Případ pro ombudsmana: Svěření do péče

Spis VOP 4214/2009

V červenci 2009 se do Kanceláře veřejného ochránce práv dostavila paní Ch. s žádostí o pomoc ve věci svěření vnuka do své péče.

Malý Francis se narodil z poměru matky se synem paní Ch. Protože v době narození byla matka stále provdána, jako otec Francise byl v rodném listě uveden manžel, nikoli syn paní Ch. jako biologický otec. Matka dítě opustila a to zůstalo v péči rodinných příslušníků ze strany biologického, nikoli matrikového otce, tj. v péči paní Ch. Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) Slavkov provedl v rodině šetření, péči o dítě shledal řádnou a začal s paní Ch. intenzivně spolupracovat. Na základě jeho pomoci pak paní Ch. podala návrh na svěření Francise do své pěstounské péče.

OSPOD kontaktoval právní zástupkyni matrikového otce a zajistil jeho souhlas se svěřením Francise do péče biologické babičky. Zjistil přitom, že matrikový otec podal návrh na popření otcovství a na rozvod manželství. Matka byla v té době neznámého pobytu.

Úprava poměrů se prodlužovala z důvodu rozdílného místa trvalého bydliště a faktického pobytu paní Ch., matky Francise i matrikového otce. Městský soud v Brně, kterému byl návrh paní Ch. na pěstounskou péči postoupen, proto ustanovil Magistrát města Brna kolizním opatrovníkem dítěte. Magistrát se však proto tomu odvolal, přestože byl OSPODem informován o nutnosti rychlé úpravy poměrů dítěte. Odmítl také možnost pěstounské péče paní Ch. s odvoláním na probíhající soudní řízení o popření otcovství matrikového otce.

V lednu 2009 OSPOD Slavkov zjistil, že matka Francise je ve vazební věznici, a v únoru 2009 doručila OSPODu souhlas se svěřením syna Francise do péče biologické babičky, paní Ch.

Přestože v dubnu 2009 soud předběžně svěřil chlapce do péče paní Ch., toto rozhodnutí nenabylo právní moci, protože se ho nepodařilo doručit matrikovému otci.

Ochránce zjistil, že paní Ch. se stará o svého vnuka v podstatě od narození, přesto jí nikdy nebyly vyplaceny dávky státní sociální podpory, ani jí nebyla poskytnuta dávka pomoci v hmotné nouzi. Jediný úřad, který s ní komunikoval a měl snahu poměry řešit, včetně finančního zajištění, byl OSPOD Slavkov.

Po zahájení šetření ochránce učinil magistrát města Ostravy, který je příslušný k rozhodování o náhradní rodinné péči, první kroky k úpravě poměrů dítěte a začal jednat s paní Ch. o svěření chlapce do její předpěstounské péče. Do té doby však zastával názor, že pěstounská péče širší rodiny, resp. prarodičů je výjimečná.

Ochránce vytýkal ostravskému magistrátu, že byl informován o tom, že se soudní řízení o svěření dítěte do péče prodlužují, a že dítě žije v rodině paní Ch. bez právního důvodu – paní Ch. ani její syn, biologický otec, nemohli chlapce zastupovat v jednání před úřady, nemohli žádat o sociální dávky apod. – přesto nezačal situaci aktivně řešit, nespojil se se zainteresovanými úřady, naopak se k věci stavěl tak, že mu nepřísluší do ní zasahovat. Nerozhodl o předpěstounské péči babičky a nerespektoval tak metodický pokyn MPSV, aby chlapec získal právní jistotu. 

Starší díly cyklu Případ pro ombudsmana je možné zhlédnout v archivu České televize na www.ceskatelevize.cz