Případ pro ombudsmana: Přiznání invalidního důchodu

Spis VOP 3949/2008

Na veřejného ochránce práv se se svým podnětem obrátila paní T. z Brna. Mimo jiné si stěžovala na nesoulad v podávání informací, kdy jeden úředník stejného rezortu podává jiné informace, než druhý.

V roce 2005 zamítla Česká správa sociálního zabezpečení žádost stěžovatelky o přiznání částečného invalidního důchodu (stěžovatelka byla od 13.2. 2004 uznána částečně invalidní, nesplnila však podmínku potřebné doby pojištění, protože v období 10 let před vznikem invalidity nezískala 5 let pojištění). V letech, které po tomto zamítnutí následovaly, získala paní T. další potřebnou dobu pojištění jednak evidencí na úřadu práce, ale především péčí o bezmocnou babičku. Proto si v dubnu 2008 paní T. podala žádost o přiznání invalidního důchodu znovu. Podle pracovnice Městské správy sociálního zabezpečení (MSSZ) však prý stále nesplňovala potřebných 5 let, proto si doplatila ještě 1 měsíc doby pojištění (jedná se o tzv. dobrovolné pojištění, kdo není pojištěn povinně, může se k pojištění přihlásit a platit si pojistné sám  - paní T. chybělo méně dní, než představuje jeden měsíc, ale pojistné se v tomto případě platí za měsíce, nikoliv dny, musela si tedy doplatit celý měsíc)

Po sečtení všech potřebných dní pojištění nyní paní T. splňovala podmínku potřebných 5 let doby pojištění pro vznik nároku na důchod, nicméně, ČSSZ však trvala na tom, že podmínky splněny nejsou, protože doba péče o bezmocnou babičku se překrývá s dobou evidence na Úřadu práce, a že tedy paní T. musí doplatit pojištění za dalších 9 měsíců  (částka  25 200 Kč).

Paní T. se proto obrátila  na ochránce s tím, že že při podání žádosti byla pracovnicí MSSZ ujištěna, že její žádost je v pořádku a že potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku. Byla překvapená, že postoj ČSSZ je odlišný.

Ochránce zahájil šetření, provedl rozbor právní úpravy týkající se podmínek vzniku nároku na částečný invalidní důchod, hodnocení dob pojištění a jejich překrývání a postup ČSSZ vyhodnotil jako chybný. Ochránce konstatoval, že stěžovatelka splnila podmínky pro přiznání částečného invalidního důchodu již ke dni podání žádosti, tj ke dni 23. 4. 2008.

Stěžovatelka přesto oněch 9 měsíců, které jí dle ČSSZ chyběly, doplatila a ČSSZ v listopadu 2008 vydala rozhodnutí, kterým jí částečný invalidní důchod přiznala, ovšem až od dne doplacení doby pojištění. Paní T. proti tomuto rozhodnutí podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který rozhodl v její prospěch a zrušil rozhodnutí ČSSZ. ČSSZ měla vydat rozhodnutí respektující závěr soudu. ČSSZ však proti tomu podala kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu a požádala o přiznání odkladného účinku, aby nemusela vydávat rozhodnutí, který žádal Krajský soud v Brně.

Nejvyšší správní soud 30. 11. 2009 rozhodl ve prospěch paní T. a kasační stížnost ČSSZ zamítl. Po dvouleté anabázi nakonec vydala ČSSZ 5. 2. 2010 rozhodnutí, které přiznává paní T. částečný invalidní důchod od dubna 2008, tj. od podání žádosti.