V loňském roce obdržela veřejná ochránkyně práv 8 398 podnětů od lidí z celé České republiky, což znamená, že každý den v roce se 23 lidí rozhodlo na ni obrátit a požádat o pomoc. Úspěšnost ochránkyně je totiž vysoká – pokud zjistí pochybení úřadů, v 96 % případů se jí podaří dosáhnout jejich napravení.
Naši zástupci se minulý týden v Záhřebu zúčastnili celoevropského setkání ombudsmanů a dalších národních institucí sledujících dodržování lidských práv. V závěrečné deklaraci se všichni zúčastnění shodli, že evropské státy a jejich obyvatelstvo stojí před mnoha výzvami. Demokracie a lidská práva jsou v Evropě ohroženy násilným extremismem a terorismem. Některé státy se však mohou dostat do situace, kdy určitá opatření namířená původně proti terorismu současně nepřiměřeně zasáhnou do práv vlastního obyvatelstva. Ve svých důsledcích pak mohou prohloubit stav ohrožení a nejistoty. Současná Evropa je také zasažena rostoucí nerovností, xenofobií nebo náboženskou nevraživostí. Do rozporu se také častěji dostává svoboda slova a snaha omezit nenávistné projevy ve veřejném prostoru. To vše je v některých zemích doprovázeno ohrožením svobody a nezávislosti médií.
Ochránkyně požádala senátory, aby věnovali zvýšenou pozornost novele stavebního zákona, kterou senátní výbory aktuálně začínají projednávat. Upozorňuje je, že některé navrhované změny mohou v praxi vyvolat víc problémů a konfliktů a výrazně mohou snížit ochranu práv jednotlivců. Vychází přitom z mnohaletých zkušeností veřejného ochránce práv z šetření několika tisíc podnětů z oblasti stavebního řádu.
Včerejší Mezinárodní den rodin připomněl důležitost rodiny a její nezastupitelnou roli ve společnosti. Také veřejná ochránkyně práv se velice často setkává s tématem rodiny, ať už jde o problémy ve vztazích rodičů a dětí, kam v rámci ochrany práv dětí vstupuje stát, nebo o podmínky života rodin, když jde o sociální podporu, nebo například o slaďování rodinného a pracovního života apod.
V pravidelné zprávě pro Poslaneckou sněmovnu ochránkyně informuje o počtech a tématech podnětů, s nimiž se na ni lidé obrátili, shrnuje vybrané uzavřené případy a vybírá i to nejdůležitější z legislativních doporučení a využití zvláštních oprávnění. Upozorňuje rovněž na případy, v nichž se nepodařilo dosáhnout nápravy nesprávného postupu úřadu.
Poskytování ošetřovného má svá úskalí, kterého by si měli být rodiče ošetřující nemocné dítě vědomi. Zákon nepřipouští možnost, že by na sebe doba nutného ošetřování bezprostředně navazovala, tj. že by onemocnění následovala hned za sebou. Pokud k tomu dojde, je doba ošetřování považována jednu souvislou a ošetřovné je vypláceno jen za limitovaný počet dnů.
Matce byly odebrány tři děti a svěřeny do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Chtěla se o své děti nadále starat, ale nevěděla, co přesně po ní orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) požaduje; co musí udělat, aby jí byly děti vráceny. Obrátila se na veřejnou ochránkyni práv. Během šetření jsme na straně práce OSPOD zjistili několik závažných pochybení, především nedostatečnou sociální práci s matkou s cílem vrátit děti zpátky do rodiny.
V roce 2016 se na veřejnou ochránkyni práv obrátilo 8 398 osob s žádostí o pomoc a prověření postupu úřadů v jejich věci. Je to o téměř 900 podnětů víc, než ochránkyně obdržela v předchozím roce. Nejčastěji lidé hledali pomoc s problémy v oblasti sociálního zabezpečení a stavebního řádu. Právě stížnosti na stavební úřady zaznamenaly největší nárůst téměř o 40%. Výrazněji rovněž stoupl počet podnětů týkajících se dopravy (32 %), zdravotnictví (31 %), ochrany práv dětí (30 %) a zaměstnanosti a práce (29 %). V 833 případech ochránkyně zahájila šetření, z toho v 50 případech z vlastní iniciativy.
Za zcela nepřiměřený označila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová postup policistů proti seniorce (ročník 1949), o níž se domnívali, že je účastníkem nehody. Policista vůči ženě použil hmaty a chvaty a spoutal ji, přestože na něj nijak neútočila. Policisté ženu rovněž zajistili. K takovému postupu nebyly splněny zákonné předpoklady. Krajské ředitelství policie navíc následnou stížnost ženy vyhodnotilo jako nedůvodnou.
Tzv. vizuální smog a nesouhlas majitelů nemovitostí s vyhlašováním památkových zón jsou dvě nová témata, která se v poslední době opakují v podnětech a dotazech veřejné ochránkyni práv. Rozšiřují tradiční problémy památkové péče (zejména dotace pro vlastníky nemovitostí v památkovém území), pro jejichž řešení se s nadějí očekává dlouho připravovaný a nyní projednávaný nový památkový zákon.
