Ombudsman objevil nesrovnalosti v důchodech stěžovatelů, dostali tak vyšší důchod i doplatek

Všichni lidé, kteří se domnívají, že mají nesprávně vypočtený důchod nebo že jim byl důchod neprávem odepřen, se mohou svým podnětem kdykoliv obrátit na ombudsmana. Ombudsman prošetřuje nejen vnitrostátní důchody, ale rovněž důchody s cizím prvkem. Pokud stěžovateli nemůže pomoci svým zásahem, vždy mu vysvětlí, jaká je jeho situace, a navrhne mu, jaké kroky může podniknout k jejímu řešení. Pomoc ombudsmana je zdarma a zabývá se každým případem, který obdrží.

Přednostní započtení práce v cizině namísto české péče o dítě negativně ovlivnilo důchod

Paní Jitka je osoba s prokázaným českým původem, která do Česka přišla na pozvání vlády ČR z Kazachstánu (je tzv. krajankou). Předtím byla důchodově pojištěna v Kazachstánu a doby pojištění, které získala v Česku, jí samy o sobě nestačily, aby jí vznikl nárok na starobní důchod. Česká republika nemá s Kazachstánem uzavřenou žádnou smlouvu o sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) tak při rozhodování o dávkách důchodového pojištění osob, které byly důchodově pojištěny i v Kazachstánu, započítává pouze doby důchodového pojištění a náhradní doby důchodového pojištění získané podle českých právních předpisů, nikoliv však doby kazašské. Paní Jitka měla štěstí, že je krajanka, protože pro krajany platí zvláštní úprava – v řízení o odstranění tvrdosti se jim pro nárok na důchod a pro stanovení jeho výše započítává doba pojištění získaná ve státě, z něhož do ČR přišli. ČSSZ tedy paní Jitce k českým dobám pojištění připočítala kazašskou dobu pojištění a přiznala jí dílčí český důchod. Jeho výše však byla nízká, proto paní Jitka požádala ombudsmana o pomoc.

Ombudsman prošetřil postup České správy sociálního zabezpečení a zjistil pochybení. ČSSZ při rozhodování o důchodu paní Jitky přednostně zhodnotila dobu zaměstnání v Kazachstánu místo české náhradní doby důchodového pojištění z důvodu péče o dítě ve věku do 4 let. Doba péče o malé dítě se hodnotí jako náhradní doba pojištění.

„Jako českou náhradní dobu důchodového pojištění je třeba ženě, která ke dni podání žádosti o důchod má české státní občanství, započíst dobu péče o dítě ve věku do 4 let realizovanou přede dnem 1. 1. 1996 v bezesmluvní cizině,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček. Podmínka státního občanství musí být tedy splněna ke dni podání žádosti o důchod, nikoliv v době, kdy matka o dítě pečovala.

Česká správa sociálního zabezpečení místo aby paní přednostně započetla celé čtyři roky péče o dceru, tedy od jejího narození do 4 let věku jako českou náhradní dobu důchodového pojištění, zhodnotila tak pouze jeden rok. Ve zbylých třech letech přednostně započetla dobu zaměstnání v Kazachstánu, což mělo negativní dopad na výši důchodu, jelikož z kazašských dob paní nepobírá žádnou důchodovou dávku.

ČSSZ po šetření ombudsmana chybu uznala a napravila. Započtením zmíněného období došlo u paní Jitky k navýšení důchodu a ČSSZ jí také poskytla doplatek 50 tisíc korun za neprávem odepřené dávky.

I absolvent vysoké školy musí k důchodu doložit maturitní vysvědčení, měsíční dávka se tím zvýší

Pan Martin při vyřizování svého starobního důchodu zjistil, že dostával invalidní důchod ve špatné výši. K podání žádosti o přiznání invalidního důchodu se tehdy dostavil s posledním zápočtovým listem. Úřednice, která s ním žádost sepisovala, prohlásila, že k prokázání náhradní doby studia stačí inženýrský diplom. Při sepisování žádosti o starobní důchod byl stěžovatel vyzván k předložení maturitního vysvědčení, jelikož u středoškolského studia bylo v žádosti uvedeno doklad neověřen. Pan Martin vysvědčení obratem poskytl. Na základě doloženého vysvědčení mu byl přepočítán i invalidní důchod. Ten byl ale stěžovateli doplacen jen za posledních pět let.

Předešlé roky mu ČSSZ doplatit nechtěla, protože podle ní k nezapočtení studia na střední škole nedošlo její chybou. Důchod nebo jeho zvýšení se doplatí ode dne, od něhož žadateli náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce. Lhůta pro zpětné doplacení je pětiletá, v případě zavinění orgánem správy sociálního zabezpečení je bez časového omezení.

Stěžovatel neuspěl ani podáním námitek, obrátil se proto na ombudsmana, aby věc prošetřil. Ombudsman po svém šetření zjistil, že Česká správa sociálního zabezpečení pochybila, když nesprávně stanovila období, za které stěžovateli poskytla doplatek invalidního důchodu. Ombudsman ČSSZ vytkl, že si při vyřizování žádosti stěžovatelova invalidního důchodu neopatřila podklady ohledně studia na střední škole, jelikož pan Martin označení školy i dobu studia do žádosti uvedl. „S odstupem času nelze přesně objasnit, jak před lety k sepsání žádosti o invalidní důchod došlo. Je však těžko představitelné, že studium na střední škole nebylo zhodnoceno, když bylo započteno studium na vysoké škole. Dle mého názoru neučinily orgány sociálního zabezpečení potřebné kroky k dostatečnému zjištění skutkového stavu ohledně doby studia stěžovatele na střední škole. Doba studia na střední škole byla pro starobní důchod zhodnocena, pracovnice si od stěžovatele vyžádala doklad. Není jasné, proč se tak nestalo i v případě žádosti o invalidní důchod. Orgány sociálního zabezpečení by měly postupovat jednotně,“ uvedl ombudsman.

ČSSZ po stanovisku ombudsmana s navrženým opatřením k nápravě pochybení uznala a navrženému opatření vyhověla, což ochránce vítá.