Prohlášení zástupkyně ochránce k pokračující činnosti veřejného ochránce práv

Časté dotazy občanů na pokračující činnost veřejného ochránce práv svědčí o určité nejistotě a nejasnostech. Občané mnohdy nevědí, zda mohou po úmrtí JUDr. Motejla adresovat své stížnosti veřejnému ochránci práv, i když nový ochránce ještě nebyl zvolen.

Zástupkyně ochránce chce občany ubezpečit, že zákon o veřejném ochránci práv na podobné situace pamatuje. Až do doby zvolení nového ombudsmana vykonává jeho činnost v plném rozsahu právě jeho zástupkyně. Ta byla do funkce zvolena Poslaneckou sněmovnou PČR obdobným způsobem, jako je tomu v případě ochránce, a stejným způsobem jako ochránce, tedy slibem do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, se své funkce ujala.

Činnost veřejného ochránce práv proto zůstává nezměněna. Občané i nadále mohou své stížnost a podněty k šetření adresovat veřejnému ochránci práv s důvěrou, že jejich problémům bude věnována stejná péče a pozornost, jako tomu bylo v průběhu dosavadních deseti let.

Současně zástupkyně ochránce upozorňuje na časté nepřesnosti v interpretaci informací o institutu veřejného ochránce práv, který je v médiích nesprávně uváděn jako „úřad ombudsmana“ (např. „úřad ombudsmana doporučil“ apod.). Takto poskytované informace vyvolávají v občanech mylnou představu, že ochránce je orgánem státní správy a může vydávat rozhodnutí. Ochránce je však nezávislým, Poslanecké sněmovně odpovědným institutem, jehož úkolem je naopak chránit osoby před nesprávným jednáním státní správy. Jeho závěry nejsou rozhodnutími, ale ochránce pouze doporučuje zajištění nápravy chyb a výkonu dobré správy.

Další častou nepřesností je zaměňování veřejného ochránce práv s Kanceláří veřejného ochránce práv. Výsledky šetření, zjištění či doporučení ochránce a jeho zástupkyně jsou zcela nesprávně uváděny do spojitosti s Kanceláří veřejného ochránce práv. Obvykle se jedná o formulace typu. „Kanceláři veřejného ochránce práv se nelíbí….“; „Kancelář ombudsmana se začala zabývat….“; „kancelář ombudsmana vydala zprávu o šetření…“; „kancelář veřejného ochránce práv požaduje…“, „podle kanceláře ombudsmana…“ apod. Veškerá šetření provádí výhradně ochránce či jeho zástupkyně a jejich zjištění, doporučení a stanoviska musí být také tímto způsobem interpretována (např. „ochránce se začal touto věcí zabývat…“, „zástupkyně ochránce vydala závěrečnou zprávu…“, „podle stanoviska ombudsmana….“ apod.)

Nesprávný způsob interpretace, kterého se bohužel některá média dopouštějí, může v občanech vyvolat mylný dojem, že veřejný ochránce práv a zástupkyně veřejného ochránce práv jsou zaměstnanci Kanceláře. Ve skutečnosti byla Kancelář veřejného ochránce práv zřízena podzákonným předpisem jako servisní instituce k odbornému, organizačnímu a technickému zabezpečení práce ochránce a jeho zástupkyně.

V neposlední řadě zástupkyně ochránce upozorňuje na opakované označování veřejného ochránce práv za „veřejného ochránce lidských práv“. Bohužel jde o nesprávné pochopení kompetencí ochránce, která se s neuvěřitelnou úporností znovu a znovu objevuje, přestože i JUDr. Motejl po celých deset let svého působení ve funkci veřejného ochránce práv neustále v rozhovorech v médiích opakoval a vysvětloval, že není ochráncem lidských práv. Lidská práva jsou garantována Ústavou ČR a jejich ochranou při namítaném porušení jsou pověřeny soudy, v čele s Ústavním soudem. Úkolem veřejného ochránce práv je ochrana osob před jednáním úřadů, pokud úřady porušují zákony či jiné předpisy, nerespektují principy dobré správy nebo jsou nečinné. Tím přispívá, ale pouze v této jemu svěřené oblasti kompetencí, k ochraně základních práv.

Zástupkyně veřejného ochránce práv proto apeluje na novináře, aby při své činnosti zohlednili správné uvádění zákonného postavení veřejného ochránce práv.