Malá informovanost řidičů při řešení přestupků

V oblasti dopravy a dopravních přestupků ochránce opakovaně řeší námitky proti uložené blokové pokutě s odvoláním na nesprávně posouzený skutkový stav. Tento problém souvisí s nedostatečnou informovaností řidičů o tom, že v případě pochybností mohou s uložením blokové pokuty nesouhlasit a nechat věc projednat ve správním řízení. Nedostatečná informovanost stojí i za problémem řidičů, kteří po uplynutí zákazu řízení začnou řídit, aniž by věděli, že musí nejprve žádat o vrácení řidičského oprávnění. Hrozí jim pak vysoké sankce a další zákaz řízení. Na nedostatky v právním povědomí však ochránce narazil i v souvislosti s postupem obecní policie, která neoprávněně sama ukládala blokové pokuty za jízdu na červenou, ačkoli podle zákona musí o takovém přestupku vyhotovit záznam a předat věc k posouzení příslušnému správnímu orgánu.

Po zákazu řízení musí řidič znovu žádat o řidičské oprávnění

Jestliže je řidiči po spáchání přestupku uložen trest v podobě zákazu řízení, znamená to, že dnem právní moci takého rozhodnutí pozbyl řidičské oprávnění. Pokud chce po uplynutí trestu znovu řídit, musí nejprve požádat o vrácení řidičského oprávnění. V praxi však dochází k tomu, že nedostatečně poučení řidiči začnou rovnou řídit, aniž by o vrácení řidičského oprávnění požádali, a dopouštějí se tím přestupku, za který hrozí pokuta ve výši 25-50 000 Kč a zákaz řízení po dobu jednoho až dvou let. Totéž platí v případě, je-li zákaz činnosti (zákaz řízení motorových vozidel) uložen soudem v rámci trestního řízení.

Jestliže policie zadrží řidiče kvůli dopravnímu přestupku, za nějž je možné uložit zákaz řízení, sepíše oznámení o dopravním přestupku a předá ho příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Ten pak vydá rozhodnutí, jímž mj. uloží zákaz řízení. Informace je následně zanesena do registru řidičů, kde si ji policisté mohou při silniční kontrole ověřit, pokud by řidič zákaz řízení porušil. Ve většině případů úřady řidiče také poučí, že současně se zákazem řízení pozbyl řidičské oprávnění a do 5 pracovních dnů musí odevzdat řidičský průkaz, jinak se dopouští dalšího přestupku. Jestliže řidič po uplynutí doby zákazu řízení nepožádá o vrácení řidičského oprávnění, v registru řidičů i nadále figuruje jako osoba, která nemá řidičské oprávnění. V této souvislosti ochránce upozorňuje, že zákonem ukládaný trest je v těchto případech velice tvrdý s ohledem na nízkou společenskou nebezpečnost takového jednání. Zákon v tomto směru nerozlišuje mezi situací, kdy jediné pochybení řidiče spočívá v tom, že formálně nepožádal o vrácení řidičského oprávnění a řidičem, který řidičské oprávnění nikdy nenabyl.

Nepřiměřenost je pak o to vyšší v případě, pokud řidič nebyl úřadem nebo soudem poučen o povinnosti znovu požádat o řidičské oprávnění po uplynutí doby zákazu řízení.

Zatímco správní úřady řidiče vesměs poučují, z šetření ochránce vyplynulo, že soudy to nedělají vůbec. Jestliže se řidič dopustí vážného porušení dopravních předpisů, kterým se zabývá soud v trestním řízení, a je mu za to uložen trest zákazu řízení, rozhodnutí soudu obsahuje pouze informaci o zákazu, aniž by byl řidič poučen o tom, že pozbyl řidičské oprávnění, a o povinnosti odevzdat řidičský průkaz. Po uplynutí zákazu řízení se tito řidiči z nevědomosti dopouštějí dalšího vážného přestupku. Pokud by poučení řidičům ani nadále neposkytovaly soudy, je podle ochránce vhodné, aby to dělaly správní úřady, které vedou evidenci řidičů a to v rámci principů tzv. dobré správy. Soudy jim totiž musí hlásit rozhodnutí o zákazu řízení a úřady by řidiče mohly poučit v souvislosti s kontrolou, zda řidič odevzdal řidičský průkaz.

Tato varianta však naráží na nedostatek, který ochránce považuje za společensky mnohem závažnější. Soudy nedodržují zákonnou lhůtu k oznámení o uložení trestu zákazu činnosti za jednání zařazené do bodového hodnocení a nepředávají tak evidenci řidičů včas informace o zákazu řízení. Soud má informaci o rozhodnutí o zákazu řízení předat do pěti pracovních dnů správnímu orgánu, který vede evidenci řidičů. V praxi se však stává, že ji předá až za několik měsíců nebo dokonce společně s rozhodnutím o upuštění od výkonu zbytku trestu. Jestliže potrestaný řidič záměrně či z nevědomosti neodevzdá řidičský průkaz a přes zákaz i nadále řídí, policie to při silniční kontrole nezjistí, protože podle evidence má platné řidičské oprávnění. Ochránce v této souvislosti připomíná, že pokud je zákaz řízení vydán soudem v trestním řízení, řidič se musel dopustit skutečně vážného deliktu. V neposlední řadě ochránce upozorňuje, že zákon nepamatuje na situaci, kdy je soudem ukládán trest zákazu řízení motorových vozidel za jednání nespadající do bodového hodnocení – v takovém případě totiž žádná lhůta pro oznámení trestu evidenci řidičů stanovena není.