Zveřejněno
Lidé s autismem mají právo na odpovídající sociální služby, které jim usnadní život
Na ombudsmanku se obrátila babička muže s autismem, který s ohledem na míru svého postižení potřebuje pro život podporu prostřednictvím pobytové sociální služby. Ve svém kraji však neuspěl. Muž se tak nacházel bez adekvátní pomoci více než dva roky. Nejedná se o ojedinělý problém.
Babička se fakticky starala o stěžovatele i jeho matku. Od dubna 2013 do listopadu 2015 se babička stěžovatele obracela na celou řadu zařízení sociálních služeb, od nichž obdržela zamítavé odpovědi z důvodu problematického chování stěžovatele, nedostatku pečujícího personálu či naplněné kapacity. Následně se s žádostí o pomoc a zajištění potřebné služby obrátila také na kraj. Ani zde neuspěla. Po vyčerpání všech možností se obrátila také na ombudsmanku, která v této věci zahájila šetření.
Vzhledem k tomu, že na nedostatek sociálních služeb pro lidi s poruchou autistického spektra upozornilo ombudsmanku několik dalších rodičů a dále také organizace zabývající se touto problematikou, rozhodla se zmapovat dostupnost sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu v rámci jednotlivých krajů. V tuto chvíli ombudsmanka dokončuje výzkum, s jehož výsledky bude seznámena široká veřejnost.
Od ledna letošního roku se ombudsmanka stala monitorovacím orgánem pro naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. V rámci této nové působnosti se tedy bude mimo jiné zabývat také dostupností sociálních služeb pro různé skupiny lidí s postižením.
Nejasnou otázkou stále zůstává, zda je právo osob se zdravotním postižením na pomoc veřejné moci zahrnuto v právu na pomoc v hmotné nouzi ve smyslu čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Tato otázka bude pravděpodobně předmětem rozhodování Ústavního soudu, který své rozhodnutí vynese ve středu 14.2. Ústavní soud se zde zabývá – nezávisle na šetření ombudsmanky – stejným případem.