Ombudsman: Kdo ochrání klienty cestovních kanceláří?

Na ombudsmana se v posledních dnech obracejí lidé, kteří před únorem 2020 uzavřeli s cestovními kancelářemi smlouvy na zájezd s odletem v letních měsících. Nyní mají podle smlouvy cenu zájezdů doplatit. Poukazují na to, že stát hledá cesty, jak cestovním kancelářím pomoct kompenzovat ztráty, ale na klienty nemyslí. 

„Chápu, že uzavřenou cestovní smlouvu je třeba dodržovat. Domnívám se však, že by to mělo platit pro obě strany stejným způsobem. Rozumím zájmu na zachování cestovního ruchu, resp. solventnosti cestovní kanceláří. Myslím si však, že by přijímaná opatření měla chránit jak cestovní kanceláře, tak i jejich zákazníky, kteří jsou situací kolem pandemie koronaviru rovněž postiženi,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Opatření přijatá vládou citelně zasahují do majetkových poměrů mnoha rodin. Jde zejména o případy, kdy jeden rodič je osobou samostatně výdělečně činnou, které stát uzavřel provozovnu a odkázal ji pouze na různé druhy dotací či příspěvků od státu, a druhý se stará o dítě předškolního či školního věku z důvodu uzavření školského zařízení. V důsledku toho došlo k výraznému snížení jejich očekávaných příjmů, často o polovinu i více. Jde ale také např. o matky samoživitelky, které nemohou podnikat jako OSVČ nebo se musí starat o dítě předškolního či školního věku z důvodu uzavření škol. 

V současné době nemají finanční rezervu, z níž by mohli zaplatit zájezd, o němž ví, že se neuskuteční. Peníze, které by k úhradě využili, navíc nedostanou zpět dříve než v září 2021 (pokud by v mezidobí nevyužili voucher od cestovní kanceláře).

Mají samozřejmě možnost od smlouvy odstoupit, ale v takovém případě musí cestovní kanceláři uhradit často vysoké storno poplatky. Fakt, že pak mohou žádat cestovní kancelář o voucher v minimální hodnotě 10 % zaplaceného storno poplatku, to podle ombudsmana nenapraví.

Situaci klientů lze ilustrovat na případu stěžovatelky, která je nyní před rozhodnutím, zda odstoupit od smlouvy a uhradit cestovní kanceláři storno poplatky ve výši 46 283 Kč za zájezd pro její rodinu v celkové výši 55 000 Kč (jde konkrétně o zájezd s odletem v srpnu 2020) nebo doplatí zbytek zájezdu cca 30 000 Kč. Na ani jednu možnost rodina v současné době nemá ve svém rozpočtu peníze. Museli by si částku vypůjčit, a to s vědomím, že stejně nikam neodletí, dostanou od cestovní kanceláře voucher na využití někdy v budoucnu a zaplacené peníze by se jí vrátily až za rok. 

„Pro klienty cestovních kanceláří vidím řešení jejich nelehké finanční situace např. v tom, že po nich cestovní kancelář nebude požadovat doplatky u zájezdů, u nichž je již nyní zřejmé, že se neuskuteční. Připadalo by mi jako adekvátní řešení, kdyby klienti cestovních kanceláří, jejichž odlet/odjezd na zájezd se má uskutečnit od května do července/ev. srpna t. r. (tj. zájezdy, u nichž je reálný předpoklad, že se neuskuteční), nemuseli zájezdy doplácet a CK by jim poté vystavila voucher pouze na zálohu dosud uhrazenou. Pak nebude docházet k situacím, kdy rodina řeší, že nemá peníze na doplatek, a proto od smlouvy raději odstoupí, což jí uhrazenou zálohu za zájezd nevrátí, a bude ji to stát další nemalé částky na stornopoplatcích,“ upozornil ombudsman ministryni.

Požádal ji, aby mu sdělila, jak v současné situaci plánuje ochránit klienty cestovních kanceláří jinak, než jen možností částečné refundace uhrazených stornopoplatků.