Dnešní podcast je u příležitosti nadcházejícího Dne otců na téma určování otcovství prohlášením na matričních úřadech a o různých situacích, které tu mohou nastat. Budeme si povídat o problémech, se kterými se mohou rodiče setkat na matričních úřadech, chtějí-li určit otcovství.
Požární detektory a hlásiče i přenosný hasicí přístroj by se brzy mohly stát povinnou výbavou každé dětské skupiny. Ministerstvo vnitra přidalo do návrhu novely vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb i další pravidla určená přímo dětským skupinám. Ta se týkají například počtu a délky únikových cest nebo požadavků na požární odolnost stropů a stěn. Ombudsman Stanislav Křeček v připomínkovém řízení tento posun v předpisech uvítal. Dosud totiž vyhláška dětské skupiny výslovně nezmiňovala.
V aktuálním výzkumu veřejného ochránce práv rezonuje nejen připomínka Mezinárodního dne čistého ovzduší (2. 6.), ale také hlavní slogan letošního Dne životního prostředí (5. 6.), který zní: „Zemi máme pouze jednu“. Cílem výzkumu ombudsmana je zjistit, jak úřady stanovují podmínky pro provozy, které mohou své okolí obtěžovat zápachem, a jak se se stížnostmi na zápach vypořádávají kontrolní orgány.
Jak se tematika ochrany krajiny (krajinného rázu) promítá do činnosti ombudsmana? Co ochránce a velké infrastrukturní stavby? Povídat si v novém podcastu budeme o významu procesů hodnocení vlivu na životní prostředí, o chybách, které je provázejí, o obci v roli "manažera území" či o podcenění územního plánování a dopadech, které to na krajinu může mít. Podcast jsme připravili také symbolicky tento týden, kdy si v neděli, 5. června připomínáme Světový den životního prostředí.
Souhrnná zpráva ze zařízení pro děti, o které se z nejrůznějších důvodů nemůže postarat biologická či náhradní rodina přináší přehled poznatků ze systematických návštěv dvanácti dětských domovů a výchovných ústavů. Na ty v rámci agendy prevence špatného zacházení s lidmi omezenými na svobodě vyjížděli v letech 2019 — 2021 právníci Kanceláře ombudsmana spolu s odborníky na dětskou problematiku. Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, která má tuto agendu v gesci, pak formulovala doporučení jak pro Ministerstvo školství tak samotná zařízení.
V atriu Kanceláře veřejného ochránce práv je až do 9. června k vidění unikátní výstava. Fotoaparáty totiž vzali do rukou autoři s psychosociálním postižením z Chráněného bydlení Ulita v Uherském Hradišti. Na snímcích zachytili své oblíbené činnosti, místa nebo sami sebe. Díky fotografování nakonec vznikla i skupina takzvaných sebeobhájců, tedy lidí s postižením, kteří vystupují ve veřejném prostoru, a tím se zasazují o zlepšení vlastního postavení i situace ostatních lidí s postižením ve společnosti. Teď sebeobhájci z Uherského Hradiště plánují aktivně spolupracovat i s týmem Kanceláře ombudsmana zaměřeným na naplňování práv lidí s postižením. Výstava se koná pod záštitou ombudsmana Stanislava Křečka a jeho zástupkyně Moniky Šimůnkové.
Veřejného ochránce práv na místa, kde aktuálně pobývají ukrajinští Romové, doprovodili předseda romského spolku Buči Štěpán Kavur a romský aktivista Ivan Veselý.
Ministerstvo práce a sociálních věcí nepřijalo některé zásadní připomínky veřejného ochránce práv k novele zákona o důchodovém pojištění. V obecné připomínce ombudsman upozornil na negativní dopady nového systému odměňování pěstounské péče na takzvané nezprostředkované pěstouny. Předložená novela zákona o důchodovém pojištění jejich postavení sice částečně zlepší, ale podle ombudsmana by bylo vhodnější novelizovat přímo zákon o sociálně-právní ochraně dětí a zajistit rovné podmínky pro odměňování všech pěstounů, kteří nemají ke svěřenému dítěti vyživovací povinnost.
17. května si každoročně připomínáme Mezinárodní den proti homofobii a transfobii. Proč právě tento den a jaký to má význam? Mohou se gayové, lesby nebo trans lidé stále setkávat s diskriminací? Zabývá se ombudsman takovými případy? To vše se dozvíte v podcastu, který je naším příspěvkem k včerejšímu významnému dni.
Při prověřování stížností lidí žijících v sousedství hřišť určených například pro jízdu na skateboardech, in-line bruslích nebo koloběžkách ombudsman zjistil, že obce často vůbec neřeší vhodnost umístění takového sportoviště. Speciálně vybavená hřiště jako jsou skateparky přitom mohou být významným zdrojem hluku. Nevhodně umístěná hřiště se pak kvůli obtěžování hlukem zbytečně stávají i předmětem soudních sporů. Společným jmenovatelem problémů se skateparky je podle ombudsmana také nedostatečné posouzení hluku z těchto zařízení.
Ročně se kvůli důchodům nebo dávkám „s cizím prvkem“ obrátí na ombudsmana asi stovka stěžovatelů. Případy týkající se států EU přitom patří mezi ty nejlépe řešitelné – sociální právo Unie totiž migrujícím pracovníkům garantuje výhody podle vnitrostátní právní úpravy jejich státu, zároveň hlídá, aby lidé kvůli práci v cizině na dávku neztratili nárok, a v neposlední řadě zaručuje vyplácení dávek do jiného členského státu. Díky propojení v rámci Unie se také zjednodušila komunikace mezi úřady na různých stranách hranic.
