami pacienti, jejich blízcí, ale také dotčená zařízení, která musí administrovat zbytečné propuštění a opětovné přijímání pacientů.

Svoje výhrady ochránce uplatnil i v rámci projednávání tzv. sociálního balíčku, ale jeho věcné připomínky nebyly akceptovány.

Ochránce taktéž navštívil léčebnu dlouhodobě nemocných ve Valticích, kde se zajímal mimo jiné i o prevenci podvýživy pacientů. V této souvislosti formuloval několik doporučení (např. za účelem odhalení podvýživy zavést jednoduchý nutriční screening a vážení pacientů jako jeho standardní součást, tzn. sledovat údaje, jako je váha, výška, BMI, příjem potravy, do zdravotnické dokumentace zavést nutriční dekurz pro záznamy o příjmu potravy, váze, dietě a sippingu, zajištění péče nutričního terapeuta). Problematice prevence podvýživy se hodlá ochránce věnovat i v budoucnu, a to směrem k možnosti zdravotnických zařízení následné péče zajistit tuto péči (včetně prevence) s ohledem na své finanční možnosti.

Ochránce rovněž zahájil několik šetření týkajících se postupu veřejných opatrovníků, tzn. obecních či městských úřadů, při výkonu opatrovnictví u klientů zařízení sociálních služeb. Lze říci, že základním problémem je nedostatečná informovanost odpovědných pracovníků o systému sociálních služeb (včetně standardů poskytování sociálních služeb), o základních právních institutech jako je způsobilost k právním úkonům, odpovědnost za škodu, ale i samotný pojem právní úkon je v některých ohledech vykládán mylně. Často je za něj považována i realizace základních práv.

Policejní cely

V souladu se svým příslibem z podzimu roku 2010 ochránce pokračoval v návštěvách policejních cel. Navštívil policejní cely při obvodním oddělení v Prachaticích, při územním odboru v Prachaticích a při obvodním oddělení v Uherském Brodě. Příslušníkům Policie ČR v této souvislosti ochránce poskytl doporučení týkající se přístupu policistům k osobám umístěným v celách.

Zařízení pro cizince

V prvním čtvrtletí ochránce navštívil zařízení pro zajištění cizinců Bělá – Jezová, a to v návaznosti na výsledky jednání, které uzavřelo etapu systematických návštěv v roce 2010. V této souvislosti ochránce musí konstatovat, že i přes osobní jednání s představiteli Správy uprchlických zařízení, Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, Služby cizinecké policie PČR a Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra a následnou korespondenci se nepodařilo nalézt shodu na některých doporučeních ochránce. Je však třeba doplnit, že např. Zdravotnické zařízení MV splnilo všechna doporučení ochránce a své výsledky předestřelo již na osobním jednání.

Mezi ochráncem a Správou uprchlických zařízení však přetrvává rozpor zejména ohledně možnosti cizinců uložit si do uzamykatelného prostoru své věci (rozpor přetrvává již od roku 2006) a ohledně odesílání úředních písemností u cizinců, kteří jsou bez finančních prostředků.

Návštěva v zařízení Bělá – Jezová se soustředila na tři oblasti, a to podmínky cizinců v tzv. přísném režimu (obdoba kázeňského potrestání), používání donucovacích prostředků během eskort a provádění osobních prohlídek a prohlídek ubytovacích prostor cizinců.

Do budoucna budou návštěvy v zařízeních pro cizince probíhat častěji. V souvislosti s tzv. návratovou směrnicí (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí) ochránce od 1. ledna 2011provádí rovněž sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody.

Vytisknout

Zpět na aktuality