Nebuďte starostu, když máte obecní policii

Neobvyklý případ přestupku řešil zástupce ochránkyně Stanislav Křeček.

Rušení nočního klidu hudební produkcí přimělo občana moravského města k zavolání Policie ČR. Ta však odmítla zakročit a podle vyjádření stěžovatele ho odkázala na starostu. Stěžovatel proto v 01:30 domovním zvonkem probudil starostu. S ním byla vzbuzena i jeho rodina, což bylo následně posouzeno jako přestupek a stěžovateli byla uložena pokuta. Rozhodnutí o přestupku potvrdil i odvolací správní orgán – krajský úřad.

Podle zástupce ochránkyně je závěr správních orgánů o přestupku diskutabilní. Není však zjevně nezákonný. Rušení nočního klidu je primárně v kompetenci Policie ČR, resp. obecní policie, pokud je zřízena. Jestliže tedy stěžovatel nebyl spokojen s tím, jak se k jeho oznámení o rušení nočního klidu postavila Policie ČR, měl se obrátit na nadřízené v rámci Policie ČR, případně na obecní policii. Teprve poté, co by ve věci nekonala ani obecní policie, mohl by situaci řešit s jejím velitelem – tedy starostou. Stěžovatel ale takhle nepostupoval a místo obecní policie kontaktoval přímo starostu.  Z formálního hlediska nebyl jeho postup legitimní.

Otázkou však je, zda takové jednání mělo být posouzeno jako přestupek. Ačkoli zástupce ombudsmanky osobně jednání stěžovatele nepovažuje za hrubé ve smyslu zákona o přestupcích, posouzení je plně v kompetenci správního orgánu.

Přestupkem stěžovatele mělo být především probuzení rodiny starosty. Zástupce ochránkyně v této souvislosti upozorňuje na to, že starosta je funkcí veřejnou. Její výkon s sebou přináší i určitá omezení běžného soukromého života, která se do jisté míry přenáší i na rodinné příslušníky. Jestliže by tedy byl z legitimních důvodů v nočních hodinách vzbuzen starosta, nelze to zpravidla učinit tak, aby zároveň nebyly vzbuzeny i další osoby sdílející s ním domácnost. Je čistě věcí starosty, jaká opatření přijme, aby kvůli jeho práci nebyl rušen spánek jeho rodiny.

Pokud je stěžovatel přesvědčen o nezákonnosti rozhodnutí krajského úřadu má možnost podat proti němu správní žalobu. V ní může namítat například i podjatost, protože úředníci rozhodovali o věci, která se týkala „jejich“ starosty.