Zveřejněno
Případ pro ombudsmana: Rekultivace jako byznys?
Rekultivace jako byznys?
V pátek 28. 11. v 18:25 hod vysílá ČT 1 další díl z cyklu Případ pro ombudsmana (reprízu uvede ČT 2 v pondělí 1. 12. ve 12:30). Díl nazvaný Rekultivace jako byznys? vykresluje situaci majitele na jehož pozemky je bez jeho souhlasu navážena výkopová zemina a stavební odpady a příslušné orgány pouze nečinně přihlížejí.
„Rekultivace jako byznys?“
Nečinnost úřadů ve věci navážení materiálu na pozemky soukromého vlastníka (spis. zn. VOP 2594/2006).
Pan Aschenbrenner vlastní pozemek, na nějž jiný podnikatel bez jeho souhlasu naváží tuny zeminy. Na pozemku byla původně skládka, která měla být nařízením z roku 2004 rekultivována. Přestože rekultivace měla být dávno ukončena, terén by měl být osázen stromy, úřady podnikateli opakovaně prodlužují lhůty k dokončení navážky. Podle pana Aschenbrennera slouží rekultivace pouze jako záminka, aby mohly být pozemky dále využívány k ukládání nejrůznějšího materiálů, zejména výkopové zeminy a stavebních odpadů. Tímto ukládáním se skládka neustále rozrůstá, jak do výšky, tak i do šířky.
V 80. letech povolil stavební úřad v Hostivicích místnímu JZD provedení terénní úpravy kvůli lepšímu obhospodařování pole. Svah na okraji pozemku měl být osázen lesem. V 90. letech se však terénní úpravy změnily v divokou skládku. Správce konkurzní podstaty JZD také převedl práva a povinnosti související s terénními úpravami na podnikatele Frýdla.
V roce 2004 nařídil stavební úřad podnikateli Frýdlovi, aby realizoval projekt biologické rekultivace skládky, tj. překrytí skládky zeminou a osázení vzniklé vyvýšeniny lesem. Nařízený projekt podnikatele nijak „nepoškozoval“ – naopak, vzhledem k stavebnímu boomu ve Středočeském kraji je zde navážení zeminy finančně celkem zajímavé podnikání. Podnikatel Frýdl tedy projekt zahájil, ale neskončil. Zeminu dál naváží a v současné době už je původní projekt překročen asi o 5 metrů do výšky.
Mezitím byl pozemek vydán v restituci původnímu majiteli, který ho následně prodal panu Aschenbrennerovi. Ten se v roce 2006 obrátil na veřejného ochránce práv a protestoval proti tomu, že na jeho pozemek, bez jeho souhlasu někdo stále naváží tuny zeminy a vydělává na tom. Tvrdil, že příslušné orgány jsou nečinné a opakovaně prodlužují podnikateli Frýdlovi povolení k navážce.
Veřejný ochránce práv požádal o vyjádření tajemníka Městského úřadu Rudná, který uvedl, že zeminy je skutečně navezeno víc – podle výškopisného zaměření asi o pět metrů, ale je to podle něj v pořádku. Zaštiťoval se vyjádřením odboru životního prostředí MěÚ Černošice z roku 2004. V tomto vyjádření se však ve skutečnosti uvádí pravý opak – totiž, že v žádném případě nelze navozit více zeminy, než umožňuje projekt. Uvádí se zde, že terén je možné zvýšit maximálně o 4-5 metrů, a toto je zcela zjevně míněno jako navýšení proti původnímu stavu před zahájením navážky, nikoli jako navýšení ještě nad rámec schváleného projektu.
Ochránce žádal MěÚ Rudná o přehodnocení stanoviska a vyvození důsledků z nedodržení projektu rekultivace skládky podnikatelem Frýdlem. Ředitele krajského úřadu a ministerstvo pro místní rozvoj žádá o provedení dozoru v této věci. Kritizuje městský úřad za již několikáté prodloužení lhůty k „dokončení“ rekultivace, kterým se úřad opět zbavil možnosti postihnout podnikatele za opakované nedodržení původního termínu. Kritizuje také fakt, že úřad nepovažoval za účastníky řízení o nařízení rekultivace vlastníky pozemků. Těmi byli v době řízení Pozemkový fond ČR a zejména pan Achenbrenner. Jejich práva jsou činností úřadu dotčena a přitom se k tomu vůbec nemohli vyjádřit.
Případ ještě stále není uzavřen. V současné době bylo městskému úřadu uloženo ve věci rozhodnout.
Starší díly Případu pro ombudsmana je možné zhlédnout prostřednictvím archivu České televize na www.ceskatelevize.cz