V předchozím díle jsme si povídali obecně o parkování. Dnes se zaměříme na poznatky ombudsmana z parkování v Praze a v Brně. Vysvětlíme specifika parkování osob se zdravotním postižením. A zajímavá bude také diskuze nad tím, jak se postihují parkovací prohřešky.
Na prvním letošním zasedání poradního orgánu ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením si jeho členové zvolili priority pro letošní rok. Budou i nadále sledovat, jak se v České republice daří přeměna ústavních služeb v služby komunitní. Ta je podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením jednou ze základních podmínek nezávislého způsobu života a zapojení lidí s postižením do společnosti. V této souvislosti bude poradní orgán prosazovat také dostatečné finanční zabezpečení lidí s postižením v podobě invalidních důchodů a příspěvků na péči. Naváže i na své dosavadní aktivity týkající se přístupnosti a zaměří na přístupnost informací v elektronické podobě.
Pojďte si společně s námi osvěžit obecná pravidla pro parkování. Připomene si, jak funguje pravidlo tří a šesti metrů a dostaneme se také k tomu, jak je to s parkováním v jednosměrkách, slepých ulicích nebo na sídlištích.
Veřejný ochránce práv pomohl muži s lehkým mentálním postižením, který se kvůli obezřetnému jednání banky nemohl dostat ke svým penězům. Banka podle posouzení ombudsmana nevhodně reagovala na skutečnost, že má muž opatrovnici pro nakládání s majetkem v hodnotě nad dvacet tisíc korun. Zásadní ovšem je, že zároveň soud dotyčného nijak neomezil ve svéprávnosti. Ombudsman bance vysvětlil, že v takovém případě je opatrovník nápomocí, kterou člověk může, ale nemusí využít. Banka pak umožnila klientovi s účty samostatně nakládat.
Velký zájem jsme v Kanceláři ombudsmana zaznamenali o prohlídky budovy. Návštěvníky zaujala zelená přístavba a její vychytávky, ale během večerních exkurzí se zajímali také o to, co všechno ombudsman dělá. Pro některé bylo nepříjemným zjištěním, že stále nemáme dětského ombudsmana.
Osm let se příspěvek na péči ve dvou nejnižších stupních nezvýšil. Vládní koalice nyní navrhuje zvýšit příspěvek jen ve vyšších stupních. Podle ombudsmana je navýšení příspěvku nedostatečné. „Apeluji na adekvátní zvýšení příspěvků na péči ve všech stupních. Obávám se o zranitelné skupiny lidí, které momentálně nemají příliš zastání,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
V novém podcastu se dozvíte, jak postupovat, když Vám zaměstnavatel dluží mzdu. Zjistíte také, v jakých případech je možné žádat úřad práce, aby dlužnou mzdu vyplatil namísto zaměstnavatele.
Ombudsman Stanislav Křeček a zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm dnes představili, jak se jejich úřad připravuje na případné další rozšiřování působnosti v oblasti ochrany lidských práv. V posledních čtyřech letech ombudsman využil 38 a čtvrt milionu korun z projektu Norských fondů[1] k obohacení práce v současných agendách s lidskoprávním přesahem o řadu výzkumů, zpráv či doporučení a další aktivity zaměřené na odborníky i laickou veřejnost. I díky partnerství s norskou národní lidskoprávní institucí získali zaměstnanci Kanceláře ombudsmana zkušenosti s metodami práce typickými pro instituce s širokým mandátem k ochraně lidských práv. Využívají je už ve své současné práci, a zužitkují je především při případné proměně veřejného ochránce práv v takzvanou národní lidskoprávní instituci (NHRI) či při zřízení dětského ombudsmana. Obojí předpokládá připravovaná novela zákona o veřejném ochránci práv. Její projednání má ve čtvrtek 29. února na programu Legislativní rada vlády.
Zítra si připomínáme dvouleté výročí začátku konfliktu na Ukrajině, který si vyžádal životy mnoha lidí a dalším způsobil a způsobuje trvalé utrpení. Pojměme 24. únor jako příležitost nejen ke vzpomínce na oběti této války, ale také k vyjádření pevného závazku dále pomáhat těm, kteří to potřebují.
Reálná hodnota peněžité pomoci pro oběti trestných činů za posledních deset let klesla kvůli inflaci o víc než třetinu. Aby příspěvek od státu nadále plnil svůj účel, musí se podle zástupce ombudsmana i organizací zaměřených na pomoc obětem zvýšit. Získané peníze mohou oběti využít na léčbu fyzických i duševních následků trestného činu nebo jimi dorovnat výpadek příjmů v době, kdy nezvládnou naplno pracovat.
