Zveřejněno
Ombudsman prověří vyloučení části podnikatelů z nároku na kompenzační bonus a praxi finančních úřadů při vyřizování žádostí
Ombudsman požádal ministryni financí o vysvětlení, z jakých důvodů byla část podnikatelů vyloučena z možnosti získat kompenzační bonus v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti kvůli pandemii koronaviru SARS CoV-2. Podle v listopadu přijatého zákona (zákon č. 461/2020 Sb.) totiž nemůže kompenzační bonus získat osoba, která byla v bonusovém období, tj. od 5. října 2020 v úpadku, i když dál podniká a dopadají na ni vládní omezení činnosti.
„Mám pochybnosti o legitimitě této podmínky, proto jsem se rozhodl požádat ministryni financí o doplňující informace a vysvětlení. Chápu, pokud by byli z podpory vyloučeni ti, kdo už fakticky nepodnikají. Jsou zde ale i podnikatelé, kteří se sice nacházejí v úpadku, ale podnikatelskou činnost neukončili a stále pro ně představuje významný zdroj příjmů. Jejich činnost byla vládními opatřeními omezena stejně, jako u podnikatelů, kteří v úpadku nejsou,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček, proč se rozhodl obrátit na ministryni.
Na ombudsmana už se obrátila řada podnikatelů s námitkou, že jde o nespravedlivou a nedůvodnou podmínku. I když jsou v úpadku, dál podnikají a podnikáním se živí. Opatření proti šíření koronaviru jejich činnost omezila či zastavila, ale kompenzační bonus nedostanou. V obdobné situaci jsou i společníci malých s.r.o. a osoby vykonávající práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr. I o jejich případy se ombudsman zajímá.
Požadavek na vyloučení osob nacházejících se v ekonomických či jiných problémech dle důvodové zprávy vyplývá zejména z pravidel Evropské unie pro poskytování veřejné podpory. Podle nich však nelze podporu poskytnout těm podnikům, které byly v obtížích již na konci roku 2019 (tj. prakticky před rozšířením onemocnění COVID-19). Naopak podmínky pro poskytování podpory podnikům, které se do obtíží dostaly až v průběhu pandemie, podle ombudsmana takto přísně stanoveny nejsou.
V podnětech souvisejících s kompenzačním bonusem se pak ombudsman setkává ještě s další problematikou, které je třeba podle něj věnovat pozornost. Mnozí žadatelé ve svých stížnostech ombudsmanovi uvádějí, že byli finančním úřadem neformálně kontaktováni s doporučením, aby žádost o kompenzační bonus vzali zpět, protože na něj nemají nárok. Takovou praxi lze dle ombudsmana považovat za nežádoucí: „Obávám se, že důsledkem takového postupu finančního úřadu může být v řadě případů i to, že žadatel v důsledku své neznalosti právních předpisů, může utrpět újmu na svých právech.“
Ombudsman se proto rozhodl v této věci obrátit na Generální finanční ředitelství s dotazem na možnost případného metodického usměrnění správní praxe. Žadatele současně upozorňuje, že pokud podanou žádost o kompenzační bonus vezmou zpět, finanční úřad už se tím dál nebude zabývat. Nedostanou tedy žádné rozhodnutí, proti kterému by se případně mohli bránit. V takovém případě jim pak nemůže k vyplacení kompenzačního bonusu pomoci ani ombudsman.