Při příležitosti Světového dne duševního zdraví uspořádala ombudsmanka seminář, s cílem zlepšit kontrolní činnost krajských úřadů v psychiatrických nemocnicích. Úředníci by díky němu měli lépe porozumět právním i klinickým problémům a svými kontrolami pak přispívat k prevenci špatného zacházení s pacienty s psychiatrickým onemocněním.
Evropská síť Equinet sdružující národní orgány a centra rovného zacházení slaví 10 let své činnosti. Při této příležitosti pořádá v úterý 10. 10. v Bruselu výroční konferenci „Společně za rovnou Evropu“. Účastní se jí zástupci evropských antidiskriminačních orgánů včetně ombudsmanky Anny Šabatové, zástupci institucí Evropské unie, nevládních organizací, vlád a parlamentů aj.
V poslední době přibývá stížností a podnětů souvisejících s chovem zvířat a s případným podezřením z týrání zvířat. Nezřídka se takové případy objevují i v médiích. Problémy mnohdy pramení z podcenění podmínek chovu zvířat, jejich potřeb a projevů. Důsledkem může být ohrožení zvířat týráním a rovněž může docházet k ohrožení zdraví a majetku osob.
Mezinárodní den seniorů připadající na 1. 10. je připomínkou, že by se společnost měla zajímat o kvalitu života starší generace. Pro ombudsmanku je to jedna z nejdůležitějších skupin lidí, na jejichž problémy se zaměřuje. Neřeší jen potíže jednotlivců, ale zaměřuje se i na zlepšování kvality služeb a na dobré zacházení se seniory v zařízeních sociálních služeb a rovněž na rovné zacházení nejen se seniory, ale i s těmi, kdo o své blízké v seniorském věku pečují.
Narození dítěte je vždy významná událost. Pokud k ní však dojde při pobytu v cizině, doprovází ji komplikace s vyřízením cestovních dokladů. Na ombudsmanku se obrátila stěžovatelka, jejíž dcera narodila v Německu. Na vyřízení českého cestovního pasu čekala osm měsíců. Bez něj přitom nemůže s dítětem legálně překročit hranice. V jiných zemích může chybějící cestovní doklad přinášet další komplikace při jednání s místními úřady. Ombudsmanka se snaží dosáhnout toho, aby české děti narozené v cizině získaly své doklady co nejdříve.
Úřad práce potrestal ženu sankčním vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání kvůli údajné nelegální práci. I když podle pozdějšího závěru inspektorátu práce o nelegální práci nešlo a nelze ji prokázat, MPSV rozhodnutí o vyřazení potvrdilo. Žena kvůli tomu přišla o pojištění hrazené státem a podporu v nezaměstnanosti. Až na základě šetření ombudsmanky ministerstvo změnilo názor a vyřazení z evidence úřadu práce zrušilo.
Na konci září proběhne pro veřejnost v sídle ombudsmanky testování paměti, které dokáže včas odhalit počínající Alzheimerovu chorobu. Včasná diagnóza může pomoci zastavit postup nemoci. Projekt je zaštítěn Českou alzheimerovskou společností.
V Kanceláři veřejného ochránce práv usilujeme dlouhodobě o dobrou veřejnou správu a společnost bez předsudků. Snažíme se také předcházet špatnému zacházení s lidmi, kteří žijí v institucích. Od ledna 2018 budeme také systémově chránit práva osob s postižením.
Ombudsmanka v posledních měsících pozorně sleduje zprávy o údajných nezákonných postupech finanční správy při vydávání zajišťovacích příkazů. Ač obsah i četnost dosavadních podnětů řešených ombudsmanem zatím nenasvědčuje riziku jejich plošného zneužívání, nebere tyto indicie na lehkou váhu a rozhodla se postupy finanční správy prověřit v systémovém šetření.
Ode dneška platí některé významné změny v pohřebnictví. Po šestnácti letech se zásadněji mění zákon o pohřebnictví, aby lépe odpovídal změnám, jimiž společnost prošla.
