Ochránce ke stavu v českých věznicích

Veřejný ochránce práv vnímá situaci ve věznicích dlouhodobě jako neuspokojivou a už od roku 2006 o tom informuje Poslaneckou sněmovnu ČR ve svých souhrnných zprávách. Za nejzávažnější problém vnímá nedostatečnou kapacitu věznic, jejich přeplněnost a rovněž dislokaci v rámci ČR, kdy panuje značný nepoměr mezi věznicemi umístěnými v Čechách a na Moravě. Rovněž poukazuje na to, že další snížení počtu pracovníků vězeňské služby zajišťujících samotný výkon trestu se může negativně projevit při naplňování samotného účelu výkonu trestu odnětí svobody. Tyto dva problémy podle ochránce nelze vnímat odděleně.

Naplňování účelu výkonu trestu není ideální ani v přeplněné věznici s dostatkem personálu, ani v nenaplněné věznici s nedostatkem příslušných pracovníků. Za situace, kdy počet odsouzených na jednoho občanského pracovníka převyšuje několikanásobně personální standardy, je efektivní práce s odsouzenými značně obtížná, ne-li nemožná. Za situace, kdy jsou věznice přeplněny, je přitom žádoucí, aby odsouzení trávili co nejvíce času mimo přeplněné ložnice a účastnili se vzdělávacích a výchovných aktivit. Pokud toto není možné, výkon trestu může záhy začít plnit pouze účel ochrany společnosti před pachateli trestných činů, nikoli účel vychovávat současně odsouzené k řádnému životu po propuštění na svobodu.

I samotné naplňování „bezpečnostní složky“ účelu výkonu trestu odnětí svobody však může být postupem krátkého času složitější. Nárůst počtu odsouzených s sebou pochopitelně nese i vyšší požadavky na zabezpečení a střežení osob ve výkonu trestu odnětí svobody, což znamená i dostatečné personální zajištění a odpovídající stavebně-technický stav věznic. Nejde tedy pouze o nápravu odsouzeného, ale také o samotné zajištění bezpečnosti. Vzrůstající počet odsouzených ve věznicích a s tím spojená potřeba hledat nové ubytovací prostory, např. i rušením některých „společenských“ místností, vede ke kumulaci odsouzených na ložnicích a narůstajícímu napětí, dokonce i šikany a násilí mezi odsouzenými. S ohledem na vysoký počet odsouzených na jednotlivých odděleních (některá jsou naplněna i na 130% plánované kapacity), tak vzniká i napjatá situace mezi odsouzenými a zaměstnanci vězeňské služby. V neposlední řadě nelze opomenout ani mnohde nevyhovující stavebně-technický stav věznic (staré objekty, na jejichž rekonstrukci nejsou finanční prostředky).

Naplněnost věznic a potřeba odpovídajícího počtu personálu může být od ledna následujícího roku rovněž ovlivněna novým trestním zákoníkem, který počítá s dekriminalizací méně závažných prohřešků a s širší škálou alternativních trestů. Jaký bude skutečný dopad nového kodexu ve světle rozhodovací praxe soudů, však nelze předjímat.

Za současné situace ochránce vnímá další snížení počtu pracovníků vězeňské služby za neprozíravé a ohrožující naplňování účelu výkonu trestu. Připomíná však, že ani „zakonzervování“ počtu personálu VS ČR nemůže kompenzovat nedostatečnou kapacitu věznic.