Loni uplynulo dvacet let od přijetí zákona o veřejném ochránci práv, v letošním roce pak uplyne již sedmdesát let od přijetí Evropské úmluvy o lidských právech a 10. prosince si jako každoročně připomeneme Den lidských práv. Snad je to příležitost k alespoň krátkému zamyšlení nad stavem lidských práv i ombudsmanství u nás.
Zatímco úvodní díl podcastu Na kávu s ombudsmanem se věnoval obecně činnosti a působnosti ombudsmana, ode dneška se v následujících čtyřech dílech zaměříme na téma důchodů a postupně v nich vysvětlíme vše, co by lidé měli v souvislosti s důchody vědět.
U příležitosti Mezinárodního dne lidí s postižením se v Kanceláři veřejného ochránce práv konala online diskuze Lidé s postižením a Evropská úmluva o ochraně lidských práv (1950 – 2020). Vedle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se zúčastnila řada odborníků, např. Vít Alexander Schorm, Pavel Kotrady, Martina Grochová či Radka Maxová. Mezinárodní den osob s postižením má letos také speciální význam v souvislosti se sedmdesátiletým výročím Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
V současnosti se provádí plošné antigenní testování na onemocnění COVID 19 v zařízeních sociálních služeb a míří do nich také potřebné ochranné zdravotní prostředky. Určitá část péče o seniory je však poskytována mimo systém, v neregistrovaných zařízeních sociálních služeb, která poskytují péči bez oprávnění a bez kontroly.
„Už první zpráva v září o úniku nebezpečných látek do Bečvy mne zasáhla, jako snad každého v zemi. Nejen jako ombudsman, ale i jako aktivní rybář jsem byl otřesen závažností a rozsahem vzniklé situace. Věřil jsem, že příslušné správní orgány budou postupovat v souladu se zákony a učiní bezodkladně veškeré kroky k okamžité nápravě a prošetření věci tak, aby se v žádném případě situace neopakovala. Rozpačité informace, které se o postupu úřadů v médiích objevují, a dnešní zpráva o dalším úniku neznámé látky, která způsobila další úhyn ryb, mne však přesvědčují o tom, že je třeba se činností úřadů v této věci zabývat,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček své rozhodnutí zahájit šetření z vlastní iniciativy (odkazuje na aktuální zprávu z médií).
Jestliže stavební úřad zjistí nepovolenou stavební činnost, měl by vůči stavebníkovi postupovat rázně, jak mu ukládá zákon. Zejména by neměl připustit, aby nepovolená výstavba pokračovala. Liknavý přístup, kdy neukázněnému stavebníkovi není z moci úřední zabráněno v pokračování a celkovém dokončení nepovolené stavby, je špatným signálem pro společnost a může vést k názoru, že zákony, a především úřady, neměří všem stejně.
Dříve avizovaný seriál podcastů Na kávu s ombudsmanem dnes začíná. Úvodní díl se nejprve věnuje vysvětlení působnosti ombudsmana a způsobu, jaký se podněty řeší. Další díly se zaměří na konkrétní problémy a životní situace, s nimiž se lidé na ombudsmana obracejí. Jako první budou na řadě důchody.
Opakovaně šetříme problémy lidí, kteří mají v rámci Evropské unie zdravotní pojištění v jedné zemi, ale bydlí v zemi jiné a tam také čerpají zdravotní péči. Ve většině případů vše funguje bez problémů a zdravotní pojišťovny si na základě formulářů mezi sebou platby přeúčtují. Co si ale počít v situaci, kdy to tak lehce nefunguje?
Vlhko a chlad mohou způsobovat škody na stavbách, komplikovat život jejich vlastníkům nebo i ohrožovat jejich zdraví. Právě na podzim proto přibývá dotazů ombudsmanovi a žádostí o radu či pomoc při řešení problémů s podmáčením nemovitostí, vlhkostí zdiva a s tím spojeným rizikem vzniku plísní. Lidé obvykle namítají, že k poškozování jejich nemovitosti dochází v důsledku závadného stavu sousední stavby nebo pozemku, a nejsou spokojeni s tím, že stavební úřad nevyhověl jejich podání.
