Chodit dlouhodobě pouze na brigádu a pracovat na dohodu o provedení práce se nemusí vyplatit, když pracovník později žádá o invalidní důchod. Může se stát, že i když bude uznán invalidním, na výplatu důchodu nebude mít nárok, protože mu budou chybět odpracované roky s důchodovým pojištěním.
Ve čtvrtek 28. března proběhl specializovaný seminář pořádaný veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou ve spolupráci s Komorou daňových poradců ČR na téma náhrady škody v daňové oblasti, moderovaný Filipem Melzerem. Semináře se zúčastnili také soudci nejvyšších soudů, advokáti, zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství.
V roce 2018 se na ombudsmanku obrátilo 8 152 osob s žádostí o pomoc a radu. Opět se zvýšil podíl podnětů v působnosti (na 69 %). Ombudsmanka a její zástupce vyřídili 8 115 podnětů, v 513 případech zjistili pochybení, která se ve 488 případech podařilo napravit. Ve 30 případech zjistila diskriminaci. V průběhu roku ombudsmanka uskutečnila systematické návštěvy 27 zařízení, v nichž jsou lidé omezeni na svobodě, zaměřila se zejména na domovy pro lidi s postižením. Od 1. 1. 2018 také ombudsmanka vykonávala působnost jako monitorovací orgán pro práva lidí se zdravotním postižením.
Přestože má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vykonávat dohled nad zadáváním veřejných zakázek a prověřit je vždy, když z podnětu získá důvodné podezření, že mohlo dojít k porušení zákona, realita je jiná. Podle svých vnitřních předpisů a vyjádření pro soudy se ÚOHS nezabývá podněty, u nichž není zaplacen poplatek 10 000 Kč, bez ohledu na závažnost oznamovaných informací. Většinu podnětů od jiných orgánů veřejné správy navíc ÚOHS zpoplatňuje v rozporu se zákonem. Zavedení desetitisícového poplatku je iracionální, vedlo k naprosté netransparentnosti jednání úřadu, což vyvolává pochybnosti o snaze státu bránit korupčnímu jednání ve veřejných zakázkách. Ombudsmanka proto žádá vládu, aby zrušila zpoplatnění podnětu a zajistila efektivní dohled nad veřejnými zakázkami.
Ombudsmanka se dlouhodobě setkává s problémy lidí, kteří se vrací do České republiky z dlouhodobého pobytu v zahraničí. Jejich problémy a otázky se týkají oblastí, jako jsou doklady, sociální zabezpečení, předškolní a školní vzdělávání dětí, bydlení nebo zdravotnictví. Ombudsmanka proto vydala informační příručku, která zevrubně pokrývá většinu témat, které musí lidé před a po návratu řešit. Informační příručka je určena lidem vracejícím se ze všech zemí se zaměřením na návraty z Velké Británie.
S ohledem na blížící se volby do Evropského parlamentu vydal Equinet Doporučení pro boj s diskriminací a nenávistnými projevy ve volebních kampaních. Equinet je Evropská síť orgánů pro rovné zacházení, která spojuje 49 orgánů pro rovné zacházení z 36 evropských zemí, včetně všech států EU. Orgánem pro rovné zacházení je v ČR veřejný ochránce práv (ombudsman).
Několikaleté úsilí o řešení problému odstraňování chátrajících staveb ohrožujících životy a zdraví lidí snad spěje ke zdárnému konci. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhovělo ombudsmance, zpracovalo program nazvaný „Podpora výkonů rozhodnutí stavebních úřadů“ a vydalo pravidla pro čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu na krytí nákladů na výkon rozhodnutí stavebních úřadů.
Před čtyřmi lety ombudsman spustil elektronickou evidenci, ve které si nejširší veřejnost může vyhledat stanoviska k jednotlivým případům, výzkumné zprávy, zprávy z navštívených zařízení nebo připomínky k zákonům. Zatímco některé soudy navzdory své povinnosti vyplývající z instrukce Ministerstva spravedlnosti dodnes nezveřejňují téměř žádné rozsudky, ombudsman jde příkladem a k dnešnímu dni zpřístupnil 3000 svých zpráv a zjištění.