Na základě zpráv z médií a zvýšeného zájmu veřejnosti se ombudsmanka rozhodla prošetřit okolnosti rekonstrukce školy v Kamenných Žehrovicích, během které došlo k zásadní změně vzhledu více než stoleté budovy. Šetření se nebude věnovat krokům vedení školy ani vedení města, neboť tyto kroky ombudsmance nepřísluší hodnotit. Cílem šetření je pouze ověřit, zda příslušný stavební úřad postupoval v mezích platných stavebních předpisů.
Ombudsmanka shrnula zjištění z návštěv 47 policejních cel prováděných v letech 2015 a 2016. Setkala se s nedostatečným poučováním osob umístěných v celách i s nepřiměřeným zásahem do jejich práv, soukromí a důstojnosti. Většinu doporučení ombudsmanky policie akceptovala a pracuje na nápravě.
Ombudsman řešil dlouhodobě problém, kdy se mnozí mladí lidé ocitali v dluzích a na prahu dospělosti čelili exekuci. Příčinou byly neuhrazené platby za komunální odpad. Ty za ně měli platit rodiče. Nicméně až do roku 2013 prakticky nebylo možné tyto poplatky rodičům vyměřit a tedy je po nich ani vymáhat. Dalším případem byly děti z dětských domovů, za které neměl poplatky kdo uhradit. Ústavní soud nyní rozhodl, že nezletilým tyto poplatky neměly být do roku 2013 vůbec vyměřovány a nelze je tedy po nich ani nyní vymáhat. Exekuce musí být ukončeny. Toto rozhodnutí vítáme.
Ministerstvo vnitra odmítá zpětně ukončit trvalý pobyt lidem, kteří před rokem 1990 emigrovali a v České republice od té doby nežijí. Úřady totiž některým z nich v 80. letech trvalý pobyt nezrušily, ačkoli měly, nebo jim naopak po znovunabytí státního občanství trvalý pobyt bez jejich vědomí vytvořily. Aniž by to tušili, mají tito lidé v ČR trvalý pobyt, v důsledku čehož jim například vzniká dluh za komunální odpad. Ministerstvo však trvá na tom, že údaj o trvalém pobytu zpětně změnit nelze a odmítá těmto lidem pomoct.
Nevidomý muž z jižních Čech žil v domě se svými rodiči. Vzhledem k vrozené poruše imunity trpěl v domě častými infekcemi dýchacích cest z důvodu zvýšené vlhkosti domu. Rozhodl se proto svůj problém řešit a požádal o pronájem městského bytu. Město mu však byt odmítlo pronajmout a to právě kvůli jeho zdravotnímu postižení. Takové jednání je však nepřípustné.
Veřejná ochránkyně práv bude dnes osobně žádat vládu, aby konečně vyřešila financování náhradního výkonu rozhodnutí stavebních úřadů. Bez zajištění financování trvá ohrožení bezpečností a zdraví lidí nebezpečnými chátrajícími stavbami.
Muž pobíral neadekvátně nízký invalidní důchod. Jeho opatrovnice se v této věci obrátila na ombudsmanku. V průběhu šetření se nám podařilo prokázat, že výše jeho důchodu je skutečně špatně vypočítaná a bylo tomu tak i v minulosti. Na základě našeho šetření přiznala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) muži takřka o 2000 korun vyšší důchod a současně mu byl vyplacen doplatek za předchozí období přesahující 200 tisíc korun. Případ jsme tak mohli uzavřít, protože pochybení úřadů bylo napraveno.
Pět zaměstnankyň bylo přesvědčeno, že je zaměstnavatel šikanuje a proto se obrátily na inspektorát práce. Ten na základě jejich podnětu zahájil šetření. V něm konstatoval, že k žádné šikaně nedochází. Naopak naznačil, že možná zaměstnankyně šikanují svého zaměstnavatele – aniž by své tvrzení nějak doložil. Nespokojené stěžovatelky se obrátily na veřejnou ochránkyni práv. Jak jsme zjistili během šetření, inspektorát práce nevyužil svých možností, jeho šetření bylo spíše formální a víceméně se ztotožnil s tvrzením zaměstnavatele.
