Ochránkyně varuje před nelegálními sociálními službami

Ubytovací zařízení poskytující péči bez povinného oprávnění k poskytování sociálních služeb (registrace) představují pro seniory či jiné osoby závislé na péči zvýšené riziko pro život, zdraví a lidskou důstojnost. Kvalita služeb a péče v nich totiž není vázána povinnými standardy kvality a obvykle chybí i odborný personál. Nelze proto vyloučit, že klienti závislí na pomoci a péči zde mohou být vystavováni špatnému zacházení.

Ochránkyně navštívila aktuálně 7 zařízení, která poskytují péči, především seniorům, bez oprávnění k poskytování sociálních služeb. Práce dosud není hotova, neboť do některých zařízení teprve míří zprávy ochránkyně. Zatím ovšem ochránkyně vždy konstatovala, že zařízení musí neprodleně vytvořit podmínky pro úspěšné zaregistrování sociální služby, nebo s touto aktivitou skončit. Pokud v zařízení zjistila vážné ohrožení zdraví či zásahy do lidské důstojnosti, vyzvala k bezodkladnému ukončení daného postupu. Dosud v jednom případě se také bezprostředně obrátila na příslušný krajský úřad, aby poskytování neregistrované služby stíhal jako správní delikt.

Navštívená neregistrovaná zařízení tvoří přitom jen zlomek skutečně provozovaných zařízení tohoto typu v České republice. Kolik jich je, fakticky nelze zjistit. Zařízení se totiž prezentují jako domovy, hotely či penziony poskytující nadstandardní péči či asistenční pomoc. Protože o registraci k poskytování sociálních služeb ani nepožádala, nemají o jejich existenci úřady přehled. Péče o klienty jde tedy mimo rámec jakékoli veřejné kontroly v oblasti poskytování sociálních a zdravotních služeb a klientům nelze garantovat ani základní práva a naplnění základních potřeb. Ke kontrolám dochází zpravidla až tehdy, pokud se úřady na základě stížností či vážných případů ohrožení zdraví dozví o existenci takového zařízení.

Neodbornost, omezování a špatné zacházení

Návštěvy neregistrovaných zařízení potvrdily, že namísto specifické péče a ochrany z důvodu zdravotního stavu a ztráty soběstačnosti jsou vůči klientům používána nepřijatelná omezovací a režimová opatření. Neodborné a restriktivní postupy personálu navíc mohou vést, či dokonce vedou, k poškození klienta. Klienti jsou tak vystaveni špatnému zacházení.

Nejzávažnější pochybení:

• klientům jsou odebírány jejich veškeré příjmy jako úhrada za poskytované služby a fakticky u sebe nemají vůbec žádné peníze na drobné osobní výdaje;
• osobní doklady klientů jsou deponovány zaměstnanci zařízení a nejsou zajištěny proti nevysledovatelnému zneužití;
• zdravotní úkony, zejména ošetřovatelské, provádí nekvalifikovaný personál (ošetřování otevřených ran, injekční podání, příprava a podávání léků, apod.);
• omezovací prostředky jsou používány bez jakýchkoliv pravidel (přivazování klientů k posteli, postranice, zamykání v pokojích);
• klienti nemohou zařízení opustit, dveře budovy jsou zamčené; některá zařízení jsou tak bariérová, že se klient dostane ven, jen když pro něj přijede sanitka;
• personál má snadno k dispozici tlumicí léky klientů. Ty jsou pak podávány nejen pravidelně na základě ordinace lékaře, ale – jak bylo v několika případech zjištěno – i kdykoli v případě vlastního uvážení personálu, což často není ani spolehlivě dokumentováno;
• klienti trpí nedostatkem vyvážené stravy a jídelníček není přizpůsoben jejich zdravotním potřebám (diety);
• personálu chybí odbornost, takže v péči o klienta postupuje pouze intuitivně a přítomna je libovůle;
• není vedena dokumentace o potřebách klienta a projevech jeho chování, takže nelze správně stanovit, jak má péče vypadat (stanovení individuálního programu péče, sledování příjmu potravy a tekutin), nelze zjistit, co se s klientem v určitém období dělo a kdo případně nese odpovědnost za nepříznivý vývoj zdravotního stavu;
• ceny jsou nastaveny tak, že klient k zaplacení používá i příspěvek na péči; jeho odevzdání ubytovacímu zařízení je v rozporu s předpisy a výplata příspěvku tak může být zastavena.

