Zveřejněno
Rekonstrukce energetické sítě může být novou stavbou, nikoli jen úpravou
Sankce vůči Městskému úřadu v Hořovicích a Krajskému úřadu Středočeského kraje:
Výměnu původní stavby za novou nelze považovat za pouhou stavební úpravu. Jestliže v rámci rekonstrukce sítě elektrického vedení dojde k úplné výměně původních stožárů za nové, konstrukčně odlišné, navíc v jiném osazení, nemůže se jednat o pouhou úpravu. Městskému úřadu v Hořovicích však k závěru, že nejde o novou stavbu, stačilo, že nedošlo ke změně trasy vedení.
Ochránce se opakovaně setkává s problematickou praxí stavebních úřadů při řešení tzv. rekonstrukcí staveb energetických sítí. Stavební úřady se při udělení souhlasu s rekonstrukcí obvykle spokojí s tím, že se nezmění trasa vedení. Podle zástupkyně ochránce ale úřady musí posuzovat rozsah rekonstrukce, tj. zabývat se otázkou, zda se ještě může jednat o pouhou stavební úpravu, nebo jde již o zcela novou stavbu. Za novou stavbu je možné považovat všechny rekonstrukce, při nichž dochází, byť ve stejné trase, k úplnému odstranění původních stožárů a k jejich nahrazení novými stožáry s jinou konstrukcí (jiná výška a šířka) a jiným zemním ukotvením.
Městský úřad v Hořovicích (stavební úřad) vydal souhlas s rekonstrukcí vedení elektrického napětí s tím, že nedojde ke změně trasy, tedy se jedná o stavební úpravu, pro kterou není třeba povolení ani ohlášení. Stavebník následně v celé trase odstranil stávající vedení umístěné na betonových sloupech a nahradil je čtyřnásobným vedením (z původních 3 vodičů na 12) umístěným na železobetonových příhradových stožárech, nově ukotvených do betonového základu v zemi s rozlohou cca 2x2 metry a 2 metry do hloubky.
Podle zástupkyně ombudsmana měl stavební úřad vyhodnotit žádost stavebníka nikoli jako stavební úpravy, ale jako novou stavbu. Svůj závěr opírá o zejména stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a také o judikaturu správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu, které opakovaně rozhodly, že dojde-li k úplné výměně stožárů elektrického vedení, včetně nového zemního osazení takových stožárů, nejedná se v žádném případě o pouhou stavební úpravu, ale o stavbu novou, bez ohledu na to, že byla zachována stávající trasa, příp. i stávající šíře ochranného pásma této energetické stavby.
Vzhledem k tomu, že stavební úřad v Hořovicích odmítl pochybení a trval na názoru, že nedošlo ke změně trasy vedení, tudíž se nejedná o stavbu novou, obrátila se zástupkyně ombudsmana na Krajský úřad Středočeského kraje, jako jeho nadřízený orgán, s žádostí o provedení přezkumného řízení. Krajský úřad to však odmítl s odvoláním na sdělení Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 20. 10. 1981, podle něhož lze v rámci stavebních úprav realizovat i nové stožáry, jestliže nedojde ke změnám trasy vedení. Krajský úřad přitom nerespektoval metodické stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, které poskytuje aktualizovaný výklad stále platného sdělení Federálního ministerstva. Podle výkladu MMR je nutné každou změnu vedení elektrického napětí, tj. např. zvětšení základů stožárů, směrovou odchylku apod., považovat za novou stavbu.
Lhůty pro nápravu nesprávného postupu stavebního úřadu v Hořovicích i Krajského úřadu Středočeského kraje již uplynuly a s novým vedením elektrického napětí v katastrálním území Osek, Záluží, Tlustice a Žebrák nelze nic dělat. Tvrdošíjné setrvávání obou úřadů na nesprávném názoru, nerespektování soudních rozhodnutí a zejména metodického stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, které podává výklad zastaralého federálního předpisu, to vše vyvolává v zástupkyně ombudsmana obavy z budoucího rozhodování obou úřadů. Je pravděpodobné, že pokud se vyskytnou podobné případy, budou oba úřady postupovat stejně chybně. V praxi to znamená, že pro takovou novou stavbu je obcházena povinnost stavebníka doložit doklady prokazující vlastnické právo k pozemku nebo právo založené smlouvou nebo právo odpovídající věcnému břemeni a současně tedy např. dohodu o náhradě za omezení užívání pozemků vlastníka. Z tohoto důvodu se zástupkyně ombudsmana rozhodla využít zákonného oprávnění medializace jako sankce a informovat o nesprávném postupu obou úřadů veřejnost.
Pojem „rekonstrukce“ a stavební zákon
Pojem „rekonstrukce“ není pojmem zakotveným stavebním zákonem, neboť ten rozlišuje pouze mezi stavbou novou a stavební úpravou, kterou podřazuje pod obecnější termín „změna dokončené stavby“ a definuje ji jako takovou změnu dokončené stavby, při níž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení. Pro fázi stavebního řízení je pak zásadní, že stavební povolení ani ohlášení nevyžadují mj. stavební úpravy energetických vedení, nemění-li se jejich trasa. Stavebním úřadům jsou ze strany vlastníků či provozovatelů energetických sítí často předkládány žádosti o rekonstrukce stávajících vedení s výslovným prohlášením, že dosavadní trasa vedení bude zachována, přičemž stavební úřady pak tyto žádosti bez dalšího podrobnějšího zkoumání vyhodnocují jako žádosti o souhlas s provedením stavebních úprav, pro které není třeba ani ohlášení stavebnímu úřadu. Samotná skutečnost, že „rekonstrukce“ energetického vedení bude provedena ve stejné trase, však neznamená, že se jedná pouze o stavební úpravu.