Srozumitelnost je klíčová pro pochopení úředního textu. V praxi se ale často setkáme se složitými formulacemi a mnohdy není jasné, o co se jedná. U ombudsmana se toto snažíme dlouhodobě změnit. Právě srozumitelnost je další téma již 120. dílu podcastu Na kávu s ombudsmanem.
Podívejte se na naši příručku srozumitelnosti.
Studenti ubytovaní na kolejích Technické univerzity Harcov v Liberci měli obavy o své zdraví. V nadlimitní míře se zde totiž vyskytla bakterie Legionella způsobující například zánětlivé onemocnění plic. Studenti tak měli několik týdnů omezený přístup ke sprchám, které představují pro přenos bakterie vhodné prostředí. Opakovaně se obraceli na Krajskou hygienickou stanici v Liberci, přesto se problém nedařilo dořešit. Do případu se proto vložil ombudsman. Kromě hygienické stanice kontaktoval také rektora univerzity a ministra zdravotnictví.
Včera prezident podepsal novelu tzv. lex Ukrajina, která mimo jiné zavádí zvláštní termín zápisů do prvních tříd základních škol pro děti ukrajinských uprchlíků. Ředitelé škol tak v letošním školním roce budou moci zorganizovat zápis těchto ukrajinských dětí později než zápisy všech ostatních českých i zahraničních dětí. Ombudsman s touto změnou nesouhlasí, protože ji považuje za neopodstatněnou, a dokonce škodlivou. Podporuje proto doporučení Senátu, který se proti této změně rovněž vymezil.
S jak rozsáhlou agendou stížností v oblasti zdravotnictví se potýkají správní orgány? A co jim jejich práci komplikuje? Právě dokončený výzkum systematicky mapuje současnou praxi. Jako jeden z nejpalčivější problémů se ukazuje nedostatek odborníků ochotných při šetření stížností spolupracovat. Na vině je jejich časové vytížení i malá motivace. Na základě analýzy aktuálního stavu přichází ombudsman s doporučeními ke změnám, která poskytl i Ministerstvu zdravotnictví.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průběhu let několikrát chybovala, když neurčila, zda má disidentka s bydlištěm v České republice, jíž byl přiznán český starobní důchod podle evropských předpisů, nárok na doplatek do minimální výše důchodu podle českých předpisů. Její pochybení bylo částečně způsobeno nedostatečnou spoluprací švédských orgánů, které ČSSZ opakovaně nezaslaly potřebné informace. Žena se dostala až do situace, kdy neměla na zaplacení základních životních potřeb, proto se obrátila na ombudsmana, který ji pomohl.
Co má společného rybolov, autismus, vysoké školy, sport a vězeňství? Jsou součástí mozaiky případů, kterými se ombudsman zabýval v závěru loňského roku. Nahlédněte do našeho Zpravodaje a přečtěte si více.
Místo taláru nosí tričko a džíny. Martin Beneš nesplňuje zajeté představy o tom, jak má vypadat soudce. Věnuje se opatrovnické agendě a jeho cílem je zlepšit rodinnou situaci třeba v případech, kdy se rodiče rozvádějí. Kromě rodičovských sporů se zaměřuje na ohrožené děti a vymezení svéprávnosti.
Ombudsmanka Anna Šabatová podala v roce 2020 žalobu ve veřejném zájmu k olomouckému krajskému soudu kvůli výškové stavbě Šantovka Tower v Olomouci. Hlavním důvodem bylo narušení historického panoramatu města a podezření na systémovou podjatost rozhodujících úředníků. NSS dnes rozhodl, že v územním řízení byla skutečně překročena nadkritická míra systémového rizika podjatosti, tedy nestrannosti. Dal tak za pravdu ombudsmanovi, který na problém upozorňuje již několik let a usiloval o spravedlivé a především nestranné jednání ze strany úředníků.
Rozkladové komise na ministerstvech nepostupují podle jednotných pravidel. To přinesly závěry z dat a poznatků, se kterými přišel ombudsman. Úkolem lidí, kteří v rozkladových komisích sedí, je nezávisle a nestranně ověřit postup úředníků na ministerstvu. Měli by přispět k tomu, aby ministři vydávali objektivní a spravedlivá rozhodnutí o rozkladech. Podle zjištění ombudsmana však všechny rozkladové komise nemají v jednacích řádech správně upravená pravidla, nebo se řídí pravidly, která jsou problematická či dokonce nezákonná.
Sněmovna dnes schválila novelu zákona o veřejném ochránci práv, kterou se zřizuje instituce dětského ombudsmana. Nová instituce bude fungovat v rámci stávající Kanceláře veřejného ochránce práv. Novela teď míří do Senátu.