Alespoň symbolického zadostiučinění v podobě omluvy se po zásahu ombudsmana dočkala žena z Moravskoslezského kraje, která chtěla žádat o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Když přišla nahlédnout do své zdravotnické dokumentace, zjistila, že nemocnice záznam o její sterilizaci spojené s porodem skartovala o celých třicet let dřív, než podle předpisů měla.
Protiprávní sterilizace přináší velké trauma pro toho, kdo ji podstoupil. Máme svědectví mnoha žen, kterým protiprávní sterilizace doslova převrátila život vzhůru nohama. Dnešní podcast bude o tom, že v roce 2021 těmto ženám svitla velká naděje, protože byl přijat nový zákon pro odškodnění obětí protiprávní sterilizace. Dozvíte se, kolik času na podání žádosti zákon stanoví, koho o odškodnění požádat, co k žádosti doložit. Řekneme vám, i jak se bránit, když bude žádost zamítnuta.
Veřejný ochránce práv ukončil šetření postupu úřadů v případě několikaletého chátrání a následné náhlé demolice historické vily v brněnské ulici Hlinky. Stavební odbory městské části Brno-střed a brněnského magistrátu, stejně jako tamní odbor památkové péče a Ministerstvo kultury podle zjištění ombudsmana navzájem dostatečně nespolupracovaly na ochraně a záchraně hodnotné neorenesanční budovy. V reakci na zjištění ombudsmana úřady například slíbily přesné posuzování takzvaných udržovacích prací nebo to, že se budou lépe a rychleji informovat. Zásadní je podle ombudsmana změna přístupu úředníků ke stavbám, u kterých se teprve rozhoduje o jejich prohlášení za kulturní památku.
Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo zástupci ombudsmana Vítu Alexandru Schormovi, že do konce března připraví spolu s vedením Dětské psychiatrické nemocnice Louny a majitelem objektu, kde nemocnice sídlí, plán dílčích stavebních úprav. Ty by měly přispět ke zlepšení podmínek pro pacienty.
Ombudsman se setkává s omezováním styku dětí v pěstounské péči s jejich rodiči. O tom, že se to dá dělat i jinak, jsme v novém podcastu hovořili s ředitelkou doprovázející organizace Triáda, paní Evou Rotreklovou a s pěstounským párem na přechodnou dobu, s Andreou a Bohuslavem Bernardovými. Je možné, aby pěstouni sami komunikovali s rodiči nebo si je třeba pozvali do své domácnosti? Je vůbec vhodné, aby pěstouni komunikovali s rodiči dětí, o které pečují? A co tzv. adaptační doba, tedy období po přijetí dítěte do péče? O těchto a o dalších věcech jsme hovořili s našimi hosty.
Dlouhodobí pěstouni i osvojitelé mohou automaticky čerpat celý rodičovský příspěvek. Předtím se museli u Ministerstva práce a sociálních věcí odvoláním domáhat nároku na část příspěvku, kterou před nimi vyčerpal biologický rodič dítěte.
Krajský soud se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv v případě Šantovka Tower v Olomouci. Vyplývá to z dnešního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Ombudsman se u olomoucké pobočky ostravského krajského soudu takzvanou žalobou ve veřejném zájmu domáhal zrušení územního rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower vydaného olomouckým magistrátem.
Až u veřejného ochránce práv našla zastání řidička ze severu Čech, která se bránila proti pokutě za přestupky: údajně měla v podzemních garážích zábavního a relaxačního centra odřít jiné auto a odjet. Ombudsman zjistil, že magistrát nevyhodnotil všechny důkazy. Nadřízený krajský úřad navíc odmítl případ řidičky přezkoumat. Po zprávě ombudsmana úřady svůj přístup přehodnotily a pokutu zrušily.
Kvůli změnám klíčových předpisů se lidé zřejmě budou letos víc obracet na ombudsmana s problémy ve dvou oblastech, ve kterých jim už nyní nejčastěji pomáhá: s případy spojenými se sociálním zabezpečením a stížnostmi na úřady kvůli stavbám. Zároveň budou ombudsman i jeho zástupce dál upozorňovat na dlouhodobé i nově vznikající problémy, jejichž náprava vyžaduje především systémové změny. Nadále se budou zasazovat například o rychlejší a účinnější rušení velkých ústavů a rozvoj komunitních sociálních služeb.
Ombudsman nesouhlasí se záměrem vládní koalice zavést základní minimální srážku ze mzdy. Upozorňuje na problémy, které to dlužníkům způsobí. V říjnu minulého roku v této věci apeloval na poslance Ústavně-právního výboru. Ve čtvrtek bude vládní koalice řešit tuto novou právní úpravu. Ombudsman upozorňuje, že navýšení srážek postihne nejvíce zranitelné lidi, třeba seniory či matky samoživitelky na rodičovské dovolené.
