Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek kasační stížnosti ombudsmana v případě plánované výškové stavby Šantovka Tower. V praxi to znamená, že až do rozhodnutí NSS o samotné kasační stížnosti nesmí olomoucký magistrát investorovi vydat povolení stavby.
Veřejný ochránce práv pomohl matce z jižní Moravy získat 200 tisíc korun rodičovského příspěvku, o které přišla kvůli chybám Úřadu práce. Ombudsman Úřadu práce vytkl, že ženě přestal rodičovský příspěvek vyplácet, a také ji víckrát nesprávně informoval o platných předpisech a možnostech dalšího postupu. Úředníci například po matce neoprávněně požadovali, aby si sama zařídila rodičovskou dávku ze Švýcarska, kde pracoval otec dítěte. Přitom měl naopak samotný Úřad práce nejprve ověřit, zda stát, kde otec dítěte pracuje, vůbec podobnou dávku poskytuje.
Slovenský komisař pro děti požádal českého ombudsmana o sdílení poznatků se závislostmi dětí a mladistvých na návykových látkách. Trápí ho vážná situace závislostí u mládeže a trh s potravinami obsahující návykové látky THC, HHC a HHC-P. Český ombudsman uspořádal pracovní jednání, na kterém odborníci sdíleli zkušenosti s ochranou mládeže před potravinami obsahujícími návykové látky. Český ombudsman se teprve připravuje na zřízení dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce (NHRI), což by umožnilo zabývat se problematikou systémově.
Na ombudsmana se obracejí některé stavební úřady. Trápí je problémy s digitalizací stavebního řízení, která se spustila s novým stavebním zákonem. Stěžují si na přetrvávající problémy i nefunkčnost informačního systému stavebního řízení. Ombudsman se proto obrátil na ministra pro místní rozvoj. Žádá nápravu.
Ministerstvo spravedlnosti podle zjištění zástupce ombudsmana několikrát chybovalo při prověřování stížnosti na soudní znalkyni z oboru psychiatrie. Na tu si u ministerstva stěžoval muž s duševním onemocněním, kterého i na základě posudku znalkyně poslal soud do nedobrovolné hospitalizace. Zástupce ombudsmana zjistil, že ministerstvo nevypořádalo jednotlivé námitky stěžovatele. Nezabývalo se například tím, že znalkyně v posudku uvedla nepodložená tvrzení nebo nevzala v potaz zprávu ošetřující psychiatričky. Ministerstvo spravedlnosti navíc nerozhodlo o stížnosti muže v předepsané šedesátidenní lhůtě. Protože ministr nakonec nestihl případ přezkoumat, rozhodl se ombudsman o kauze informovat veřejnost.
Druhého srpna jsme si připomněli vyvraždění 4 300 Romů a Sintů v německém nacistickém koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, kteří byli této noci v roce 1944, navzdory jejich zoufalému odporu, zavražděni SS. Na památku všech 500 000 Romů a Sintů zavražděných v nacisty okupované Evropě prohlásil Evropský parlament v roce 2015 tento den za Evropský den památky obětí holokaustu Romů a Sintů.
Ombudsman například navrhl Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku jedné obce k výjimkám z nočního klidu. To není věc, kterou by dělal často. Zkoumal, jak fungují rozkladové komise na ministerstvech. A v jednom příspěvku shrnul zkušenosti s veřejnými opatrovníky.
Kurz v hodnotě 25 000 korun dostal díky ombudsmanovi jako náhradu za diskriminaci neslyšící muž, kterého předtím vzdělávací společnost odmítla přijmout do rekvalifikačního kurzu kvůli jeho sluchovému postižení. Informatik se chtěl domluvit na zajištění přepisu výuky, vzdělávací společnost mu ale přepis neumožnila. Po zásahu ombudsmana, který přístup společnosti vyhodnotil jako nepřímou diskriminaci, se škola muži omluvila a nabídla mu přístup k jinému online IT kurzu. Kurz škola také na vlastní náklady otitulkuje, aby byl přístupný i dalším lidem s postižením.
Oběti trestných činů by se po letech mohly dočkat vyšší peněžité pomoci od státu. Na její nedostatečnou výši opakovaně poukazoval veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc obětem. Zvýšení pomoci i rozšíření okruhu jejích příjemců o druhy a družky přináší poslanecký návrh, který v rámci změny zákona o soudech a soudcích mění také zákon o obětech trestných činů. Novelu má na programu dnešního jednání vláda.
Veřejný ochránce práv se pravidelně setkává s případy lidí v evidenci úřadu práce, kteří doplatili na to, že řádně neoznámili brigádu. Nahlášení možného přivýdělku je přitom jednou z povinností nezaměstnaných. Oznámit jej musí dokonce i v případě, že pracovat nezačnou, ale mají pouze podepsanou dohodu. Jinak je úřad vyřadí z evidence a lidé si musí doplatit zdravotní pojištění. Musí také vrátit již vyplacenou podporu v nezaměstnanosti. Případům, kdy lidem kvůli nenahlášení přivýdělku vznikaly dluhy, by mohla od července částečně předcházet povinnost zaměstnavatelů registrovat všechny uzavřené dohody o práci u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
V případě nepovolených staveb okolo nádrže Nové Mlýny u jihomoravské obce Přítluky se stavební úřad dostal podle zjištění veřejného ochránce práv do patové situace. Množství černých staveb s nejasným vlastnictvím v kombinaci s omezeným množstvím úředníků vedou k tomu, že stavební úřad nezvládá v řízeních o odstranění staveb rozhodovat v zákonných lhůtách. Po upozornění veřejného ochránce práv se do řešení léta rostoucího problému zapojí krajský úřad i Ministerstvo pro místní rozvoj. Ombudsman zároveň v druhém samostatném šetření prověřoval postup Městského úřadu v Břeclavi, a to v souvislosti s ochranou životního prostředí v lokalitě zasažené černou výstavbou. Břeclavský odbor životního prostředí ani po opakovaných urgencích ombudsmana situaci na místě nezkontroloval ani nepředložil plán kontrolních prohlídek. Ombudsman se proto o pochybení úřadu rozhodl informovat krajský úřad i veřejnost.
