Zveřejněno
Jaké bariéry brání soudům ve využívání alternativ k omezení svéprávnosti?
Navázali jsme na naše aktivity v oblasti podpory lidem s postižením v právním jednání. Na půdě Kanceláře ombudsmana se uskutečnilo zasedání odborné skupiny Úřadu vlády věnující se lidem s omezenou schopností právně jednat. Členové diskutovali zejména o tom, proč se více nevyužívají způsoby podpory lidí s postižením v právním jednání, které nejsou spojeny se zásahem do svéprávnosti. „Při rozhodování o omezení svéprávnosti musí každý soud odůvodnit, proč nezvolil mírnější opatření,“ upozornil soudce Nejvyššího soudu Lubomír Ptáček.
Odborná skupina usiluje o zvyšování povědomí o potřebnosti změny v oblasti svéprávnosti a opatrovnictví a navrhuje konkrétní kroky k posílení ochrany zvláště zranitelných lidí, kteří dnes nejčastěji od soudů odcházejí s omezenou svéprávností.
„Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením si uvědomuje problémy, které souvisí s nedostatečným využíváním alternativ k omezené svéprávnosti, což s sebou může nést zásadní dopady do základních práv a důstojnosti jednotlivců. Tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč byla vládním výborem vytvořena tato odborná skupina, prostřednictvím které jsou navrhovány konkrétní kroky vedoucí ke zlepšení situace v této oblasti,“ uvedl Viktor Kundrák, ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády.
„Dle našich poznatků se přístup jednotlivých soudů, někdy až diametrálně, liší. Některé soudy například omezují svéprávnost lidem velice široce, jiné preferují zachování svéprávnosti a využití jiných způsobů podpory, například smlouvy o nápomoci (podpůrce). Myslím, že to, zda se Vám dostane potřebné podpory v právním jednání, by nemělo záležet na tom, který soud bude rozhodovat. Proto jsem rád, že jsme měli příležitost otevřít toto téma se zástupcem Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud je totiž mimo jiné povolaný také ke sjednocování judikatury,“ doplnil Vít Alexander Schorm, zástupce veřejného ochránce práv.
Problematika podpůrných opatření byla také hlavním tématem posledního zasedání poradního orgánu ombudsmana. Členové poradního orgánu se koncem června shodli na tom, že česká legislativa neodpovídá mezinárodním závazkům. V předešlé tiskové zprávě jsme také informovali o příběhu manželů Ježkových, kteří sami byli omezeni ve svéprávnosti: „Když jsem žádal o peníze, tak jsem musel škemrat na magistrátu o každou korunu. Omezovali nás, abychom se s Kájou stýkali. Bylo to tam fakt strašný,“ vzpomínal na smutnou dobu Jaroslav Ježek. Jeho manželka Kamila Ježková k tomu doplnila: „Nemohla jsem nic. Dostávala jsem příspěvek na péči, ale byl mi sebrán, nikdo mi nic neřekl. Kapesné jsme dostávali jen 50 korun za měsíc.“ K této kritice se také den na to připojil Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením.