Motokrosová dráha je zásahem do krajiny – musí mít povolení

Sportoviště původně umístěná ve volné krajině se s rozšiřováním obytných zón stále častěji dostávají do rozporu s požadavkem na pohodu bydlení. Intenzivní provoz zejména o víkendech je občany vnímán jako rušivý a obtěžující zejména pro hlučnost a prašnost. I nově budované areály mimo obytné zóny představují zátěž pro okolí, ať už z důvodu vybudování staveb dopravní obslužnosti (příjezdové cesty, parkoviště), koncentrace většího počtu lidí, hluku apod. Na veřejného ochránce práv se proto stále častěji obracejí lidé se stížnostmi či dotazy na provoz sportovních areálů typu střelnice, krosová či motokrosová dráha. Nejvážnější byly případy nelegálně provozovaných motokrosových drah v Chlístově na Táborsku a v Krásné Lípě u Chomutova.

Z hlediska stavebního práva jsou základem vybudování takového sportoviště obvykle terénní úpravy, k nimž je však třeba mít povolení stavebního úřadu. Ostatní orgány státní správy pak musí posoudit, zda je umístění takového sportoviště v souladu s ochranou přírody a krajiny, ochranou zemědělského půdního fondu, ochranou před hlukem apod. Podmínkou je samozřejmě i soulad s územním plánem, takže část odpovědnosti za nespokojenost občanů může ležet i na samosprávě, pokud v územním plánu vedle zóny pro bydlení umístí sportoviště s požadavky na dopravní obslužnost či protihluková opatření.

Šetřením stížností na konkrétní sportoviště dospěla zástupkyně veřejného ochránce práv, že orgány státní správy ne vždy důsledně využívají svých pravomocí při povolování vybudování či rozšíření sportovišť ve volné krajně, ani při řešení stížností na jejich provoz. Alarmující je v tomto směru případ nelegálně provozované motokrosové dráhy v Chlístově (Jistebnice na Táborsku). Už od roku 2003 je zde několikrát týdně provozován motokros, aniž by měl majitel potřebná povolení. I když je dráha vybudována na soukromém pozemku, zřízením a provozováním sportoviště je dotčena řada veřejných zájmů (ochrana krajiny, ochrana lesních pozemků, ochrana veřejného zdraví atd. Majitel tedy musí ke zřízení motokrosové trati nejprve získat povolení podle stavebního zákona, což se v tomto případě nestalo. Teprve po dvou letech provozu však úřady vlastníka vyzvaly, aby činnost ukončil do doby, než získá povolení a potřebné souhlasy. Vlastník neuposlechl, už sedm let motokrosovou dráhu provozuje a nejenže neodstranil nelegální terénní úpravy, ale provedl ještě další. Nefunkčnost státní správy tak vlastníka fakticky motivuje k tomu, aby v nelegální činnosti pokračoval. Za nedovolené provádění terénních úprav nebo za jejich užívání přitom může stavební úřad ukládat pokuty až do výše 200 000 Kč (provádění úprav), resp. 500 000 Kč (užívání). Nečinnost úřadů je v případě motokrosové dráhy v Chlístově o to závažnější, že dráha porušuje podmínky přírodního parku Jistebnická vrchovina.

Vzhledem k přetrvávající nečinnosti zejména na straně Obecního úřadu Jistebnice (stavební úřad) a k neochotě úřadu jednat tak, jak mu zákon ukládá, navrhuje zástupkyně veřejného ochránce práv, aby celou záležitost převzal k řešení Krajský úřad Jihočeského kraje.

V rámci šetření případu motokrosové dráhy v Krásné Lípě (obci Křimov) u Chomutova zástupkyně veřejného ochránce práv zjistila, že provoz trati dlouhodobě probíhal bez potřebných povolení (územní rozhodnutí, stavební povolení) a v rozporu s předpisy na ochranu životního prostředí i zdraví obyvatel. Stěžovatel se od roku 1998 obracel na správní úřady, ale až v roce 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí k využití území. Až v průběhu šetření zástupkyně ochránce bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení staveb a rozšíření trati. Vzhledem k tomu, že stavebník nedoložil potřebné podklady, Magistrát města Chomutova řízení zastavil a následně nařídil odstranění staveb.