Letos uplyne deset let od chvíle, kdy vstoupil v platnost antidiskriminační zákon. Při této příležitosti se ombudsmanka rozhodla vyhlásit soutěž krátkých dokumentárních filmů na téma rovnost nebo diskriminace. Vítězné snímky se budou promítat na Letní filmové škole v Uherském hradišti. Soutěž je určena mladým lidem ve věku patnáct až devatenáct let.
Problémů v oblasti ochrany spotřebitele neubývá. Částečně za to může neopatrnost a důvěřivost samotných spotřebitelů, ale hlavním důvodem je fakt, že prodejci jsou ve svých obchodních strategiích stále o krok napřed. Ve chvíli, kdy se kontrolním orgánům podaří určité nekalé obchodní praktiky potlačit, obchodníci už využívají jiné. Vedle neustálé osvěty je tak podle zástupce ombudsmanky jediným řešením tvrdý a důsledný postup kontrolních orgánů.
Veřejná kontrola a rychlost stavebního řízení nejsou v opozici.
Ombudsmanka pořádá 29. března od 14:30 setkání lidí se zkušeností s psychosociálním postižením, pečujících osob a odborníků v této oblasti.
Ombudsman řeší každý rok případy lidí, kteří chybují v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Minulý rok se nejvíce podnětů týkalo slevy na dani na manžela nebo manželku. Přinášíme proto základní popis toho, kdy lze tuto slevu uplatnit. Daňové přiznání za rok 2018 je třeba podat nejpozději 1. dubna 2019.
Ombudsmanka se připojuje ke Světovému dni Downova syndromu. V sobotu 16. března pořádá společně se spolkem Úsměvy divadelní představení divadla Aldente a autorské čtení Marka Orko Váchy a Milana Kosmáka. Ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Helceletka je připraven také zábavný program pro děti.
Nová řada publicistického pořadu, který připravila Česká televize ve spolupráci s ombudsmankou, se začne vysílat od 7. dubna vždy v neděli dopoledne na ČT 2.
Ministerstvo zemědělství na doporučení zástupce ombudsmanky připravuje nová pravidla pro udělování licence odborného lesního hospodáře. Chystaná novela lesního zákona by měla rozšířit okruh uznávaného odborného lesnického vzdělání.
Soudy v současnosti zveřejňují online jen málo rozhodnutí. Navzdory povinnosti (od roku 2002) zveřejňovat aspoň významná rozhodnutí, některé soudy nezveřejňují vůbec nic. Tomuto tématu se věnoval kulatý stůl na téma Elektronické zveřejňování rozhodnutí soudů, který se uskutečnil 28. února v sídle ombudsmanky. Zaměřil se na otázku, jak nejlépe online zveřejňovat rozhodnutí soudů, aby byla zdarma v anonymizované formě přístupná široké veřejnosti.
Lidé s mentálním postižením nebo s poruchou autistického spektra musí mnohdy čekat na šetření zubu až jeden a půl roku. Pokud totiž musí absolvovat zubařský zákrok v celkové anestezii, jsou čekací doby neúměrné. Z výzkumu ombudsmanky vyplynulo, že v případě dětí je průměrná čekací doba čtyři a půl měsíce a u dospělých čtyři měsíce. Obrovské rozdíly však panují mezi regiony – u dětí jsou na Moravě čtyřikrát delší než v Čechách. V některých krajích čekají děti na zákrok jeden a půl roku a ve dvou potřebná zařízení ani neexistují. Této problematice se věnoval kulatý stůl, který se konal ve čtvrtek 28. února v sídle ombudsmanky. Zúčastnili se ho zástupci Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, České lékařské komory, univerzit a nemocnic.
Ombudsmanka se opakovaně setkává s případy, kdy lidem se zjevnými těžkými poruchami pohyblivosti není přiznán příspěvek na pořízení motorového vozidla s odůvodněním, že jejich pohybové potíže jsou projevem jiného onemocnění, nikoli přímou vadou pohybového ústrojí. Takový výklad považuje ombudsmanka za příliš restriktivní. Chce jednat s MPSV o změně náhledu na smysl a účel příspěvku na motorové vozidlo.
