Zveřejněno
Limit 90 dní v LDN neexistuje
Délka hospitalizace v léčebně dlouhodobě nemocných není omezena žádným právním předpisem a řídí se pouze zdravotním stavem pacienta. Přesto se na ochránce obracejí občané s dotazy na maximální dobu hospitalizace s tím, že podle informací, které dostali, je délka pobytu v LDN omezena na dobu maximálně 3 měsíců a také v médiích ochránce zaznamenal několik případů, kdy délka pobytu v léčebně měla být po třech měsících ukončena. Zdravotní pojišťovny údajně delší pobyt neproplácejí a po třech měsících musí být pacient z léčebny propuštěn, musí si hledat jiné zařízení nebo si svůj další pobyt v léčebně musí platit.
Taková praxe by představovala nejen porušování právních předpisů, ale především nedůstojné zacházení s dlouhodobě nemocnými. Vážně nemocní pacienti, kteří často nemají zastání, by byli vystavováni zbytečnému utrpení převozů, stresu a strachu, zda jim bude poskytnuta dostatečná péče, nehledě na riziko sociálního vyloučení, pokud by delší pobyt v léčebně museli sami hradit a v důsledku toho přišli o vlastní bydlení. Ochránce proto oslovil zdravotní pojišťovny s cílem zjistit, zda časové limity pobytu v léčebně uplatňují.
Některé zdravotní pojišťovny se podle svých vyjádření od časových limitů striktně distancují, jiné je používají pouze jako pomocné ukazatele při hodnocení léčeben. O délce pobytu v LDN však podle všech zdravotních pojišťoven rozhoduje výhradně zdravotní stav pacienta. Obavy z tříměsíčního limitu tak mohou být pozůstatkem praxe v 90. letech, kdy skutečně metodický pokyn ministerstva zdravotnictví stanovoval 3 měsíce jako období, v němž je možné zvládnout následnou péčí většinu zdravotních problémů pacientů léčeben dlouhodobě nemocných. Pojišťovny tehdy pro delší hospitalizaci vyžadovaly schválení revizním lékařem. Současné právní předpisy však žádné časové omezení nepřipouštějí a ani nestanovují žádné pomocné limity.
Přestože se podezření na protiprávní omezování délky pobytu pacientů v LDN ze strany zdravotních pojišťoven nepotvrdilo, ochránce se setkal s případy, kdy pacient byl z rozhodnutí léčebny po třech měsících skutečně přemístěn do jiného zařízení. Jak ochránce zjistil, pacienti v takových situacích buď z neznalosti, či z obavy nevyužívají svého práva pojištěnce a neobracejí se na zdravotní pojišťovnu se stížností na kvalitu poskytnuté péče nebo na její neposkytnutí. Zatímco ochránce stížnosti na omezení doby pobytu v LDN průběžně zaznamenává, např. na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu se během dvou let obrátili v této věci pouze 2 pojištěnci. Ochránce v této souvislosti upozorňuje, že právě aktivní a poučený přístup pojištěnců poskytuje zdravotním pojišťovnám zpětnou vazbu a napomáhá účinnému odhalování případného porušování zákona.