Případ pro ombudsmana: Vymáhání pojistného

Česká televize zahajuje v pátek 4. září vysílání již páté řady cyklu dokumentárních pořadů Případ pro ombudsmana. Vždy v pátek v 18:25 na ČT1 a v repríze v pondělí ve 12:25 na ČT2 budou moci diváci sledovat příběhy lidí, kteří svůj boj se státní správou nevzdali a svých práv se domáhali s pomocí ombudsmana. První díl nové řady je nazvaný Vymáhání pojistného a je o paní s britským a českým občanstvím, po které VZP vymáhala pojistné za dobu, kdy žila a pracovala ve Velké Británii.

Vymáhání pojistného

(Spisová značka: 4339/2006/VOP)

Paní K. se na ochránce obrátila v situaci, kdy jí VZP vyúčtovala dluh na pojistném a penále za období, kdy paní K. tvrdila, že trvale žila ve Velké Británii. Bylo to ještě před vstupem do EU, kdy platily jiné podmínky. Od vstupu do EU má přednost evropské právo před našimi právními předpisy a evropské právo váže účast v systému zdravotního pojištění na výkon výdělečné činnosti – tam, kde jsem zaměstnaný nebo podnikám, také platím zdravotní pojištění. Náš zákon váže veřejné pojištění a povinnost platit pojistné na trvalý pobyt – každý, kdo má v ČR trvalý pobyt, je v ČR ze zákona zdravotně pojištěn a musí zde odvádět pojistné, pokud není plátcem stát. Jakmile však nastane pohyb mezi zeměmi EU, platí evropské směrnice!

Stěžovatelka žila od r.1969 ve Velké Británii a v roce 2000 se v ČR přihlásila k trvalému pobytu. V roce 2005 se trvale vrátila do ČR, získala občanský průkaz a na základě toho se dostala do evidence zdravotního pojištění v ČR – centrální registr pojištěnců vede VZP a vychází z evidence trvalého pobytu..

Stěžovatelka se tedy dostala do evidence VZP a ta po ní chtěla uhradit pojistné a související penále od doby, kdy se stěžovatelka přihlásila k trvalému pobytu v ČR, přestože až do roku 2005 fakticky trvale žila a pracovala ve Velké Británii.

Stěžejním problémem v tomto případě bylo posouzení skutečnosti, zda v příslušném období (jednalo se období před vstupem ČR do Evropské unie) byla založena povinnost účasti stěžovatelky na veřejném zdravotním pojištění v ČR a tedy její povinnost hradit pojistné.

Ze zákona vzniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění osobám s trvalým pobytem na území ČR. S účinností od 1. 7. 1993 umožňuje právní úprava osobám s trvalým pobytem v ČR, pobývajícím dlouhodobě v cizině, za určitých stanovených podmínek odhlásit se ze systému zákonného zdravotního pojištění a zprostit se tak povinnosti platit pojistné. Při pohybu občanů členských zemí v rámci EU pak platí princip, že každý je pojištěn pouze v jednom státě, přičemž základním kritériem pro určení zákonného systému zdravotního pojištění, tj. pro zjištění země pojištění, je místo výkonu výdělečné činnosti.

Jelikož v případě dluhu na pojistném vyměřeného stěžovatelce ze strany VZP ČR se jednalo o období před vstupem ČR do EU, bylo pro posouzení věci prvořadé určení charakteru jejího trvalého pobytu přiznaného na území ČR. Přihlášení stěžovatelky k trvalému pobytu v ČR by vzhledem k výše uvedenému znamenalo její zdravotní pojištění dle českých právních předpisů od data přihlášení. Stěžovatelka však od počátku argumentovala pouze formálním trvalým pobytem v ČR v předmětném období. Na nutnost zjišťovat trvalý pobyt jakožto faktický stav poukázal i Ústavní soud. Rovněž sama VZP ČR má zpracovanou interní metodiku pro řešení případů, kdy osoby prokazatelně žijí v cizině a mají evidovaný trvalý pobyt v ČR.

Šetřením bylo zjištěno, že VZP ČR (územní pracoviště, ústředí i Rozhodčí orgán) se v průběhu celého správního řízení dostatečně nevypořádala s tvrzením stěžovatelky o jejím faktickém trvalém pobytu v zahraničí a řádně neprověřila skutkový stav. Při rozhodování o předpisu dlužného pojistného a penále tak VZP ČR nevycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci. VZP ČR případ chybně řešila z pohledu podmínek pro odhlášení se ze zákonného systému veřejného zdravotního pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, odhlášení a zproštění se povinnosti platit pojistné z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině ovšem zákon umožňuje pouze osobám s trvalým pobytem v ČR.

Zástupkyně ochránce šetření ukončila poté, kdy ředitel VZP ČR akceptoval doporučené opatření k nápravě nedostatků a rozhodl o zahájení přezkumného řízení.

V přezkumném řízení pak ředitel VZP ČR dospěl k závěru, že stěžovatelka v předmětném období nebyla účastna zdravotního pojištění v ČR a neměla povinnost zde hradit pojistné. Ředitel VZP ČR proto rozhodl o zrušení rozhodnutí, která ukládala stěžovatelce povinnost zaplatit dluh na zdravotním pojištění (celkem cca 27000 Kč).

Starší díly Případu pro ombudsmana je možné zhlédnout prostřednictvím archivu České televize na www.ceskatelevize.cz