Úřad práce zastavil výplatu podpory v nezaměstnanosti k dřívějšímu datu, než měl. O zastavení výplaty nevydal rozhodnutí, proti kterému by se mohl uchazeč o zaměstnání bránit. Úřad práce trvá na tom, že postupoval správně, a Ministerstvo práce a sociálních věcí ho podpořilo. Zástupkyně ombudsmana je přesto nadále přesvědčena, že právní názor obou úřadů je chybný. Protože vyčerpala všechny zákonné možnosti k zajištění nápravy, kterou však úřady odmítly provést, rozhodla se případ zveřejnit.
Celkem je v Česku asi 40 tisíc lidí omezených ve svéprávnosti. Výzkum zástupkyně ombudsmana, který analyzoval 256 rozhodnutí soudů z let 2013 až 2019, ukazuje, že omezení svéprávnosti je nejčastěji využívaným opatřením u lidí, kteří potřebují podporu v rozhodování. Nejčastěji soudy omezují svéprávnost v oblasti nakládání s majetkem. Průměrná částka, se kterou mohou tito lidé nakládat je 3170 korun, což je méně než životní minimum. Třetina lidí má dokonce méně než tisíc korun měsíčně. Všechny platby nad tuto částku za ně musí provádět opatrovník.
Naším úkolem je navštěvovat různé typy zařízení a zjišťovat, jak je zacházeno s lidmi, kteří zde pobývají a v jakých podmínkách žijí. Jedná se například o zařízení sociálních služeb, léčebny, dětské domovy a další. Pokud zjistíme nedostatky, žádáme nápravu přímo po zařízení. Pokud jde o systémové problémy, požadujeme změny po odpovědných úřadech. Aktuálně však z důvodů preventivních opatření proti šíření onemocnění COVID 19 zařízení dočasně nenavštěvujeme. Proto se obracíme na vás, kdo v těchto zařízeních pobýváte nebo zde máte své blízké, abyste se s námi podělili o své zkušenosti.
Jakékoliv výroky o tom, že někteří lidé s postižením jsou pro společnost přítěží nebo jejich život není plnohodnotný, považujeme za nepřípustné.
Raná péče je službou, která již třicet let pomáhá rodinám, jimž se narodí dítě s těžkým zdravotním postižením či onemocněním. Bohužel je tato pomoc pro mnoho rodin stále nedostupná, a to především pro její omezenou kapacitu, ale také kvůli nedostatečné informovanosti. Nejen z těchto důvodů se připojujeme k Týdnu rané péče, který probíhá od 2. do 8. listopadu.
Na vládou nařízený zákaz vycházení z domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem a zákaz návštěv je podle zástupkyně ombudsmana třeba pohlížet jako na zcela krajní nástroj ochrany zdraví a života klientů, který se střetává se základními lidskými právy a svobodami. Výjimky z omezení proto musí být citlivě uplatňovány a je třeba co nejdříve najít způsob, jak bezpečně umožnit návštěvy u klientů zařízení.
Ombudsman se rozhodl zahájit šetření z vlastní iniciativy a prověřit postup úřadů ve věci stavby „Nová Masaryčka“. Reaguje tak na informace z médií naznačující možné pochybení úřadů u této pražské stavby.
Před 70. lety byla přijata evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. S tématy souvisejícími se závazky států a s případy možného porušení Úmluvy se setkává i ombudsman.
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se setkává s přibývajícím množstvím dotazů týkajících se návštěv ve zdravotnických zařízeních, zvláště v souvislosti s okamžiky nejsmutnějšími, a to návštěvami umírajících blízkých osob. Zákon o veřejném ochránci práv ji neopravňuje zasahovat do postupu nemocnice v této věci, nemůže proto přímo působit na poskytovatele zdravotních služeb. Rozhodli jsme se ale přehledně shrnout, jaké možnosti lidé v této nelehké situaci během krizových opatření mají.
V souvislosti s pohřebnictvím v minulosti ombudsman upozorňoval na zvyšující se počet sociálních pohřbů na náklady obce. V letošním roce však zaznamenal případy, kdy z různých důvodů došlo k sociálnímu pohřbu a pozůstalí se pak snažili získat urnu s ostatky svého blízkého. I když chtěli dodatečně náklady pohřbu uhradit, pohřební služba jim urnu odmítla vydat. Ani pohřebnictví také nezůstalo bez dopadů pandemie Covid-19.
