Seriál Ochránce – 13. díl – Pracovněprávní vztahy a inspekce práce

Krátí vám zaměstnavatel mzdu, neplatí vám za odpracované přesčasy, zadržuje některé důležité dokumenty nebo porušuje pracovní smlouvu? Pak máte podobný problém jako hrdinové nových příběhů cyklu Ochránce, kteří se obrátili na veřejného ochránce práv. Lidé se dovolávají spravedlnosti u ombudsmana v pracovněprávních věcech hlavně kvůli svým mzdovým nárokům, pokud jsou nuceni řešit legitimitu výpovědí ze zaměstnání anebo se také často se „svým chlebodárcem“ dohadují o uznání či neuznání pracovního úrazu. (oficiální text ČT)

Pan B. si ombudsmanovi stěžoval na Oblastní inspektorát práce, který se při kontrole u jeho bývalého zaměstnavatele nezabýval námitkou, že mu zaměstnavatel neoprávněně krátil mzdu. Inspektorát práce pouze konstatoval, že mzda byla vyplácena v souladu s novým mzdovým výměrem, jímž došlo ke snížení mzdy. Nezabýval se námitkou pana B., že mu nový mzdový výměr zaměstnavatel nepředložil. Uváděl, že se zaměstnavatelem uzavřel pracovní smlouvu, v níž je uvedeno, že mzdový výměr je její nedílnou součástí. Domníval se proto, že změnu takového mzdového výměru nemůže provést zaměstnavatel bez jeho souhlasu.

Podle zákoníku práce se mzda sjednává v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. V den nástupu zaměstnance do práce mu zaměstnavatel musí vydat písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, pokud už tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis.

Obecně platí, že mzdový výměr je jednostranným právním úkonem zaměstnavatele, který určuje mzdu. Zaměstnanec na něj sice dává podpis, ale jen jako potvrzení, že mzdový výměr převzal. Nejde o souhlas s ním. Jiná je ovšem situace v případě, kdy je v pracovní smlouvě uvedeno, že „mzdový výměr je nedílnou součástí smlouvy“. V takovém případě lze mzdový výměr změnit pouze se souhlasem obou stran. Zaměstnanec s takovým mzdovým výměrem či jeho změnou musí souhlasit. Bez jeho souhlasu a podpisu je takový mzdový výměr neplatný.

Ochránce po prošetření stížnosti vytkl oblastnímu inspektorátu práce, že postupoval formálně, nevzal v úvahu formulaci smlouvy a opomenul také tzv. ochrannou funkci pracovního práva, která chrání zaměstnance, jako slabší stranu pracovněprávního vztahu. Oblastní inspektorát vytýkané pochybení uznal, provedl u zaměstnavatele pana B. novou kontrolu a uložil mu, aby uhradil dlužnou část mzdy. Současně inspektorát rozhodl, že prověří také u ostatních zaměstnanců tohoto zaměstnavatele, jestli se změnou mzdového tarifu souhlasili.

Pan L. si stěžoval na způsob, jakým inspektorát práce provedl kontrolu u jeho bývalého zaměstnavatele. Stěžovatel doručil svému zaměstnavateli okamžité zrušení pracovního poměru pro dlouhodobé nevyplácení části mzdy – provize z obratu. Na úřadu práce podal žádost o zařazení do evidence. Úřad práce se obrátil na zaměstnavatele s žádostí o vydání dokladů a osvědčení skutečností rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, načež zaměstnavatel úřadu práce sdělil, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné, a doklady nevydal. Inspektorát práce, na který se pan L. obrátil, mu sdělil, že nevydání dokladů o ukončení pracovního poměru nespadá do působnosti inspektorátu a že tyto doklady mohou být vystaveny v případě ukončení pracovního poměru. O tom, zda byl pracovní poměr ukončen, se však vede soudní spor.

Ochránce v rámci svého šetření postupu inspektorátu práce konstatoval, že zaměstnavatel má povinnost vydat zápočtový list okamžikem ukončení pracovního poměru. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že následně se bude jedna ze stran domáhat u soudu neplatnosti skončení pracovního poměru. Dokud soud pravomocně nerozhodne, že ukončení pracovního poměru bylo neplatné, považuje se za platné, takže pokud zaměstnavatel panu L. nevydal zápočtový list s tím, že čeká na rozhodnutí soudu, prokazatelně tím porušil pracovněprávní předpisy. Inspektorát práce má v rámci své kontrolní činnosti ověřovat i tyto skutečnosti a vyvodit vůči zaměstnavateli opatření, což se v tomto případě nestalo. V rámci svého šetření proto ochránce vytknul inspektorátu práce toto pochybení a inspektorát po jeho zásahu nařídil provedení nové kontroly u zaměstnavatele se zaměřením právě na dodržování pracovněprávních předpisů spočívajících mj. ve vydávání dokladů o zaměstnání.

Pan L. se obrátil na inspektorát práce s podnětem ke kontrole zaměstnavatele. Namítal zejména nedodržování mzdového tarifu, neplacení příplatků za sobotu, neděli, noční práci a práci přesčas, nezákonné proplacení nevyčerpané dovolené a nesprávně vedenou evidenci docházky. Inspektorát provedl u zaměstnavatele kontrolu a zjistil, že podle mzdového listu nedošlo ke změně mzdového tarifu, příplatky a přesčasy jsou propláceny a podle evidence docházky byly odpracované hodiny rovněž proplaceny. S tím pan L. nesouhlasil a obrátil se na veřejného ochránce práv.

Poté, co ochránce zahájil své šetření, inspektorát práce sám uznal, že kontrolu neprovedl důkladně. U zaměstnavatele proto provedl novou kontrolu, kterou se potvrdily všechny námitky pana Z., tj. neplacení příplatků za víkendy, noční směny, přesčas a také nedodržování mzdového tarifu. Inspektorát uložil zaměstnavateli zajistit nápravu, což se stalo a zaměstnavatel vyplatil panu Z. dlužnou částku.