Odebírat děti rodičům z bytových důvodů je nepřípustné

Veřejný ochránce práv se opakovaně setkal s případy, kdy byly děti odebírány z rodiny na základě hygienických nedostatků v bytě nebo kvůli neschopnosti rodičů zajistit vlastní bydlení. Šlo dokonce o případy, kdy byla rodičům odebrána pouze část dětí, takže došlo k rozdělení rodiny, což je situace, k níž může dojít pouze za velice výjimečných okolností a pouze na dobu nezbytně nutnou. V jednom z posledních případů, jimiž se ochránce zabýval byly děti na základě předběžného opatření umístněny do kojeneckého ústavu ve chvíli, kdy měla rodina v úmyslu řešit bytovou situaci přestěhováním k rodičům matky. OSPOD pak rodičům dokonce doporučil, aby se proti rozhodnutí neodvolávali, protože by tím věc jen zkomplikovali a prodloužili. Rodiče se tedy s dětmi snažili udržovat alespoň pravidelný styk, navštěvovali je, brali si je domů na krátkodobé pobyty. Děti však byly následně svěřeny do předpěstounské péče, aniž by o tom OSPOD rodiče informoval. Pěstouni kontakt dětí s rodiči odmítají, omezují ho pouze na zasílání fotografií a písemných zpráv o prospěchu. Z dokumentace přitom vyplývalo, že rodiče se o děti starali dobře a pečlivě.

Veřejný ochránce práv v tomto případě konstatoval pochybení na straně OSPOD. Přestože o odebrání dětí rozhoduje soud, je povinností OSPODu předložit soudu objektivní informace, aby soud mohl rozhodnout, zda jsou dány předpoklady pro natolik závažný zásad do rodinného života. I po umístění dětí do zařízení mají sociální pracovníci povinnost s rodinou intenzivně pracovat a jakmile pominou důvody pro ústavní výchovu, má OSPOD v souladu se zájmem dítěte podat soudu návrh na zrušení předběžného opatření a na navrácení dětí do rodiny.

Ochránce v této souvislosti nemohl opomenout fakt, že se jednalo o další případ, kdy bylo dítě odebráno z bytových důvodů. Takový způsob řešení je přitom neadekvátní a jeho důsledky jsou mnohdy katastrofální. Rodiny, které do té doby ztrácely schopnost plnit funkce ekonomické, často poté nedokázaly nadále plnit ani funkce citové a vztahové. Bytové či podobné důvody jsou nepřípustné pro oddělení dítěte od rodiny a je vždy třeba hledat jiná řešení.

Stejný názor opakovaně ve své judikatuře vyjadřuje i Evropský soud pro lidská práva v řízení vedeném proti České republice. Jestliže je dítě odebráno z péče rodičů z důvodu špatných sociálních poměrů nebo z důvodu nevhodných bytových poměrů, je to podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) porušením práva na respektování rodinného života podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. ESLP shledal, že české soudy jako základní problém stěžovatelů konstatovaly potíže s nalezením adekvátního bydlení. Schopnosti své děti vychovávat nebo vztah rodičů k dětem nebyl nikdy zpochybněn, naopak, české soudy přiznávaly snahu rodičů překonat své životní těžkosti.

Veřejný ochránce práv je přesvědčen, že je úlohou orgánu sociálně-právní ochrany dětí pomáhat osobám v nesnázích, pomáhat jim získat náhradní ubytování, informovat je o systému sociálního zabezpečení apod. Tam, kde k odnětí už došlo, měl by OSPOD kontaktovat bytový odbor příslušné obce a pokusit se zajistit rodině jakoukoli bytovou náhradu, aby se děti mohly k rodičům vrátit.

Problém odebírání dětí z bytových či jiných sociálních důvodů má úzkou souvislost s problémem neexistence funkčního systému sociálního bydlení v České republice. Na nutnost zabývat se touto záležitostí veřejný ochránce práv opakovaně upozorňoval Poslaneckou sněmovnu PČR. V současné době je konečně připravován zákon o sociálním bydlení a veřejný ochránce práv je do jeho přípravy osobně zapojen.