V minulém roce jsme vyřešili případ, ve kterém trvalo neúměrně dlouho, než soud rozhodl, do jakého typu péče svěří nezletilé dítě. Pět měsíců se čekalo na vyhotovení potřebných znaleckých posudků. Upozornili jsme OSPOD, že může v podobných situacích podat stížnost směřující proti průtahům způsobených soudními znalci. OSPOD se naším doporučením začal řídit a v dalším podobném typu řízení se mu podařilo soudní jednání zkrátit. Ostatní orgány sociálně-právní ochrany dětí by tuto praxi měly následovat. Nelze se spokojit s tím, že budou děti žít v nekončící nejistotě, jak bude jejich budoucí život vypadat.
Majitelé aut, jejichž technickou způsobilost nezákonně schvaloval úředník Městského úřadu v Dobrušce, odsouzený za to z trestného činu, se proti nynějším rozhodnutím o obnově řízení mohou bránit podnětem k přezkumnému řízení, v němž budou namítat dobrou víru, s níž auto v ČR zakoupili, a také újmu, která jim nyní vznikne.
Okresní soud v Trutnově bude ve čtvrtek rozhodovat ve věci úředníků obviněných z maření úkolu úřední osoby z nedbalosti v souvislosti s povolením stavby dvou bytových domů ve Špindlerově Mlýně. Případem se zabýval i zástupce veřejné ochránkyně práv, který zjistil porušení stavebního zákona ze strany stavebního úřadu ve Špindlerově Mlýně a nečinnost Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, který mohl částečně věc napravit, ale neudělal to, takže nezákonnost fakticky potvrdil.
Veřejná ochránkyně práv připravuje výzkum, který zmapuje dostupnost sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra (PAS). Jeho cílem je zjistit, zda v rámci širokého spektra sociálních služeb existuje dostatek těch, které dokáží zajistit podporu také lidem s PAS. Sběr dat začne v nejbližších dnech. Výsledky by měly být známy do konce června.
V letošním roce se pro předškoláky zavádí povinná školka. Děti, které do začátku září dosáhnou pěti let, musí povinně navštěvovat mateřskou školu. Zápisy do mateřských škol budou probíhat mezi 2. a 16. květnem. Konkrétní termín si každá mateřská škola určuje sama. Rodiče, nebo jiní zákonní zástupci, mají povinnost přihlásit dítě k předškolní docházce, svědomitě ho do školky posílat a také omlouvat jeho nepřítomnost.
Chybné stanovení data vzniku invalidity ovlivňuje nejen výši invalidního důchodu, ale může být zásadní i pro přiznání invalidního důchodu vůbec. Naštěstí se veřejné ochránkyni práv dlouhodobě daří nedostatky v této oblasti napravovat a zajistit tak lidem, na co mají právo.
„Verejná ochrankyňa práv JUDr. Jana Dubovcová pro nás byla se svým týmem po celých pět let působení nejbližší partnerkou na formální i neformální úrovni. Díky jazykové a historické blízkosti jsme ke spolupráci předurčeni. V minulosti to však nebylo vždy samozřejmostí. Až během působení ombudsmanky Dubovcové nabrala spolupráce konkrétní podobu. Díky její statečnosti a odhodlání se jí dařilo otevírat palčivá společenská témata, kterými se předtím ve veřejném prostoru nikdo nezabýval. Za její poctivou práci jí patří uznání a poděkování.“ Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv ČR
Dlouhodobé a neřešené problémy v rodině donutily šestnáctiletou dívku odejít z domova. Ujali se jí vzdálení příbuzní, kteří oba pobírali starobní důchod. Starost o nezaopatřenou dívku je však finančně vyčerpala, protože prvních pět měsíců neměli nárok na pěstounské dávky. Stačilo však, aby příslušný Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) byl aktivnější a budoucí pěstouni se do složité finanční situace vůbec nemuseli dostat.
Vkládání úředních písemností, které si adresát po výzvě pošty nevyzvedl, do schránek je standardem. Odchýlit se od něho lze jen tehdy, když vložení do schránky není možné, nebo to úřad odůvodněně vyloučil.
Na práva osob se zdravotním postižením se začalo poukazovat teprve na začátku devadesátých let a od té doby prošla naše společnost významnými změnami v přístupu k lidem se zdravotním postižením. Mnohem častěji jsou aktivně zapojeni do společnosti, studují, vykonávají běžná zaměstnání. Přesto se ukazuje, že stále nedokážeme vnímat jejich odlišné potřeby a nahlížíme na ně pohledem lidí bez postižení. To je důvodem, proč u nás lidé se zdravotním postižením stále čelí překážkám v každodenním životě, a to i v tak klíčových oblastech, jako je vzdělání, zaměstnanost nebo bydlení.
