Nové oprávnění ochránce jako vedlejšího účastníka u Ústavního soudu

Novelou zákona o Ústavním soudu došlo k rozšíření práva veřejného ochránce práv vystupovat před Ústavním soudem. Od 1. ledna 2013 může vstupovat do řízení před Ústavním soudem jako vedlejší účastník i v řízeních o zrušení zákonů. Až dosud mohl být vedlejším účastníkem pouze v řízeních o zrušení podzákonných předpisů (obecní vyhlášky, vyhlášky ministerstev).

Jestliže bude u Ústavního soudu podán návrh na zrušení zákona, zašle soudce zpravodaj veřejnému ochránci práv návrh na zahájení řízení s výzvou, aby ve stanovené lhůtě sdělil, zda do řízení vstupuje v postavení vedlejšího účastníka. Pokud tak ochránce učiní, má právo vyjádřit se k návrhu a v plné šíři využít poznatky ze své činnosti a šetření. Ústavní soud pak může při svém rozhodování využít konkrétní zkušenosti ochránce z praxe, zejména pokud jde o dopady napadaného právního předpisu na občany. Z toho také vychází předpoklad, že ochránce bude vstupovat do řízení před Ústavním soudem zejména tehdy, pokud se předmět řízení bude týkat ochrany osob před jednáním úřadů.

Uvedená změna nemá žádný vliv na další stávající oprávnění ochránce vůči Ústavnímu soudu. Ochránce je tedy i nadále oprávněn podávat vlastní návrhy na zrušení podzákonných právních předpisů (zejména obecně závazných vyhlášek obcí, vyhlášek ministerstev apod.). Může také vystupovat jako „amicus curie“ v případech, kdy Ústavní soud rozhoduje ve věci, kterou se ochránce v rámci své působnosti zabýval. Na základě žádosti Ústavního soudu ochránce poskytne své stanovisko, které může soudu pomoci seznámit se s širším kontextem projednávané věci. Ochránce rovněž může přijmout opatrovnictví v některých řízeních o ústavní stížnosti. Jedná se zejména o případy, v nichž pak v roli opatrovníka hájí zájmy dětí.