Doporučení ochránce Poslanecké sněmovně

Trvale se zvyšující počet podnětů dokládá jak důvěru, které se ochránce u občanů dlouhodobě těší, tak na druhé straně i přetrvávající či opakující se problémy v činnosti orgánů státní správy. Svědčí o tom i stejné tematické zaměření a obsah podnětů, kdy se nejvíce stížností týká oblasti sociálního zabezpečení, stavebního řádu, vězeňství, zdravotnictví a státní správy soudů.

Zprávu o své činnosti za rok 2009 předkládá ochránce v poměrně složité situaci, kdy Poslanecké sněmovně nezbývá do voleb mnoho času k jednání. Sněmovna tak má vůči ochránci dva resty. Jednak by měla projednat zprávu Vlády ČR o plnění doporučení ochránce obsažených ve zprávách za roky 2007 a 2008 a měla by rovněž projednat aktuálně předloženou zprávu ochránce za rok 2009. Ta obsahuje další doporučení a Poslanecká sněmovna by měla správně vyzvat vládu, aby se jimi zabývala a v určitém termínu se k nim vyjádřila.

Přestože Sněmovna usnesením požádala vládu, aby do konce roku 2009 předložila zprávu o využití podnětů ochránce, dosud se tak nestalo, takže ani není možné vyhodnotit, jak se vláda s navrženými legislativními doporučeními ochránce vypořádala a z jakých důvodů například některé problémy zatím nebyly vyřešeny. Ochránce proto ve své zprávě za rok 2009 rekapituluje doporučení, která dosud nebyla splněna.

Mezi nesplněná legislativní doporučení za roky 2007 a 2008 patří mezi jinými:

·  Předložení návrhu zákona, kterým se vyřeší vlastnické vztahy k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí bez vlastníka, případně s vlastníkem neznámým.

·  Předložení návrhu novely zákona o hornické činnosti, který by ukládal těžebním společnostem předložit dohody o vyřešení střetu zájmu s vlastníky dotčených objektů, pokud o to písemně požádají.

·  Schválení věcného záměru a předložení nového zákona o znalcích a tlumočnících.

·  Předložení novely zákona o důchodovém pojištění, která by zakotvila nárok na sirotčí důchod alespoň v minimální výši pro osiřelé děti, jejichž zemřelí rodiče nesplnili podmínky pro nárok na starobní či invalidní důchod.

·  Předložení novely zákona o rodině, která by stanovovala, že rozhodnutí o odnětí dítěte bude vydáváno na dobu určitou. K prodloužení odtětí by mohlo dojít novým rozhodnutím po posouzení trvání důvodů.

·  Předložení novely zákona o místních poplatcích, která by stanovila zákonné ručení osob povinných výživou k nezletilým poplatníkům místního poplatku za komunální odpad.

·  Předložení novely zákona o životním a existenčním minimu, která by při společném posuzování osob v systému dávek pomoci v hmotné nouzi odstranila nevýhodné postavení osamělého rodiče nebo rodičů osamělého rodiče.

·  Předložení novely zákona o Policii, která jednoznačně vyřeší vztah připoutání k donucovacím prostředkům a zakáže použití připoutání v policejních celách.

Nová legislativní doporučení ochránce

• Již minimálně od roku 2007 ochránce opakované doporučuje Sněmovně, aby požádala vládu o předložení nového zákona o památkové péči, který by upravil možnost kompenzace nákladů za obnovu a údržbu objektů v památkových rezervacích a zónách, pokud tyto objekty nejsou samy o sobě kulturními památkami. Nový zákon by také měl sjednotit výkon památkové péče pod jednu instituci, jejíž stanovisko k ochraně památek bude závazné.

V památkové péči dlouhodobě přetrvává stav, kdy vlastníci nemovitostí v památkových rezervacích sice mají povinnost dodržovat požadavky památkové péče při opravách těchto objektů, ale pokud objekt není přímo kulturní památkou, nemají nárok na příspěvek na obnovu či uchování historických hodnot. Omezení vlastníků nemovitostí tak není nijak kompenzováno.

• Ochránce doporučuje Sněmovně, aby požádala vládu o předložení novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, která by vyloučila požadavek vykonání veřejné služby jako podmínky poskytnutí příspěvku na živobytí v těch případech, kdy obec veřejnou službu nezajišťuje nebo kapacita veřejné služby nemůže pokrýt žádosti všech zájemců.

V řadě případů jsou tyto pracovní příležitosti zcela nedostupné, takže žadatelé o dávku pomoci v hmotné nouzi tuto podmínku objektivně nemohou splnit. Zákon přitom stanovuje, že pokud osoba déle než 6 měsíců v hmotné nouzi neodpracuje požadovaný počet hodin, má nárok pouze na dávku sníženou na existenční minimum, tj. 2020 Kč.

