V dnešním díle si řekneme, koho můžeme žádat o informace, co musíme do žádosti uvést a jak se žádost vyřizuje. Vysvětlíme, zda za poskytnutí informací budeme muset zaplatit. Dozvíte se, jak se můžete bránit, nejste-li spokojeni s vyřízením žádosti.
Už od podzimu 2018 se manželé ze Zlínska neúspěšně snaží napojit tři plánované rodinné domy na existující blízký vodovod. Přestože podle zákona o vodovodech a kanalizacích musí vlastník vodovodu takové napojení umožnit, pokud je to technicky a kapacitně možné, 16 z 25 soukromých vlastníků vodovodu manželům souhlas neudělilo. Podle zlínského magistrátu i krajského úřadu se tím vlastníci vodovodu dopustili přestupku. Ministerstvo zemědělství ale v září 2020 obě rozhodnutí úřadů zrušilo a přestupkové řízení zastavilo. Ombudsman ve svém šetření opakovaně vyjádřil nesouhlas s argumentací ministerstva, podle které se stavebník musí s vlastníkem vodovodu vždy předem dohodnout na konkrétním místě napojení na vodovod. Právní názor, že si stavebník nemůže sám určit místo napojení, jde podle ombudsmana proti smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Protože ministerstvo odmítlo svůj přístup k této problematice do budoucna změnit, rozhodl se ombudsman o zlínském případu informovat veřejnost.
Kromě poznatků z aktuální série návštěv vazebních věznic probral veřejný ochránce práv tento týden s představiteli Vězeňské služby na jednání v Brně také aktuální změny ve vězeňství. O některá zlepšení podmínek se v rámci ochrany práv lidí omezených na osobní svobodě zasadil právě ombudsman.
Dorota Šandorová zažívala řadu let týrání ze strany pečovatelů. Jeden z nich ji před dvěma lety právě v noci z 6. na 7. ledna zabil – zalehl ji, brutálně zkroutil ruce za záda a plnou silou jí tlačil na hrudník, až upadla do bezvědomí a udusila se. Soud pachatele odsoudil za vraždu, následně ji překvalifikoval na usmrcení z nedbalosti. Tato událost až do loňského listopadu nepronikla na veřejnost a neobjevila se ani v odborných kazuistikách. Dnes jsme si i my v Kanceláři veřejného ochránce práv spolu s lidmi na dalších místech po celé České republice Dorotu Šandorovou připomněli.
Fotografie zachycující průběh Noci důstojnosti v Kanceláři veřejného ochránce práv.
Veřejný ochránce práv připomínkoval aktuální Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2021. Vadilo mu například, že autoři Zprávy zařadili jeho snahu o širší diskuzi o tématech spojených s romskou menšinou do kapitoly týkající se takzvaného anticiganismu, tedy po bok případů slovních či fyzických útoků na Romy.
Veřejný ochránce práv pořádá ve svém brněnském sídle v pátek 6. ledna Noc důstojnosti. Cílem této pietní akce je uctění památky Doroty Šandorové, klientky jindřichohradeckého domova pro osoby s postižením, kterou před dvěma lety v noci z 6. na 7. ledna usmrtil pracovník v přímé péči. Účastníci si mohou společně připomenout situaci všech lidí s mentálním postižením ohrožených nevhodným nastavením českého systému sociálních a zdravotních služeb, stejně jako dalších lidí s mentálním postižením, kteří trpí následkem nevhodně nastavené péče v systému.
V prvním podcastu letošního roku si povíme, co je to územní plán. Objasníme, jaké podmínky výstavby může obsahovat, kdo ho schvaluje a kde ho najdete. Poradíme také, co dělat, když vás omezuje v plánovaném využití vašeho pozemku.
V připomínkách k novele energetického zákona veřejný ochránce práv upozornil, že navrhovaná definice zranitelného zákazníka zahrnuje pouze část lidí ohrožených energetickou chudobou. Současný návrh zahrnuje do kategorie zranitelných zákazníků pouze určité typy lidí se zdravotním postižením. Evropská směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou sice nechává definování kategorie zranitelných zákazníků na členských státech, zároveň ale vymezuje i další kritéria, která mohou zohlednit. Kromě zdravotního postižení může jít například o věk, výši příjmů nebo podíl výdajů na energii v rámci disponibilního příjmu.
Právníci Kanceláře ombudsmana spolupracují s Ministerstvem spravedlnosti na úpravě formulářů pro žádost o peněžitou pomoc obětem trestných činů. Toto odškodnění vyplácí stát obětem k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. Využít ho mohou například na léčbu fyzických i duševních následků události nebo kompenzaci ušlého výdělku. Zlepšení postavení obětí při poskytování peněžité pomoci bylo jednou z priorit ombudsmana pro letošní rok.
