Zveřejněno
Ochránkyně usiluje o spravedlivější odškodňování pracovních úrazů
Jedno z letošních doporučení veřejné ochránkyně práv Poslanecké sněmovně směřuje ke zlepšení situace lidí, kteří utrpěli pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Ochránkyně usiluje o spravedlivější způsob jejich odškodňování za snížení příjmu kvůli trvalým následkům úrazu či nemoci. Za problematický považuje způsob výpočtu renty se započítáním fiktivního výdělku ve výši minimální mzdy a také rozdílný přístup odškodňujících pojišťoven.
Důsledkem pracovních úrazů či onemocnění nemocí z povolání bývá vedle zdravotních omezení také velmi často snížení pracovních schopností zaměstnance, a tedy i snížení výdělku. Zaměstnavatel toto snížení příjmu kompenzuje formou renty, kterou zaměstnanci vyplácí pojišťovna. Renta má za úkol dorovnat rozdíl mezi současným výdělkem (s případným zápočtem invalidního důchodu) a tím, který zaměstnanec pobíral před pracovním úrazem či nemocí z povolání.
Počet podnětů týkajících se renty, či jiných problémů souvisejících s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, se z pohledu veřejné ochránkyně práv v loňském roce ztrojnásobil. Zatímco v předchozích letech se počet těchto stížností pohyboval kolem 25 za rok, v loňském roce jich bylo už přes 70.
Za problematický považuje ochránkyně jednak způsob výpočtu renty využívající započítání fiktivního výdělku ve výši minimální mzdy, a také rozdílný přístup odškodňujících pojišťoven.
1. Pravidlo fiktivního výdělku
V mnoha případech se stává, že v důsledku snížení pracovních schopností nejsou zaměstnanci schopni dosavadní pracovní činnosti vykonávat. Pokud zaměstnavatelé pro ně nemají jiné vhodné pracovní zařazení, ukončují s nimi pracovní poměry. Jestliže se těmto zaměstnancům nepodaří najít jinou práci a evidují se na úřadu práce, nárok na rentu neztrácí. Rentu pak tvoří rozdíl mezi příjmem, který by měli, kdyby byli zdraví (tzn., který měli před pracovním úrazem či nemocí z povolání), a tzv. fiktivním výdělkem ve výši minimální mzdy (případně se do fiktivního výdělku započítá i invalidní důchod, pokud ho pobírají). Důvodem zohlednění minimální mzdy je v obecné rovině snaha motivovat lidi, aby si i se svým zdravotním omezením hledali práci.
Podle ochránkyně je tento model problematický, protože minimální mzda se zvyšuje rychleji, než se valorizují platy, a renta (rozdíl mezi platem, který by měli jako zdraví, a minimální mzdou) je tak čím dál nižší. Fakticky se tím snižuje i povinnost zaměstnavatele, který objektivně nese odpovědnost za pracovní úraz či nemoc z povolání, zaměstnance odškodňovat.
Stěžovatelé obvykle namítají, že se na ně pohlíží, jako kdyby pobírali stále vyšší minimální mzdu, případně invalidní důchod a navíc ještě rentu. Ve skutečnosti však mají jen rentu případný invalidní důchod.
Ochránkyně považuje za nezbytné vyhodnotit reálný dopad fiktivního výdělku ve výši minimální mzdy na vyplácené renty a na základě výsledků analýzy zvolit jiné kritérium nebo za fiktivní výdělek určit vhodnou poměrnou část minimální mzdy. Doporučila proto Poslanecké sněmovně, aby požádala vládu o předložení návrhu změny zákoníku práce, která by změnila způsob výpočtu renty.
2. Přístup odškodňujících pojišťoven
Od roku 1993 jsou zaměstnavatelé povinně pojištěni pro účely odškodnění pracovních úrazů či nemocí z povolání buď u České pojišťovny, a. s., nebo u Kooperativy pojišťovny, a. s. Pojišťovny pak za ně zaměstnance odškodňují.
Renta je soukromoprávním nástrojem odškodnění, kterým se veřejná ochránkyně práv nemůže zabývat, ale ze zvyšujícího se počtu stížností v posledních letech zjistila, že obě pojišťovny uplatňují odlišný způsob výpočtu renty u rentistů, kteří jsou v evidenci úřadu práce. Odlišně přistupují ke srovnání výdělku se zvyšující se minimální mzdou.
- Kooperativa pojišťovna, a.s. počítá s minimální mzdou ve výši, jaká platila v okamžiku, kdy byl rentista zařazen do evidence úřadu práce. Jakmile je renta přiznána, k následnému zvyšování fiktivního výdělku v podobě minimální mzdy už nepřihlíží a rentu znovu nepřepočítává. Řídí se přitom soudními rozhodnutími, podle kterých se výše renty mění tehdy, když dojde u příjemce ke změně jeho situace (slovy zákona tzv. změna poměrů), a rozhodnutí vlády zvýšit minimální mzdu nelze chápat jako změnu situace na straně příjemce renty.
- Naopak Česká pojišťovna, a.s. s každým zvýšením minimální mzdy již dříve přiznané renty přepočítává, jejich výši příjemcům postupně snižuje. Po posledním zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč už mnozí příjemci o rentu úplně přišli.
Rozdílný přístup pramení z odlišného výkladu § 271b odst. 3 zákoníku práce, tedy z toho, jaká výše minimální mzdy se považuje za fiktivní příjem.
Tento problém může odstranit velká novela zákoníku práce, kterou projednává Poslanecká sněmovna. Ta mimo jiné řeší i sjednocení postupu obou pojišťoven tak, že rentistům evidovaným u úřadu práce bude započítávána minimální mzda ve výši, v jaké byla v době přijetí rentisty do evidence. Pokud bude novela zákoníku schválena, jednotný postup by měl platit od 1. 7. 2017 do budoucna, nic se však nebude revidovat zpětně.