Za možnost prožít první momenty života dítěte otcové neplatí v porodnicích sedmi krajů České republiky. V těch zbývajících některé nemocnice platby za služby či nezbytné úkony spojené s přítomností u porodu účtují. Obdobně je tomu také v případech, kdy o přítomnost na porodním sále stojí další osoby – může jít například o dulu nebo porodní asistentku, kterou si do nemocnice přivede rodička. Právě dnes v Mezinárodní den porodních asistentek přinášíme přehled všech porodic a případných úhrad, které v souvislsoti s přítomností u porodu vyžadují. Z veřejně dostupných informací na webových stránkách nemocnic ho připravil právník Kanceláře ombudsmana, který se touto oblastí dlouhodobě zabývá.
Jsem těhotná a blíží se termín porodu. Na co se mám připravit z právního hlediska? Pokud nebudu spokojená s přístupem zdravotnického personálu, pomůže mi ombudsman? A co je vlastně to Centrum porodní asistence? V novém podcastu zodpovídáme společně s naším hostem, vedoucí porodní asistentkou Centra porodní asistence FN Brno Miloslavou Kameníkovou tyto i další otázky. Zároveň bychom chtěli podcastem připomenout zítřejší Mezinárodní den porodních asistentek, jejichž práce se velice vážíme.
Zástupkyně ombudsmana v závěrečném stanovisku požadovala, aby policejní ředitel Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje znovu vyhodnotil zákrok policistů proti muži v Teplicích v červnu loňského roku a při hodnocení zohlednil závěry jejího šetření. Policie ovšem trvala na svých původních závěrech, přestože šetření zástupkyně ombudsmana poukázalo například na zásadní rozpory ve výpovědích záchranářů a zasahujících policistů. Zástupkyně ombudsmana se proto obrátila na Policejní prezidium coby nadřízený úřad a o svých zjištěních informovala policejního prezidenta.
Tradiční kulatý stůl veřejného ochránce práv o problematice stavebního práva dostal letos novou podobu. Zatímco v minulých letech právníci Kanceláře ombudsmana představovali zástupcům krajských úřadů a Ministerstva pro místní rozvoj zajímavé případy z činnosti veřejného ochránce práv, tentokrát se ombudsman zajímal, s jakými problémy se aktuálně v praxi potýkají, a požádal o výběr námětů právě zástupce úřadů. Ti tak měli možnost o tématech diskutovat napříč všemi regiony a dozvědět se, jak na danou problematiku nahlíží ombudsman.
Nový podcast zodpoví, na koho se můžete obrátit v případě, když něco řešíte před soudem nebo úřadem, potřebujete obhájce v trestních věcech, nevíte si rady v právním sporu nebo potřebujete sepsat nějakou smlouvu. Zkrátka jde o to, s kým můžete řešit svůj právní problém, pokud to sami nezvládnete. Rádi byste využili služeb advokáta, ale nemáte na něj peníze? Poradíme, jak můžete požádat o jeho právní pomoc zdarma nebo za sníženou úplatu.
Ombudsman seznámil na pracovním semináři zástupce státních úřadů se svými doporučeními, která formuloval koncem loňského roku na základě rozsáhlého výzkumu mezi občany Evropské unie žijícími v České republice. Většina doporučení se týká práce a zaměstnávání. Stanislav Křeček upozornil účastníky workshopu, že pokud by státní instituce převedly jeho doporučení do praxe, zlepší se tím podmínky pro všechny zahraniční pracovníky, nejen pro ty pocházející z Evropské unie. Toto téma považuje za zvlášť důležité i v souvislosti s příchodem velkého množství lidí prchajících před válkou na Ukrajině.
Zástupkyně ombudsmana informovala ministra zdravotnictví o postupu pražského magistrátu při prošetření stížnosti matky, která nemohla takřka týden navštívit v nemocnici malou dceru po operaci. Podle Moniky Šimůnkové se magistrát s námitkami stěžovatelky nevypořádal, proto využila i svého práva v rámci sankce podrobnosti případu zveřejnit.
Veřejný ochránce práv zveřejnil výroční zprávu za rok 2021 a informoval o ní Poslaneckou sněmovnu. Ve zprávě shrnuje své poznatky za uplynulý rok, nejčastější podněty a problémy, ale také doporučení ke změnám právních předpisů nebo vydané sankce v případech, kdy nedosáhl nápravy.
Žena s intelektovým postižením se na veřejného ochránce práv obrátila, když veřejný opatrovník – starosta obce, ve které žije – odmítl vyhovět jejímu přání získat občanský průkaz. Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v rámci svěřené agendy práv osob se zdravotním postižením starostu upozornila, že opatrovník by měl vždy jednat v zájmu opatrovance a podobně razantní krok jako nepodání žádosti o občanský průkaz by měl řádně odůvodnit. To se podle zástupkyně veřejného ochránce práv ale v tomto případě nestalo. Po vydání zprávy o šetření opatrovník o vydání občanského průkazu pro opatrovankyni požádal. Na základě závěrečného stanoviska jí pak občanský průkaz i předal.