Ombudsman v souvislosti s probíhající topnou sezónou a vysokými cenami za energie radí, jak na jedné straně dodržet požadavky na úsporná opatření a na druhé straně zachovat tepelnou pohodu a zároveň předejít výskytu plísní. Těmto nežádoucím důsledkům lze předejít správně nastaveným vytápěním i dodržováním zásad správného větrání.
Veřejný ochránce práv upozornil vládu na případ dalšího zařízení, které poskytuje sociální služby bez patřičného oprávnění. Zákon o sociálních službách přesně definuje domov pro seniory jako zařízení poskytující pobytové služby pro lidi závislé na péči zejména kvůli jejich věku. Zároveň zákon vymezuje okruh poskytovaných služeb. Pokud někdo poskytuje stejné služby, jako předpokládá zákon, musí k tomu získat registraci. Bez registrace chybí garance jakékoliv odbornosti pečujících, což může mít negativní dopad na zdraví ubytovaných seniorů.
Citátem Kurta Tucholského pokračujeme druhou částí miniserálu podcastu, ve kterém se věnujeme obtěžujícímu hluku. Dozvíte se v něm, jak se bránit proti nejčastějším zdrojům hluku. Popíšeme zejména hluk z dopravy a ze staveb (továren a provozoven služeb). Poradíme, jak se bránit proti obtěžování provozem hostinských zařízení a předzahrádek, případně jak lze řešit hluk z veřejných hudebních produkcí či z hřišť. Nezapomeneme ani na to, zda je hra na bicí soupravu běžným užíváním bytu, a zejména mimobrněnští posluchači si mohou ověřit, zda mají smysl pro místní anekdoty z hudebního prostředí.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček na pondělním jednání s hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou ocenil, že se kraj intenzivně věnuje nejen stabilizaci a zlepšení aktuálních poměrů v Domově pod lípou, ale plánuje postupnou transformaci zařízení.
Problémy, které podle zjištění veřejného ochránce práv řeší takzvané OSPODy (orgány sociálně-právní ochrany dětí), jsou podobné napříč celou republikou. Jde především o přetížení stávajících sociálních pracovníků kvůli nedostatečnému obsazení úřadů. Zatímco povinností OSPODům přibývá, jejich vedení se potýká s vysokou fluktuací zaměstnanců a nezájmem nových uchazečů o výběrová řízení. Ombudsman se proto se svými poznatky obrátil na ministra práce a sociálních věcí a upozornil ho, že neutěšená situace OSPODů negativně dopadá především na ohrožené děti.
U příležitosti Dne lidských práv zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm vysvětlil důležitost národní lidskoprávní instituce (NHRI), která by byla užitečná pro ochranu lidských práv nás všech. Národní lidskoprávní instituce na rozdíl od téměř všech členských států Evropské unie v Česku zatím chybí. Ombudsman však už takovou roli léta částečně plní, například chrání lidi omezené na svobodě nebo závislé na péči v zařízeních před špatným zacházením či třeba vypracovává doporučení k prosazování rovného zacházení. K tomu, aby lidskoprávní institucí ombudsman opravdu byl, je však třeba změna zákona.
Jakou neplechu mohou napáchat tabulky nebo grafiky? K čemu se hodí popisky obrázků nebo alternativní text? Proč není vhodné patkové písmo jako Times New Roman? Na tyto a další otázky odpovídáme v přehledovém letáku.
Návštěvy veřejného ochránce práv v dětských psychiatrických nemocnicích ukázaly, že lékaři a další zdravotníci nejsou zvyklí s dětmi o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby mluvit. Pokud nejsou nezletilí pacienti přiměřeně zapojeni do rozhodování, stávají se pouhým objektem péče, a to může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby. Aktivně a soustavně zapojují nezletilé pacienty do rozhodování jen málokde. Podrobnosti přináší souhrnná zpráva z návštěv pěti psychiatrických nemocnic.
O tom, jak mohou lidé s postižením vést nezávislý život, diskutovali počátkem prosince v Uherském Hradišti nejen politici a zástupci místních samospráv, sociálních služeb nebo vlády, ale i přímo lidé s postižením a jejich blízcí. Nápad uspořádat spolu s veřejným ochráncem práv konferenci věnovanou životu lidí s postižením přitom vzešel od uherskohradišťské skupiny takzvaných sebeobhájců. Tito mladí lidé s psychosociálním postižením se snaží aktivně vystupovat a upozorňovat veřejnost na problémy, se kterými se lidé s postižením ve společnosti potýkají, i na úspěchy, kterých jsou s adekvátní podporou okolí schopni dosáhnout.
Veřejný ochránce práv chtěl v rámci svého šetření otevřít s Ministerstvem zemědělství širší diskuzi o problematice pronájmů některých mysliveckých honiteb. Protože se mu ani po víc než roce nepodařilo dospět v komunikaci s ministerstvem k žádnému konkrétnímu výsledku, rozhodl se informovat veřejnost.
