Seriál Ochránce – 6. díl – důchody

Celý život si střádáte na důchod. A když jej máte dostat, zjistíte, že Vám jej úředníci špatně spočítali. Právě takové problémy často řeší ombudsman a jeho lidé. Pro to, abychom se vyhnuli komplikacím při jednání o výši důchodu, má Pavel Varvařovský několik univerzálních rad. Tou nejdůležitější je pečlivě si schraňovat všechny dokumenty, které mapují naši cestu po jednotlivých zaměstnavatelích. Zvláště mladý člověk nemá pochopitelně na důchod ani pomyšlení a předpokládá, že veškerá jeho pracovní evidence je v pořádku na úřadech. Ne vždy je to ale pravda. Ještě, než Vám důchod vyměří, radí ombudsman vyžádat si od úředníků podklady, ze kterých Váš důchod budou počítat a porovnat je právě se svými písemnostmi. No, a pokud s výměrou důchodu nesouhlasíte, můžete navštívit právě kancelář veřejného ochránce práv anebo rovnou podat žalobu je správnímu soudu (oficiální text ČT)

Paní F. si ochránci stěžovala na Českou správu sociálního zabezpečení, která jí uložila povinnost vrátit přeplatek na vdovském důchodu. Dcera stěžovatelky ukončila studium, což ona České správě sociálního zabezpečení řádně písemně oznámila. V návaznosti na to vydala ČSSZ rozhodnutí, kterým odňala dceři její sirotčí důchod, ovšem ponechala stěžovatelce důchod vdovský.

Pobírání vdovského důchodu je podmíněno pobíráním sirotčího důchodu, resp. nezaopatřeností dítěte, což ale málokdo ví a málokdo si tyto dva důchody spojuje. Nevěděla to ani paní F., které ČSSZ dál posílala vdovský důchod.

Ochránce konstatoval, že vdovský důchod nebyl nesprávně vyplácen zaviněním stěžovatelky, která řádně splnila svou ohlašovací povinnost, ale v důsledku chybného postupu ČSSZ. Příjemce důchodu není odpovědný za postup a rozhodování orgánů sociálního zabezpečení a nemůže mu tedy být k tíži, rozhodne-li ČSSZ o odnětí důchodu se zpožděním i několika měsíců. ČSSZ pochybila, jestliže odňala pouze sirotčí důchod a ponechala vdovský, když sirotčí je podmínkou pro pobírání vdovského a když oba důchody byly vypláceny pod rodným číslem stěžovatelky. Je tedy rovněž pochybením, když jí za vlastní chybu uložila povinnost vrátit přeplatek na vdovském důchodu. Protože ČSSZ s názorem ochránce nesouhlasila, doporučil ochránce paní F. obrátit se na ministra práce a sociálních věcí s žádostí o odstranění tvrdosti. Ministr její žádosti vyhověl a povinnost přeplatek vrátit zrušil.

Paní P. byla přesvědčena, že její starobní důchod je špatně spočítán.  Z rozhodnutí o přiznání důchodu a z osobního listu důchodového pojištění ochránce zjisti, že jí ČSSZ pro nárok na důchod nezhodnotila správně dobu, kdy pečovala o osobu blízkou a nepoužila na její výpočet správné ustanovení zákona. Česká správa sociálního zabezpečení svou chybu uznala a paní P. byl důchod zvýšen.

Paní F. byl přiznán předčasný starobní důchod, ale z osobního listu důchodového pojištění zjistila, že jí do celkové doby pojištění nebyla vůbec započítána doba studia do 18 let věku, přestože by dle právních předpisů započítána být měla. Proti tomu podala námitky, které ale ČSSZ zamítla s odůvodněním, že za náhradní dobu pojištění se považuje doba studia získaná před účinností zákona o důchodovém pojištění po dosažení 18 let věku. Při posouzení však ČSSZ použila jiné ustanovení zákona o důchodovém pojištění, než se na tento případ vztahovalo. Kvůli chybné kvalifikaci ČSSZ tak byla stěžovatelce uznána kratší délka doby pojištění, a byla jí proto přiznána i nižší výplata důchodu. Protože paní F. pobírala před přiznáním starobního důchodu ještě invalidní důchod, všechno nasvědčovalo tomu, že i invalidní důchod jí byl vypočítán špatně, bez doby pojištění za studium.

Po šetření ochránce vydala ČSSZ rozhodnutí o obnově řízení a konstatovala, že opravdu došlo k pochybení a sporná doba nebyla zhodnocena jako doba důchodového pojištění. ČSSZ v obnoveném řízení změnila rozhodnutí o přiznání starobního důchodu, včetně úpravy výplaty důchodu. Dále byla provedena i úprava výše a zpětné doplacení invalidního důchodu.