Na výdaje na školáka lze žádat úřad práce o jednorázovou dávku

Blížící se začátek školního roku představuje pro řadu rodin finančně náročné období. Vynaložené náklady rodičů na začátku školního roku se mohou pohybovat až v řádu několika tisíc korun a následují další výdaje v průběhu školního roku. Nejen rodiče-samoživitelé, ale i mnoho nemajetných rodin si nemůže dovolit nakoupit dětem všechny potřebné školní pomůcky, zaplatit zájmový kroužek, připravit se na placení obědů ve školní jídelně, nemluvě o předpokládaných dalších výdajích na školní výlety, školu v přírodě apod.

Právě tyto výdaje ale lze hradit z jednorázové dávky mimořádné okamžité pomoci, o níž mohou rodiče nacházející se v tíživé sociální situaci požádat Úřad práce. S její pomocí lze i dětem ze skromných poměrů zajistit ve škole rovnocenné postavení s ostatními spolužáky.

„Bohužel se zdá, že se mezi rodiči ve složité sociální situaci neví, že mimořádná okamžitá pomoc může sloužit také k uhrazení nákladů souvisejících se školní docházkou nebo zájmovou činností dítěte,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „Nelze problém stavět tak, že když rodiče nemají peníze, musí dítě zapomenout na veškeré aktivity, jako jsou např. kroužky, škola v přírodě apod. Stát prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci napomáhá tomu, aby dítě nebylo vyloučeno z kolektivu vrstevníků, aby mu nebyly odepřeny aktivity, které rozvíjejí jeho osobnost, schopnosti a zájmy.“

Informaci o možnosti požádat o mimořádnou okamžitou pomoc na výdaje související se školním vzděláním nebo zájmovou činností dětí by podle ombudsmanky měly rodinám s nízkými příjmy předávat organizace a instituce, které jsou s nimi v kontaktu: v první řadě úřad práce, sociální pracovníci obcí, OSPOD, nevládní organizace nebo i samotné školy.

Mimořádnou okamžitou pomoc je možné poskytnout např. na:

• Výdaje na učebnice a učební pomůcky, pokud je škola neposkytuje zdarma nebo je nepůjčuje.
• Školní aktovku, pracovní oděvy a pracovní pomůcky pro učně
• Výdaje na školu v přírodě, zimní lyžařský kurz, letní výcvikový kurz.
• Platbu za školní družinu (pokud byla zamítnuta žádost o osvobození od ní)
• Náklady na mimoškolní aktivity a pomůcky k nim (např. platba za zájmové kroužky, letní tábory apod.)
• Školkovné, pokud není rodina od úhrady osvobozena.
• Výdaje na dojíždění do školy (pokud není škola v docházkové vzdálenosti nebo není možná bezplatná přeprava např. školním autobusem).
• Výdaje na zefektivnění domácí přípravy či komunikace se školou (např. pořízení počítače či připojení k internetu, jsou-li potřebné pro studium a dítě nemá možnost využívat je v dostatečném rozsahu ve škole).

Dávka mimořádné okamžité pomoci naopak neslouží k zaplacení školného na jakémkoli typu školy nebo k úhradě ubytování studentů vysokých škol.

Celková částka vyplacená jedné rodině za kalendářní rok může být maximálně 34 100 Kč (desetinásobek životního minima).

O mimořádnou okamžitou pomoc je třeba žádat úřad práce na konkrétní výdaj předem, tj. před jeho uhrazením, a vždy je třeba přesně vymezit, na co konkrétně má být dávka poskytnuta (např. předložení školou předepsaného seznamu školních pomůcek). Úřad práce by měl vždy s ohledem na situaci rodiny a požadovaný výdaj posoudit, zda je žádost odůvodněná. Hodnotí přitom, jestli rodina není ze svých příjmů a majetku schopna výdaj uhradit vůbec, nebo by se jeho uhrazením ocitla v hmotné nouzi. Vzhledem k tomu, že úřad práce musí současně šetřit státní výdaje, může žadateli podle jeho majetkové situace přiznat jen část nákladů nebo uhradit jen nejlevnější variantu (např. i z bazaru, pokud věc může sloužit svému účelu).

Rovněž úřad práce posuzuje, jestli je výdaj odůvodněný, tj. jestli napomůže začlenění dítěte do kolektivu, jestli by neuhrazení výdaje nevedlo k vyloučení dítěte z okruhu spolužáků (např. nemožností účastnit se školních akcí). Důležité je i hodnocení, jak aktivita, která má být z dávky uhrazena, přispívá k celkovému rozvoji osobnosti dítěte, k rozvoji jeho schopností a dovedností, ke zvýšení kvality trávení volného času apod.

Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc by měla být podána úřadu práce v místě trvalého pobytu na předepsaném formuláři, v němž uvedete, že žadatel uvede, že žádá o mimořádnou okamžitou pomoc „Nezbytné nebo odůvodněné náklady (vzdělání)“. Pracovníci úřadu práce by měli žadatele poučit, jaké doklady je třeba k žádosti přiložit (zpravidla doklad o příjmech).

Pracovníci úřadu práce nemohou odmítnout žádost přijmout. Pokud se tak stane, je vhodné přivolat nadřízeného a požádat o sepsání záznamu o odmítnutí přijetí žádosti, nebo lze podat žádost jiným způsobem (na podatelně nebo vložením do schránky pro příjem písemností, zaslat poštou aj.). I když je žádost neúplná, musí ji pracovníci úřadu práce přijmout a žadatele poučit, co v žádosti chybí a do kdy to musí doplnit.

„Setkala jsem se s případy, kdy lidé žádali o mimořádnou okamžitou pomoc, ale pracovníci úřadu je přesvědčili, aby žádost vzali zpátky, protože by jim podle nich dávka stejně nebyla přiznána. Takto úřad práce nemůže podle zákona postupovat. Žadatelé by měli vždy trvat na tom, aby úřad jejich žádost přijal, řádně ji posoudil a rozhodl o ní,“ upozorňuje ombudsmanka. Jen tak se mohou později bránit námitkami či odvoláním, pokud by s rozhodnutím nesouhlasili. Úřad práce totiž musí svůj závěr odůvodnit a v případě zamítnutí jasně popsat a odůvodnit, proč v konkrétním případě dávku neposkytl.

Podrobnosti o mimořádné okamžité pomoci ve vztahu k nezaopatřeným dětem a k řízení o dávkách najdete zde:

 Mimořádná okamžitá pomoc pro nezaopatřené děti (620.1 kB, Adobe Acrobat dokument)

 Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi (651.6 kB, Adobe Acrobat dokument)