Jak jsou respektována práva seniorů s demencí v zařízeních

Populace stárne, prodlužuje se délka života, ale současně s tím roste i počet seniorů trpících demencí. Jen v České republice žije více než 100 tisíc lidí trpících demencí – prakticky každý desátý obyvatel České republiky nad 65 let trpí tímto onemocněním. Jde o palčivý problém dnešní doby, který se někdy přirovnává k nevyléčitelné epidemii stáří. Čím dál víc starých lidí také tráví poslední část svého života v ústavech a zde i umírají.

„Pro společnost je péče o rostoucí počet starých lidí velkou výzvou,“ uvedla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová při zahájení dvoudenní mezinárodní konference Ochrana práv seniorů v instituci, s důrazem na osoby s demencí. „Pokud se hlásíme k evropské civilizaci a jejím základním hodnotám, musíme usilovat o to, aby staří lidé umírali v důstojných podmínkách. Nezáleží přitom pouze na penězích, jak se často říká, že situaci nelze změnit bez velkých investic. Jde z velké části o priority, hodnoty a přístup k nim. Naše společnost je dost bohatá a má dost zdrojů, které lze využívat tak, aby nikdo nemusel umírat v nedůstojných podmínkách, aby nikdo nemusel litovat, že se dožil stáří“, pokračovala ochránkyně a vyjádřila hluboké přesvědčení, že špatné zacházení se seniory v zařízeních není způsobeno zlou vůlí a úmyslem. Podle jejího názoru jde mnohem častěji o důsledky stereotypů v kombinaci s materiálními či systémovými nedostatky a přetížeností pracovníků.

Lidé postižení demencí potřebují speciální přístup, porozumění, velkou pomoc společnosti. Patří k nejzranitelnějším skupinám seniorů, nejvíce ohroženým porušováním lidských práv a zásahů do jejich důstojnosti. Proto si veřejný ochránce práv zvolil právě ochranu seniorů v zařízeních před špatným zacházením za hlavní téma své činnosti v rámci preventivního dohledu nad místy, kde se nacházejí osoby omezené na svobodě. Zjištění z návštěv registrovaných i neregistrovaných zařízení se stala východiskem pro uspořádání dvoudenní mezinárodní konference, jejímž cílem je především vyvolat diskuzi o podmínkách, v nichž senioři žijí, jakému zacházení jsou vystaveni, jaká péče je jim poskytována a do jaké míry jsou respektována jejich práva a důstojnost.

V polovině z doposud navštívených registrovaných zařízení sociálních služeb pro seniory zjistil veřejný ochránce práv špatné zacházení, ve čtyřech případech se obrátil na orgány příslušné k řízení o správním deliktu. Opakovaně také provedl návštěvu neregistrovaného zařízení, u něhož existuje podezření, že neoprávněně poskytuje sociální služby pro klienty trpící syndromem demence. Za tento správní delikt hrozí provozovateli pokuta až 1 milion Kč, ale mnohem závažnější je riziko neodborného a špatného zacházení s klienty.

Všechna navštívená zařízení však přistoupila ke zjištěním ochránce pozitivně a snaží se přijímat opatření k nápravě nedostatků.

Ve vztahu k materiálním podmínkám v zařízeních patřilo k nejčastějším pochybením nepřizpůsobení prostředí potřebám klientů s demencí. Prostor, v němž se pohybují, by měl být přehledný a podporovat orientaci v prostoru, čemuž však realita neodpovídala. Nedostatkem je i chybějící prostředí pro společné trávení času, ať už jde o společnou jídelnu nebo jiné prostory, kde by klienti mohli ze sociálního kontaktu významně profitovat.

Nejčastěji zjišťovanými nedostatky v zařízeních je neodbornost v péči o seniory s demencí, kteří vyžadují péči přizpůsobenou jejich specifickým potřebám. S tím souvisí nedostatek personálu v přímé péči, tj. zdravotních sester a pečovatelů. Ochránce se setkal i se zařízením, kde na jednoho pracovníka v přímé péči připadalo téměř 20 klientů. Opakujícím se nedostatkem je podceňování rizika malnutrice u seniorů, chybí systematické sledování příjmu stravy a tekutin apod. Poskytování stravy, která není uzpůsobena potřebám seniorů s demencí, nebo její poskytování nevhodným způsobem, může přitom negativně ovlivnit jejich zdravotní stav. Opomíjena by přitom neměla být ani společenská nebo estetická rovina stolování (obvyklá je rezignace na používání příborů, ale například i společné rozmixování všech složek jídla).

Častým pochybením je nezákonné podávání léků s tlumícím účinkem. Řada klientů domovů pro seniory či domovů pro seniory trpící demencí má lékařem předepsaný lék pro případ neklidu či agrese. Mnohdy je však účelem podání léku omezení klienta v pohybu, což je třeba odmítnout jako zásah do práv klienta. V souvislosti s podáváním léku také ochránce opakovaně upozorňuje na mnohdy vágní předpisy lékařů. Zodpovědnost za podání léku se pak fakticky přenáší na zdravotnický personál.

Ve většině navštívených zařízení neměli klienti s demencí stanoven mikční režim (stanovení formy a četnosti dopomoci na toaletu). V několika případech byl dokonce personálem uměle urychlován nástup plné inkontinence s následným používáním plen.

Velmi častou chybou je nesprávné používání postranic v situacích, kdy nešlo o ochranu klienta před pádem, ale o omezení jeho pohybu. Na druhou stranu se ochránce setkával i s nedostatečnou prevencí pádů. Riziko pádů nebylo u jednotlivých klientů systematicky vyhodnocováno, nebyly analyzovány příčiny pádů, nebyly vedeny statistiky pádů, ani přijímána preventivní opatření.

Jednou z otázek, které ochránce v souvislosti s návštěvami zařízení pro seniory s demencí řešil, je skutečnost, že Česká republika dosud nepřijala zákonnou úpravu nedobrovolného pobytu v zařízeních sociálních služeb. Zatímco o nedobrovolném přijetí do zdravotnického zařízení je vedeno soudní řízení (a to i v případě, že jde o člověka s omezenou svéprávností, za něhož dal souhlas opatrovník), v oblasti sociálních služeb panuje právní nejistota. Z rozhodnutí opatrovníků tak mohou být senioři s omezenou svéprávností umístěni do zařízení sociálních služeb, aniž by se proti tomu mohly bránit.

Na nedostatky právní úpravy umisťování osob s omezenou svéprávností do pobytových zařízení sociálních služeb upozorňuje ochránce už od roku 2011. 

Konference se účastní odborníci na nejrůznější aspekty péče o osoby trpící demencí, ať už jde o lékaře, sestry, pečovatele, sociální pracovníky, zástupce obcí a krajů, Úřadu práce ČR a další. Zahraniční účast potvrdili experti z institucí, které provádějí systematické návštěvy zařízení, v nichž dochází k omezování svobody, ze Slovenska, Maďarska, Slovinska, Polska, Srbska, Francie.

Konference je pořádána v rámci projektu Společně k dobré správě (CZ.1.04/5.1.00/81.00007), který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Podrobnější informace o projektu naleznete zde: http://www.ochrance.cz/spolecne-k-dobre-sprave/