Nárok na sirotčí důchod

Další díl cyklu Případ pro ombudsmana má premiéru v pátek 9. května v 17.40 hod na ČT 1 (reprízu vysílá ČT 2 v pondělí 12. 5. ve 12.25). Díl nazvaný Nárok na sirotčí důchod je o ženě, která několik let sváděla marný boj s Českou správou sociálního zabezpečení o sirotčí důchod pro své děti.

„Nárok na sirotčí důchod“

Příběh o boji za možnost doplatit chybějící pojistné za zemřelého otce dětí (spis. zn. VOP 2049/2006).

Paní H. se na veřejného ochránce práv obrátila poté, co se marně snažila domoci přiznání sirotčího důchodu pro své dvě děti. Jejich otec zemřel v roce 2001 a Česká správa sociálního zabezpečení paní H. sdělila, že manžel – soukromý podnikatel – nezískal ke dni úmrtí potřebnou dobu pojištění. Neměl zaplaceny všechny sociální dávky, tudíž dětem nevznikl nárok na sirotčí důchod.

Podle zákona musí zemřelý starší 28 let získat v posledních deseti letech před smrtí 5 let doby důchodového pojištění. Podle záznamů ČSSZ však pan H. získal v období deseti let před smrtí pouze 338 dní důchodového pojištění, proto děti nárok na sirotčí důchod nemají.

Paní H. vzala informaci na vědomí a chtěla sama pojistné doplatit, jenže ČSSZ ji tuto možnost zamítla s tím, že pan H. neoznámil Okresní správě sociálního zabezpečení, že podnikal, před rokem 1995 se nepřihlásil k důchodovému pojištění, což za něj nyní nikdo nemůže učinit.

Veřejný ochránce práv záležitost prověřil a uzavřel šetření s tím, že postup ČSSZ není správný. Účast na důchodovém pojištění není vázána na oznamovací povinnost. Pokud se podnikatel sám nepřihlásí k důchodovému pojištění, je ČSSZ oprávněna a má povinnost zjišťovat, jestli nebyla účastna pojištění ze zákona. Musí sama zjistit, jestli a v jakém období daná osoba podnikala. Ochránce tedy ČSSZ žádal, aby zjistila, zda pan H. fakticky podnikal, či ne. Pokud podnikal, účast na pojištění mu vznikla a paní H. by mohla pojistné doplatit. Tento postup zákon umožňuje.

Faktický výkon podnikání je možné zjistit např. u živnostenského úřadu, finančního úřadu a u příslušné zdravotní pojišťovny, protože vůči těmto úřadům má podnikatel povinnosti. Po zásahu ochránce ČSSZ skutečně u VZP zjistila, že se zde pan H. přihlásil jako osoba samostatně výdělečně činná. Faktický výkon podnikání potvrdil i finanční úřad. Na základě těchto skutečností uznala ČSSZ, že pan H. bylo v daném období možné považovat za osobu samostatně výdělečně činnou a umožnila paní H. doplatit chybějící pojistné, aby mohl být dětem vyplácen sirotčí důchod.

Obecné poučení:

• Účast na důchodovém pojištění osoby samostatně výdělečně činné není vázána na splnění oznamovací povinnosti, ale na faktickém výkonu výdělečné činnosti.
• Když zemře osoba samostatně výdělečně činná, která si neplatila pojistné na důchodovém pojištění, lze za určitých podmínek toto pojistné za zemřelého doplatit, aby tím vznikl nárok na sirotčí a vdovský důchod.

Starší díly Případu pro ombudsmana je možné zhlédnout prostřednictvím archivu České televize na www.ceskatelevize.cz