Trojice ombudsmanů ze zemí Visegrádské čtyřky v závěru setkání v Kroměříži zdůraznila význam aktivního vztahu státu a ombudsmanských institucí. Důležitost ombudsmanského poslání se podle nich zvlášť jasně ukazuje v době společenských změn, jaké přinesla epidemie covidu i válka na Ukrajině.
Státy Visegrádské čtyřky se coby sousední nebo jako jazykově a kulturně blízké země staly častým cílem a novým domovem milionů lidí zasažených válkou na Ukrajině. O zkušenostech a pomoci Česka, Maďarska, Polska a Slovenska tváří v tvář takto obrovskému přesunu lidí hledajících bezpečné zázemí dnes diskutují představitelé čtyř visegrádských ombudsmanských institucí. Jejich úřady se každoročně střídají v pořádání konference zaměřené na aktuální témata týkající se jejich práce. Letošní dvoudenní setkání hostí český veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který své zahraniční kolegy ombudsmany a odborníky z jejich úřadů pozval do Kroměříže.
O kolik času, energie a nervů přicházíme, když lidé nerozumějí tomu, co jim jako úředníci píšeme? A kolik by ušetřil stát, kdyby byly úřední texty pochopitelné? O srozumitelném psaní jsme minulý pátek v Kanceláři ombudsmana jednali s úředníky, soudci a dalšími odborníky. Představili jsme jim i návrh praktické příručky srozumitelného psaní pro úředníky.
Jste dlouhodobě nemocný/á a potřebujete pomoc se zvládáním každodenních aktivit, jako je třeba umývání, oblékání nebo vaření? Nebo pečujete o osobu, která kvůli své dlouhodobé nemoci tyto aktivity nezvládá? Dnešní díl je určený právě vám. Povíme si, za jakých podmínek můžete žádat o finanční pomoc ve formě sociální dávky – příspěvku na péči a také jak probíhá řízení o této dávce.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček využil svého vystoupení na Sněmu Soudcovské unie k otevření diskuze o oblastech, které se podle něj v justiční agendě dlouhodobě nedaří změnit k lepšímu. Trvale nízké odměny soudních znalců a tlumočníků vedou podle ombudsmana k tomu, že mnozí z nich obor opouští. Nedostatečná flexibilita soudů v personální oblasti pak neumožňuje vedení soudů operativně reagovat na dočasnou, ale přitom dlouhodobou nepřítomnost soudců i pomocného justičního personálu kvůli dlouhodobým nemocem, rodičovským dovoleným nebo například stážím.
Veřejný ochránce práv při šetření případu stěžovatele z Brna a v dalším šetření z vlastní iniciativy zjistil, že tamní magistrát vyžadoval po lidech platbu místního poplatku za komunální odpad i za roky, kdy už jim podle zákona povinnost platit poplatek zanikla. Podle předpisů má úřad tři roky na to, aby lidem dlužný poplatek vyměřil. Brněnský magistrát ale chtěl zaplatit i od lidí, kterým poplatek za komunální odpad v této lhůtě nevyměřil. Po upozornění ombudsmana svou praxi změnil. Těm, kteří si požádají, neoprávněně vybrané staré poplatky vrátí.
Cílem dnešního podcastu je posluchače informovat o tom, jak postupovat v případě neoprávněné výpovědi. Poradíme, jak se bránit proti výpovědi v zaměstnání. V podcastu se posluchači také dozví, v jakých situacích je možné se obracet na inspektorát práce, a kdy je třeba řešit spor se zaměstnavatelem soudní cestou.
Cílem čtyřletého projektu započatého v lednu 2020 je zvýšení ochrany práv lidí, kteří spadají do působnosti veřejného ochránce práv. Zejména jde o zranitelné skupiny, jako jsou děti a mladiství nebo oběti špatného zacházení a diskriminace.
Pravidla připravované třetí vlny oddlužení v rámci akce známé jako Milostivé léto by měla zohlednit i zásadní připomínky veřejného ochránce práv. Ten se dlouhodobě snaží o narovnání podmínek pro různé skupiny dlužníků. Milostivé léto I a II umožňuje lidem zbavit se dluhů vůči úřadům a dalším institucím vymáhaných soudními exekutory. Splní-li dlužníci stanovené podmínky, mají nárok na odpuštění příslušenství dluhu, tedy například úroku z prodlení nebo penále. Dlužníci, u kterých exekuci provádí úřad sám či kteří dokonce dobrovolně svůj dluh splácí, ale tuto možnost dosud neměli. Takové nastavení podmínek považuje ombudsman od počátku za nespravedlivé a upozorňuje na to.
