Být spolu

Spis.značka VOP 5267/2002

Mohammad, státní příslušník Pákistánské islámské republiky, který ze své země uprchl z důvodu omezení náboženské svobody a diskriminace a v ČR získal azyl, žádal dlouho a neúspěšně české velvyslanectví v Pákistánu o vydání víz k pobytu na území ČR pro svou ženu a dvě děti. I přes vstřícný přístup Odboru azylové a migrační politiky MVČR se mu to nedařilo. Proto požádal o pomoc veřejného ochránce práv o zjednání nápravy ve věci postupu příslušných orgánů státní správy. Dnes je rodina pohromadě.

I když tento případ sloučení rodiny azylanta není typickým případem, s nimiž se veřejný ochránce práv v rámci své činnosti v oblasti uprchlické a cizinecké setkává, na druhou stranu se však jedná o případ typicky ombudsmanský v tom smyslu, že zjištěnou úřední svévoli nebylo možné řešit soudní či jinou cestou.

V roce 2000 byl panu M. B. Ch. udělen azyl na území České republiky a od té doby jmenovaný usiloval o to, aby za ním mohla z Pákistánu přijet jeho manželka se dvěma nezletilými dětmi. Je-li totiž v zemi původu pronásledován, resp. má-li odůvodněný strach z pronásledování v zemi původu jeden člen rodiny, je touto skutečností bezpochyby dotčena celá rodina a má právo na ochranu jako celek. Faktická realizace sloučení rodiny se však v daném případě opakovaně nedařila, a proto se pan Ch. po více než dvou letech bezúspěšného snažení obrátil na veřejného ochránce práv.

Po provedeném šetření ochránce konstatoval, že právo na sjednocení rodiny je esenciálním právem každého uprchlíka a k tomu, že v případě pana Ch. nebylo toto právo dosud naplněno, dochází především v důsledku zcela neopodstatněného postupu Zastupitelského úřadu České republiky v Islámábádu, který manželce jmenovaného a jeho dětem udělit příslušné vízum bezdůvodně odmítá.

V reakci na toto zjištění pak Ministerstvo zahraničních věcí, které odpovídá za výkon vízové agendy na zastupitelských úřadech, učinilo taková opatření k nápravě, která vedla k udělení vstupních víz rodinným příslušníkům pana Ch. a k následnému sloučení celé rodiny na území České republiky. Ministerstvo zahraničních věcí současně přijalo personální opatření vůči odpovědným zaměstnancům dotčeného zastupitelského úřadu a změnilo stávající interní předpisy upravující pravidla pro udělování víz tak, aby předešlo opakovaní daného případu.