Po letech diskuzí zavádí Ministerstvo spravedlnosti jednotná pravidla pro nakládání s penězi odsouzených. Všechny příjmy odsouzených pocházející ze zdrojů mimo věznici, jako důchody, výsluhy nebo prostředky poslané rodinou, se budou od ledna 2025 rozdělovat stejně jako výdělky. 72 % příjmů půjde podle vyhlášky na splátky dluhů, zbylých 28 % budou mít vězni pro vlastní potřebu. To je zásadní změna pro zadlužené odsouzené s příjmy mimo věznici. Dosud totiž všechny jejich peníze mířily právě na splátky dluhů. Ombudsmanovi se v posledních letech svěřily desítky odsouzených, které se ocitaly zcela bez prostředků například na léky nebo základní hygienické potřeby. Ombudsman změnu pravidel prosazoval už od roku 2018.
Veřejný ochránce práv napadl u Nejvyššího správního soudu (NSS) usnesení olomouckého krajského soudu. Ten letos v březnu opětovně odmítl jako nepřípustnou žalobu ombudsmana týkající se rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower v Olomouci. V kasační stížnosti ombudsman mimo jiné upozornil, že se krajský soud neřídil předchozím závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. Ombudsman zároveň požádal, aby Nejvyšší správní soud přiznal stížnosti odkladný účinek. Díky němu by olomoucký magistrát nesměl až do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení.
Zástupce ombudsmana uzavírá sérii návštěv domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem poskytujících péči lidem se syndromem demence. Od roku 2021 navštívili pracovníci Kanceláře ombudsmana celkem jedenáct zařízení v deseti různých krajích. Ve dvou domovech odhalili špatné zacházení s klienty. Šlo o pochybení ve více oblastech péče, jako je například omezování volného pohybu, respektování soukromí i vůle klientů, sledování pitného režimu a prevence podvýživy nebo komunikace a péče s ohledem na zdravotním stav klientů. V souhrnu tak zjištěná pochybení dosahovala intenzity špatného zacházení.
Žádosti o stavební povolení podané od 1. července už budou stavební úřady vyřizovat podle nových pravidel. Zásadní proměna stavebního práva se nevyhne ani malým stavebníkům. Veřejný ochránce práv proto shrnul, na co by si lidé například při stavbě rodinného domu měli dát pozor, a jaké nové možnosti jim zákon dává.
Po letech může dojít na rozšíření kompetencí ombudsmana, které posílí ochranu lidí před diskriminací. Evropská unie přistoupila ke sjednocení fungování orgánů pro rovné zacházení, protože míra pomoci je nyní v každé zemi jiná. V Česku plní už 15 let roli orgánu pro rovné zacházení (equality body) ombudsman. Nově by tak mohl pomáhat obětem diskriminace rychleji, řešit spory smírně mediací nebo se jich zastat u soudu.
Poradní orgán pro oblast práv lidí s postižením na svém dnešním zasedání vyzval zástupce ombudsmana, aby s ministrem práce a sociálních věcí projednal zásadní otázky týkající se proměny sociálních služeb. Především jde o zakotvení definice komunitních sociálních služeb přímo v zákoně. Doplnit by ji zákonodárci mohli například do aktuálně projednávané úpravy takzvaného sociálně zdravotního pomezí.
Podle zjištění veřejného ochránce práv chybí instruktorům autoškol a zkušebním komisařům pravidla pro dorozumívání se žáky se sluchovým postižením. Některé autoškoly proto tyto zájemce odmítají. Ministerstvo dopravy teď na doporučení ombudsmana připravuje pro autoškoly manuál, jak při kurzech i zkouškách komunikovat s lidmi, kteří mají problémy se sluchem.
Chystají se zbourat nádraží ve vaší obci? Co můžete udělat pro jeho případnou záchranu a proč je dobré do toho zapojit místní samosprávu? V dnešním dílu podcastu se rovněž dozvíte, jak je to s dalším využitím nádraží, která ztratila původní funkci, či zda je snaha o prohlášení nádraží kulturní památkou vždy vhodnou cestou k jejich zachování.
Politici i odborníci ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně diskutovali nad novelou zákona o veřejném ochránci práv. Díky ní by měl při Kanceláři veřejného ochránce práv vzniknout dětský ombudsman a také národní lidskoprávní instituce (NHRI). Účastníci setkání se zaměřili na význam dětského ombudsmana, jeho pravomoci a svěřené úkoly i praktické otázky kolem jeho fungování včetně financování.
