Zveřejněno
OSSZ musí zaměstnavateli poskytnout údaj o úmrtí zaměstnance
V případě, kdy zaměstnavatel nezná přesné datum úmrtí svého zaměstnance a tento údaj sám nemůže zjistit, může se obrátit na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. Neexistuje žádná zákonná překážka, aby pro účely plnění povinnosti zaměstnavatele v rámci nemocenského a důchodového pojištění OSSZ tento údaj neposkytla.
Veřejný ochránce se zabýval stížností zaměstnavatele, jehož zaměstnanec zemřel. Zaměstnavatel však neznal přesné datum úmrtí, které je nezbytné například pro účetní evidenci zaměstnavatele, oznámení o skončení pracovního poměru, z něhož plynula účast na nemocenském pojištění, nebo pro vyhotovení evidenčního listu důchodového pojištění. Protože rodina zemřelého jakoukoli pomoc odmítla, obrátil se na matriční úřad. Podle zákona o matrikách je však do matriční knihy může nahlédnout nebo získat výpis jen fyzická osoba, pokud prokáže, že je získání údaje nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo samosprávy. Zaměstnavatel není fyzickou osobou, proto do matriky nahlédnout nemůže. Poslední možností byla Okresní správa sociálního zabezpečení, ovšem ta zaměstnanci rovněž sdělila, že mu požadovaný údaj sdělit nemůže.
Česká správa sociálního zabezpečení, na kterou se ochránce v této věci obrátil, se s ním shodla na právním názoru, že OSSZ má možnost ve své evidenci ověřit, zda konkrétní zaměstnanec zemřel a kdy, neboť tyto údaje jsou zapisovány do Registru pojištěnců vedeného Českou správou sociálního zabezpečení a pracovníci OSSZ mají do tohoto registru přístup. Žádná zákonná úprava nebrání pracovníkům OSSZ takovou informaci zaměstnavateli sdělit, naopak zaměstnavatel je oprávněn se tuto informaci dozvědět jako účastník řízení ve věcech účasti pojištěnce na důchodovém pojištění.
S ohledem na tato zjištění ochránce hodnotil postup OSSZ jako nenaplnění zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který stanoví, že OSSZ poskytuje zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení. Na žádost zaměstnavatele tedy měla OSSZ poskytnout požadovaný údaj o datu úmrtí zaměstnance. V případě nejasností by si měla OSSZ sama vyžádat výklad ČSSZ. Veřejný ochránce práv dále konstatoval, že na straně úřadu je nutné zachovat jistou míru reciprocity a přiměřenosti, neboť principiálně nelze požadovat informaci po někom, pro koho je obtížně zjistitelná, zatímco úřad s ní sám disponuje. Povinnost mlčenlivosti pracovníků či argument taxativního výčtu komu a jaké údaje OSSZ povinně sděluje, nelze podle ochránce uplatňovat v situaci, kdy se jedná o údaj, k němuž má zaměstnavatel obecně přístup jako účastník řízení.