• Ochránce doporučuje sněmovně, aby požádala vládu o předložení novely zákona o zdraví lidu (eventuálně zcela nové právní úpravy), která by se zabývala problematikou používání omezovacích prostředků, upravila léčbu v psychiatrických léčebnách v souladu s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně a rámcově upravila životní podmínky pacientů v psychiatrických léčebnách.

Nedobrovolný pobyt v léčebně představuje výrazný zásah do osobní svobody, někdy srovnatelný s trestem odnětí svobody. Zákon by měl upravit právní aspekty hospitalizace a upravit používání omezovacích prostředků. Věnovat by se měl také souhlasu s léčbou v situacích, kdy osoba není schopna z důvodu svého psychického stavu dát s léčbou kvalifikovaný souhlas nebo kdy ho dát nechce, ale bez zákroku zaměřeného na léčbu duševní poruchy by došlo k vážnému poškození zdraví.

S tím souvisí i dosud neschválený zákon o specifických zdravotních službách, který by upravoval problematiku provádění sterilizací. Jeho přijetí požadoval ochránce už ve své zprávě za rok 2007. Věcný záměr zákona byl do připomínkového řízení předložen v prosinci 2007 s tím, že do května 2008 bude parafované znění zákona přeloženo vládě. Vláda ho Sněmovna předložila, ale vzala zpět. I nadále tak chybí speciální úprava informovaného souhlasu pro provedení sterilizací.

• Ochránce doporučuje Sněmovně, aby požádala vládu o předložení návrhu zákona o státním občanství ČR, který by nekladl překážky dvojímu občanství a umožnil potomkům bývalých českých a československých občanů získat české občanství zjednodušeným způsobem.

Již od roku 2002 ochránce opakovaně poukazuje na neopodstatněnou přísnost principů výhradně jednoho státního občanství. Současně doporučoval, aby bylo osobám, které mají úzký vztah k ČR (potomkové českých a čsl. občanů), umožněno nabýt české občanství zjednodušeným způsobem. Poukázat lze zejména na situaci dětí, které se narodily v cizině v 70. a 80. letech bývalým československým občanům, kteří byli tehdejším režimem nuceni k propuštění ze státního svazku.

• Ochránce doporučuje Sněmovně, aby požádala vládu o předložení novely zákona o státní sociální podpoře, která by úřadům práce stanovila povinnost zasílat rodičům vyrozumění o možném snížení rodičovského příspěvku před uplynutím lhůty pro volbu formy čerpání příspěvku. Současně by novela měla umožnit provést změnu volby čerpání rodičovského příspěvku za předpokladu, že objem finančních prostředků bude stejný.

Ochránce se opakovaně setkává s problémy, které přináší tzv. třírychlostní rodičovská dovolená. Rodiče, obvykle nedostatečně poučeni ze strany úřadů, neprovedou volbu čerpání rodičovského příspěvku. Domnívají se pak, že čerpání rodičovského příspěvku v základní variantě (7600 Kč měsíčně do tří let dítěte) zvolili. Po uplynutí lhůty pro provedení změny (24 měsíců věku dítěte) jim úřad práce oznámí, že byli převedeni do režimu pomalejší varianty, tj. čerpání 3800 Kč měsíčně do čtyř let věku dítěte. Možným východiskem by podle ochránce mohlo být zaslání oznámení o možném snížení dávky před uplynutím lhůty pro provedení změny.

• Ochránce doporučuje Sněmovně, aby požádala vládu o uložení povinnosti ministru práce a sociálních věcí vypracovat novelu vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, jež by odstranila snížení příspěvku na provoz motorového vozidla zdravotně postiženým občanům.

Své výhrady k navrhovanému snížení příspěvku ochránce vyjádřil v připomínkovém řízení, jeho návrhy však nebyly akceptovány. Snížení příspěvku o 50 % u občanů ve II. stupni invalidity považuje ochránce za citelný zásah do jejich práv. Jedná se podle ochránce také o neproporcionální úsporné opatření nesrovnatelné se snižováním jiných dávek.

• Ochránce doporučuje Sněmovně, aby požádala vládu o předložení novely zákona o důchodovém pojištění, která by jednoznačně upravila nároky na sirotčí důchod po osobě, která převzala dítě do náhradní péče.

Stávající zákon o důchodovém pojištění podmiňuje vznik nároku na sirotčí důchod po osobě, která převzala dítě do náhradní péče tím, že dítě by na ni muselo být převážně odkázáno výživou. Tato podmínka je nejednoznačná a orgány sociálního zabezpečení ji interpretují nepřiměřeně přísně. Důsledkem je zamítání žádostí o sirotčí důchod a náprava se pak uskutečňuje odstraněním tvrdosti ministrem práce a sociálních věcí, což ochránce nepovažuje za optimální řešení.

Celá Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2009 je k dispozici v části Zprávy pro Poslaneckou sněmovnu.