Zveřejněno
Pravomoc ochránce podat kárnou žalobu proti soudním funkcionářům zůstává zachována
Ochránce má i nadále právo navrhnout zahájení kárného řízení s předsedy a místopředsedy soudů. Rozhodl o tom Ústavní soud, když jako neopodstatněný odmítl návrh kárného senátu Nejvyššího správního soudu na zrušení pravomoci, kterou ochránce získal v roce 2008.
Ústavní soud se s názorem Nejvyššího správního soudu neztotožnil a 15. 3. 2011 rozhodl, že právo navrhnout zahájení kárného řízení plně zapadá do rámce smyslu a účelu působení veřejného ochránce práv. „Je-li výkon soudní správy ze strany předsedů či místopředsedů soudů v rozporu s právem, neodpovídá-li principům demokratického právního státu a dobré správy, příp. lze-li jej hodnotit ve smyslu nečinnosti, pak aktivní legitimace veřejného ochránce práv v řízení o jejich kárné odpovědnosti přispívá k ochraně základních práv a svobod. Její uplatnění nijak není v rozporu s principy dělby moci a soudcovské nezávislosti,“ uvedl Ústavní soud v odůvodnění svého rozhodnutí.
Ochránce tedy i nadále může podávat kárné žaloby proti funkcionářům soudů.