Neoprávněné poskytování sociálních služeb může být i trestným činem

Podle ochránkyně je důvodem rozvoje tohoto druhu podnikání nedostatek sociálních služeb a velká poptávka po nich. Síť pomoci seniorům, lidem s narušenou soběstačností či nemocným není dostatečně rozvinutá, aby mohli zůstávat ve svém přirozeném prostředí a tam dostávat pomoc a péči. Rovněž kapacity registrovaných sociálních zařízení jsou omezené. Rodiny, které se už dále nemohou starat o své blízké, vidí v jejich umístění do neregistrovaného zařízení řešení své mnohdy bezvýchodné situace. Pro veřejnost navíc může být takové zařízení navenek k nerozeznání od běžného pobytového zařízení sociálních služeb (např. domova pro seniory), ať už jde o způsob, jakým se zařízení prezentuje, nebo o jeho vnitřní chod (denní režim, uniformovaný personál apod.). Zařízení zpravidla nabízí komplexní péči zahrnující ubytování, stravování, zprostředkování lékařské péče, zajištění ošetřovatelských úkonů, volnočasové aktivity apod. Typické je, že se v těchto „ubytovacích zařízeních“ nacházejí prakticky pouze osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby, což bývá následně prezentováno jako důkaz zkušenosti a kvalifikovanosti pro péči o tuto skupinu klientů.

Zařízení jsou obvykle pouze držiteli živnostenského oprávnění k poskytování ubytování, stravování, případně poskytování služeb pro rodinu. To je neopravňuje poskytovat sociální a zdravotní péči osobám na péči závislým. V poslední době se však ochránkyně setkává i s případy, kdy ubytovací zařízení kombinuje živnostenské oprávnění s oprávněním podle zákona o sociálních službách k poskytování jednotlivých služeb (např. osobní asistence, pečovatelská služba apod.). Pokud je takto simulována jiná služba (domov pro seniory, domov se zvláštním režimem), jedná se o obcházení zákona a zařízení se vyhýbá povinnosti řídit se standardy kvality péče.

Postihovat nelegální činnost v oblasti sociálních a zdravotních služeb je úkolem krajských úřadů. Ty by měly prověřovat podezření či upozornění na nelegální zařízení a s provozovatelem vést řízení o správním deliktu. Za něj lze uložit pokutu až do výše 1 milionu, a to i opakovaně, pokud provozovatel v činnosti pokračuje. V takovém případě může neoprávněná činnost přerůst do trestného činu neoprávněného podnikání, které je třeba oznámit policii a státnímu zastupitelství. Na krajský úřad se může obrátit každý, kdo má informace o tom, že někde dochází k poskytování péče v pobytovém zařízení bez oprávnění k poskytování sociálních služeb.

Ochránkyně se může zabývat postupem krajského úřadu v řízení o správním deliktu neoprávněného poskytování sociálních služeb a postup několika úřadů již také sleduje. Zjistila, že praxe krajských úřadů je značně nejednotná, proto vyzvala Ministerstvo práce a sociálních věcí k metodickému vedení správních orgánů. Ministerstvo přislíbilo vydat metodiku ke správnímu trestání do konce srpna 2014.