V dnešním podcastu se dozvíte, kdy můžete dostat invalidní důchod, jak o něj máte požádat i jak se stanoví jeho výše. Poradíme vám též, jak se můžete bránit proti rozhodnutí o vaší žádosti, se kterým nesouhlasíte. Podcast vydáváme u příležitosti dnešního Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby a pátečního Mezinárodního dne neslyšících.
Pro občany Evropské unie jsou obecní volby spolu s těmi do Evropského parlamentu jediné, ve kterých u nás mohou volit i oni. V minulosti jim však české zákony toto právo nepřiznávaly.
Chcete pracovat jako právnička nebo právník v Kanceláři veřejného ochránce práv? Právě hledáme kolegu nebo kolegyni do týmu veřejného pořádku a místní správy.
V souvislosti s blížícími se obecními a senátními volbami přinášíme pohled na situaci několika různorodých skupin lidí, pro které může být cesta k volebním urnám komplikovanější než pro ostatní. Veřejný ochránce práv se dlouhodobě zabývá například tématem přístupnosti volebních místností pro lidi s postižením. Faktické i právní překážky výkonu volebního práva se týkají i vězněných osob.
Veřejný ochránce práv se ve druhé z řady monitorovacích zpráv o rovném zacházení podrobně věnoval především tématu vzdělávání romských dětí. Kromě poznatků z kulatého stolu s nevládními organizacemi zaměřenými na vzdělávání romských dětí, který uspořádal na podzim 2021, shrnul také domácí i zahraniční vývoj v této oblasti. Sledoval například, zda došlo ke zkvalitnění diagnostiky žáků s odlišným životním či kulturním prostředím, nebo jak se o vzdělávání žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami učí budoucí i současní pedagogové.
Dnešní podcast prozradí, jakou podporu může využívat dospělý člověk, který má ztíženou schopnost právně jednat. Popovídáme si o tom, jaké formy podpory lze využívat, pro koho jsou určeny i v čem se vzájemně odlišují. Prozradíme také, jak si je zajistit a zda může pomoci ombudsman. V závěru přivítáme také hosty Lukáše Kudličku a Tomáše Červeného, kteří se s námi podělí o své zkušenosti s podporou v právním jednání. Oba působí ve skupině Sebeobhájců.
Vláda dnes vzala na vědomí doporučení veřejného ochránce práv a jeho návrh na úpravu krizového zákona. Veřejný ochránce práv v doporučení upozornil na roztříštěnou praxi úřadů a nedostatečné metodické vedení, které v době pandemie covid-19 ztížily možnost občanů efektivně uplatňovat jejich práva a vyřizovat na úřadech vše potřebné. Připomínky ombudsmana slíbila vláda zohlednit v připravované celkové změně krizového řízení České republiky. Komplexní revizi legislativy pro krizové řízení a kritickou infrastrukturu a případně úpravu kompetenční zákona chce vláda podle programového prohlášení připravit do konce příštího roku.
Situace, kvůli které se jihomoravská společnost obrátila na veřejného ochránce práv, přiměla Ministerstvo práce a sociálních věcí k formulaci pravidel pro výjimečné případy hodné zvláštního zřetele, u kterých může MPSV zaměstnavatelům prominout splnění podmínky bezdlužnosti pro přiznání příspěvků na zaměstnání lidí s postižením. V průběhu šetření se totiž ukázalo, že ministerstvo v minulosti postupovalo v obdobných případech různě a nedrželo se zásady legitimního očekávání a principu předvídatelnosti.
Veřejný ochránce práv dnes obdržel usnesení Nejvyššího správního soudu o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou podal proti usnesení olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě ve věci rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower v Olomouci. Díky odkladnému účinku nesmí olomoucký magistrát až do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení.
Poskytování krátkodobého ubytování v bytech nebo rodinných domech například prostřednictvím online platforem typu Airbnb upravuje nová metodika Ministerstva pro místní rozvoj. Ta shrnuje možnosti a povinnosti stavebních úřadů. Veřejný ochránce práv již dříve upozorňoval, že nabízení krátkodobých pronájmů v rozporu s kolaudačním rozhodnutím ve stavbách určených pro trvalé bydlení je obcházením stavebního zákona a majitelé by měli takové byty nechat rekolaudovat. Podobný postoj mají i představitelé hlavního města, které se s přemírou krátkodobých pronájmů dlouhodobě potýká. Za užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím přitom vlastníkům hrozí až půlmilionová pokuta.