Ombudsman Stanislav Křeček si uvědomuje potřebu zásadní změny ve vyplácení sociálních dávek. Obává se však, že připravovaný zákon by mohl příliš tvrdě dopadnout na domácnosti v nepříznivé situaci. Prosazuje proto změnu navrhovaného zákona, zejména ve dvou oblastech: podmíněnost dávky na bydlení a dítě pracovní aktivitou a vymezení zranitelných skupin. Své výhrady k novým pravidlům přednesl ve středu 15. ledna na jednání Výboru pro sociální politiku. Mimo to shrnul i vývoj v procesu odškodňování nezákonných sterilizací.
Na obzoru je vznik dětského ombudsmana. Lze předpokládat, že se s jeho vznikem rapidně zvýší počet podnětů, které mu budou moci posílat přímo samy děti.
Pro koho a proč bude důležitý? Proč také děti potřebují zastání? Poslechněte si více v novém dílu našeho podcastu Na kávu s ombudsmanem
Jen shodou okolností se český občan dozvěděl, že údajně páchal krádeže a loupeže na území Španělska. Muž však ve skutečnosti nebyl nikdy obžalován, natož odsouzen. Přestože to španělské úřady potvrdily a uznaly svou chybu, trvalo řadu měsíců, než byly vadné záznamy o provinění odstraněny z rejstříku trestů. Případ se podařilo dořešit až díky spolupráci zástupce ombudsmana Víta Alexandera Schorma a českých úřadů.
Poradní orgán veřejného ochránce práv pro oblast ochrany práv osob se zdravotním postižením si pro rok 2025 stanovil dvě klíčové priority – podporu kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí s postižením a podporu zaměstnávání na otevřeném trhu práce. Lidé s postižením často pracují na chráněném trhu práce, například v chráněných dílnách. Chráněný trh plní svou důležitou roli, ale v ideálním případě by měl sloužit spíše jako přestupní stanice, která lidem s postižením usnadní přechod na otevřený trh práce, který je cílem. Stejně jako poradní orgán se ombudsman v roce 2025 bude v oblasti ochrany práv lidí s postižením věnovat tématům vzdělávání a zaměstnávání. Mezi jeho priority budou patřit také deinstitucionalizace, rovnost před zákonem a podpora participace lidí s postižením.
Historicky prvního českého ombudsmana, Otakara Motejla, zvolila Poslanecká sněmovna v roce 2000. Po uplynutí čtvrtstoletí od této chvíle můžeme s hrdostí říci, že ombudsman se v České republice stal respektovaným strážcem práv. Letos se však Kancelář veřejného ochránce práv nejen ohlíží za minulostí, ale také se připravuje na novou kapitolu. Rok 2025 jí totiž chystá výzvu v podobě předpokládaného vzniku dětského ombudsmana a nezávislé instituce zaměřené na prosazování lidských práv (NHRI).
Stěžovatelka žije s dítětem v České republice, odkud pracuje na dálku z domu pro zaměstnavatele se sídlem v Portugalsku. Úřad práce proto rozhodl, že nemá nárok na rodičovský příspěvek v Česku, protože je zaměstnaná v Portugalsku, kde pracuje také otec dítěte. Dle platných právních předpisů ale matka neměla nárok na rodičovský příspěvek v Portugalsku, protože primární stát pro výplatu je pro ni Česká republika. Matka se proto obrátila na ombudsmana, díky kterému získala český rodičovský příspěvek v celkové výši 278 250 korun.
Jak své mandáty co nejúčinněji využít k ochraně zájmů budoucích generací, řešilo mezinárodní setkání ombudsmanů, na němž nechybělo ani zastoupení České republiky. Hlavní pozornost účastníků byla upřena na životní prostředí a klimatickou krizi. Po dvoudenním jednání stvrdili svůj závazek vůči udržitelné budoucnosti podpisem Deklarace ombudsmanů o ochraně budoucích generací.
Už jen do konce roku 2024 si mohou tyto ženy požádat o odškodnění od státu. Na koho se mohou obrátit? Proč k těmto sterilizacím docházelo? Bude prodloužena lhůta na podávání žádostí?
Sousedé chovatele vlků si konečně mohou oddechnout. Poslední ze sedmi zvířat, která žila v nevyhovujícím prostředí u rodinného domu v Praze-Řepích, našlo nové útočiště. Vlk byl transportován do specializované záchranné stanice v Řecku. Ombudsman se zasazuje o rozšíření kapacit podobných zařízení i v České republice.
Krajský úřad odmítl uznat odbornou způsobilost pracovnici v sociálních službách, ačkoli ji měla. Zaměstnanci úřadu nedostatečně vyhodnotili dokumenty o její odborné kvalifikaci a nesprávně poučili stěžovatelku o dalším postupu. Po ženě chtěli potvrzení od Ministerstva zdravotnictví, které se však nevydává. Po prošetření případu zástupce ombudsmana zjistil, že došlo k pochybení ze strany krajského úřadu. Ten svou chybu napravil.
