Nedostatky systému Visapoint odporují mezinárodním závazkům ČR

Česká republika porušuje závazky vyplývající z práva EU, když fakticky neumožňuje cizincům podat žádost o povolení k dlouhodobému/trvalému pobytu ani tehdy, pokud to přímo vyplývá ze směrnic Evropské unie. Zvlášť alarmující je to v případech, kdy je účelem pobytu sloučení rodiny či studium. Na nedostatky a nefunkčnost systému Visapoint ochránce opakovaně a bezúspěšně upozorňoval jak Ministerstvo zahraničních věcí ČR, tak Ministerstvo vnitra. „K nápravě nevedla osobní jednání, ani korespondence. Obrátil jsem se proto na evropskou komisařku Cecilii Malmström s žádostí, aby v rámci svých kompetencí fungování systému Visapoint posoudila,“ konstatuje veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský.

Visapoint je internetový systém Ministerstva zahraničních věcí, jehož prostřednictvím se cizinec ve vybraných zemích musí zaregistrovat, aby mohl podat žádost o vízum k pobytu v ČR nad 90 dnů nebo žádost o dlouhodobý/trvalý pobyt. (jedná se o tyto země: Rusko, Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Čína, Gruzie, Kazachstán, Mongolsko, Srbsko, Thajsko, Uzbekistán, Vietnam, Moldavsko, Turecko, Makedonie, Ukrajina, Nigérie, Jordánsko, Spojené arabské emiráty, Azerbájdžán a Filipíny)

Visapoint byl spuštěn v červnu 2009 a měl přispět k transparentnímu, efektivnímu a komfortnímu vedení vízového procesu. Jeho zavedení na zvlášť exponovaných zastupitelských úřadech ochránce nejprve uvítal, protože díky němu zmizely z konzulátů místními spekulanty organizované fronty, úplatky a dlouhé čekací doby. Už v první polovině roku 2011 však ochránce začal dostávat stížnosti na jeho fungování. Stěžovatelé namítali, že Visapoint neumožňuje zaregistrovat se, tudíž nemohou o dlouhodobé vízum nebo dlouhodobý/trvalý pobyt ani požádat. Zavedením povinnosti zaregistrovat se k podání žádosti prostřednictvím Visapointu a současně nefunkčností tohoto systému je žadatelům kladena nesplnitelná podmínka. Právo na podání žádosti a na přístup ke správnímu orgánu je přitom základní náležitostí práva na spravedlivý proces.

„Visapoint porušuje unijní právo, kterým je Česká republika vázána,“ upozorňuje ombudsman Pavel Varvařovský. „Podmínka zaregistrovat se k podání žádosti ve Visapointu, který ovšem dlouhodobě nenabízí žádné volné termíny, se totiž vztahuje i na cizince, kteří chtějí žádat o dlouhodobý či trvalý pobyt za účelem sloučení rodiny nebo za účelem studia. Na tyto pobyty přitom mají cizinci, pokud splní stanovené podmínky, právní nárok. Bezproblémový přístup k podání žádosti musí být proto samozřejmostí,“ vysvětluje

Směrnice 2003/86/ES při splnění stanovených podmínek jednoznačně zakotvuje právo na sloučení rodiny. Neurčuje členským zemím, jakým způsobem mají tento závazek plnit, je ale jejich povinností upravit vnitrostátní legislativu a praxi tak, aby byl zajištěn nikoli jen iluzorní, ale faktický výkon tohoto práva. To samé platí i v případě směrnice 2004/114/ES, jejímž smyslem je umožnit příslušníkům třetích zemí studium, výměnný studijní pobyt či neplacenou odbornou přípravu na územní členského státu EU.

Průběžným monitorováním ochránce ověřil, že například ani při průběžných šestnácti pokusech nebylo možné zaregistrovat se k podání žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem sloučení rodiny na Zastupitelském úřadu v Hanoji, stejné problémy zjistil v Astaně, Lvově, Taškentu, na zastupitelských úřadech a konzulátech v Ruské federaci a na Ukrajině. Obdobnou situaci zaznamenal i v případě registrací k podání žádosti o dlouhodobé vízum/pobyt za účelem studia. Stěžovatelé, kteří se na ochránce obrátili, nevládní organizace a advokátní kanceláře zastupující cizince upozorňují také na skutečnost, že v některých případech Visapoint zdánlivě nabízí určité termíny jako volné, ale při pokusu o jeho registraci systém sdělí, že je termín nedostupný. Vzápětí je ovšem opět nabízen jako volný. Takové fungování vyvolává pochybnosti o transparentnosti systému Visapoint a vede k cizinci naznačovaným podezřením, že existují „zprostředkovatelé“, kteří za úplatu registraci ve Visapointu dokážou zařídit.