Ostražití by měli být klienti, opatrovníci, lékaři i personál

Veřejná ochránkyně práv apeluje na klienty a jejich příbuzné, aby si činnost a právní postavení pobytového zařízení dopředu důkladně ověřili. Na základě svých poznatků z návštěv v neregistrovaných zařízeních ochránkyně nedoporučuje osobám závislým na péči a jejich rodinným příslušníkům, aby využívali nabídky těchto zařízení. Riziko špatného zacházení je zde poměrně vysoké.

Podobně opatrní by měli být i opatrovníci osob s omezenou svéprávností, což jsou u řady současných klientů obecní úřady jako veřejní opatrovníci. Do zařízení, která nedisponují potřebnými oprávněními, by neměli umisťovat své opatrované, kteří jsou závislí na pomoci jiné fyzické osoby. Nad rámec uvedeného je třeba dodat, že veřejná ochránkyně práv v současné době šetří postup několika veřejných opatrovníků, kteří tak učinili. Plánuje na základě konkrétních kauz v součinnosti s příslušnými resorty posílit osvětu a podporu v této oblasti správní praxe.

Podle zjištění ochránkyně není neobvyklé, že jsou do tohoto typu zařízení umisťováni lidé, kteří do té doby pobývali ve zdravotnických zařízeních (psychiatrické nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných). Sociální pracovníci zdravotnických zařízení, někdy ve spolupráci s veřejnými opatrovníky, umístěním do neregistrovaného zařízení řeší situaci pacienta, který nemá kam být propuštěn (domů nebo do zařízení sociálních služeb). Ochránkyně však požaduje, aby zdravotnické zařízení alespoň základním způsobem ověřovalo, kam je pacient odesílán, a neparticipovalo svou aktivitou na přesunech pacientů do zařízení, která postrádají oprávnění k poskytování návazné péče.

Stejně tak ochránkyně varuje ambulantní lékaře, kteří do neregistrovaných zařízení docházejí vykonávat návštěvní službu u svých pacientů, že tamní služby nejsou v souladu se zákonem a jsou pro jejich pacienty rizikové. V praxi dochází k tomu, že lékař vydá pokyn (indikaci) k ošetřovatelské intervenci či indikuje podávání léků svým pacientům, kteří žijí v ubytovacím zařízení, a dále se nezajímá o to, zda v zařízení pracují zdravotníci oprávnění ošetřovatelské výkony provádět. Ochránkyně se pravidelně setkává i s tím, že lékaři v neznalosti kontextu předávají personálu informace o zdravotním stavu svých pacientů nad rámec toho, co je ze zákona možné: ubytovací zařízení nemá oprávnění shromažďovat o klientech citlivé údaje (propouštěcí zprávy, záznamy o vyšetřeních) a pracovat s nimi.

Upozornit je třeba i samotný personál neregistrovaných zařízení, neboť zaměstnanci si nejsou vždy vědomi toho, že porušují právní předpisy a v určitých případech mohou být sami odpovědni za přestupky či trestné činy, jejichž následkem jsou citelné sankce. Zaměstnanci mnohdy nejsou v pracovněprávním poměru k provozovateli zařízení a plně tak odpovídají za způsobenou škodu (v důsledku podání léku či manipulace s klientem, která jej poškodí apod.). Výše náhrady škody nemusí být zanedbatelná (náklady vynaložené zdravotními pojišťovnami, peněžitá náhrada újmy na zdraví poškozeného apod.). Vzhledem k pracovním podmínkám a riziku právní odpovědnosti lze mluvit o tom, že i pracovníci jsou rovněž svého druhu obětí tohoto šedého podnikání.

 Kritická zjištění z návštěv zařízení poskytujících neregistrované pobytové služby (402.7 kB, Adobe Acrobat dokument)

 Sankční zveřejnění zjištění z návštěvy neregistrovaného zařízení Centrum komplexních služeb pro rodinu a domácnost v Kunštátu na Moravě (550.6 kB, Adobe Acrobat dokument)

Souhrn veškerých informací a poznatků ochránce týkající se neregistrovaných služeb najdete zde.