Ochránce řešil například případ příslušníka české krajanské komunity na Ukrajině, s trvalým pobytem v ČR, jehož ukrajinská manželka se řadu týdnů marně snažila zaregistrovat ve Visapointu, aby mohla podat žádost o povolení dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny. Ani manželovi se z Česka déle než měsíc nedařilo sjednat jí přes Visapoint termín. Věc se podařilo posunout až po zásahu ochránce.

Tento stav považuje ombudsman Pavel Varvařovský za nepřijatelný: „Fungování systému Visapoint odporuje mezinárodním závazkům České republiky a je v rozporu i s nejzákladnějšími principy práva na spravedlivé řízení.“

(Pozn. O povolení dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny může žádat cizinec, který je manželem nebo nezaopatřeným dítětem jiného cizince, pobývajícího v ČR po zákonem stanovenou dobu (15 měsíců) na základě povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. Pokud tato podmínka splněna není, může rodinný příslušník žádat alespoň o dlouhodobé vízum (90 dnů – půl roku) za účelem sloučení rodiny. Cizinec musí předložit cestovní doklad, doklad potvrzující účel pobytu na území, prostředky k pobytu, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu.)

Nedodržování lhůt v řízeních o pobytu cizinců může být pro stát nákladné

Rostoucí počet stížností na průtahy v řízeních Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ve věcech pobytu cizinců vedou ochránce k závěru, že se nejedná o ojedinělé individuální pochybení, ale o systémový problém. Ochránce se pravidelně setkává s případy, kdy rozhodnutí není vydáno ani půl roku, dokonce ani rok od podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu či povolení k přechodnému pobytu. Zákon o pobytu cizinců přitom ve většině případů, kdy je žádost o přechodný/dlouhodobý/trvalý pobyt podávána na území ČR, stanovuje lhůtu k vyřízení 60 dnů. Totéž platí i při prodlužování těchto pobytů na území.

„Považuji to za důsledek nezvládnutého přechodu této agendy z cizinecké policie na Ministerstvo vnitra. Důsledkem je nejen reálné riziko zvýšených výdajů na straně státu, ale i vážné porušování práv cizinců na spravedlivý proces,“ upozorňuje ombudsman Pavel Varvařovský.

Podle sdělení odboru azylové a migrační politiky bylo v uplynulém roce podáno 203 žalob na nečinnost v řízeních ve věcech pobytu cizinců. Jde o žaloby, v nichž se cizinci domáhají zatím jen toho, aby soud nařídil úřadu rozhodnout v jejich věci. Dosud bylo rozhodnuto o 38 žalobách a Městský soud v Praze přiznal žalujícím, kteří byli zastoupeni advokátem náklady řízení. Vzhledem k tomu, že téměř každé řízení u odboru azylové a migrační politiky je průtahové, lze očekávat, že počet podaných žalob bude stoupat. Vzhledem k tomu, že jde o žaloby týkající se oprávněného nároku, ve většině případů stát zaplatí advokátovi protistrany na nákladech řízení u každé z nich přes 7000 Kč jenom na odměně za právní zastupování.

Nepřiměřená délka správního řízení porušuje právo na spravedlivý proces a může mít za následek i odpovědnost státu za vzniklou škodu a nemajetkovou újmu. „V současné situaci, kdy stížností na průtahy v řízeních přibývá, se dá očekávat, že se stát bude muset vypořádat se zvýšeným počtem žádostí cizinců o odškodnění za nesprávný úřední postup, tj. v tomto případě za neschopnost rozhodnout v zákonem stanovené lhůtě,“ upozorňuje ombudsman Pavel Varvařovský. Nejčastěji se setkává se stížnostmi, kdy dochází k průtahům ve vydání povolení k pobytu manželům či manželkám, nebo cizincům, kterým je pobyt opakovaně prodlužován.