Seriál Ochránce – 7. díl – Ochrana spotřebitele

Reklamační řád, všeobecná ustanovení, záruční podmínky a další nekonečně dlouhé odstavce pročítá před nákupem zboží jen málokdo. Pokud ve svém sporu s prodejcem neuspějete, můžete se obrátit na některý z kontrolních úřadů. Jestliže s jejich postupem a závěry nebudete spokojení, můžete se obrátit i na ombudsmana. Ten se však nemůže zabývat vlastní reklamací či sporem s prodejcem, ale může prošetřit, jestli kontrolní úřad postupoval v souladu s právem a principy dobré správy.

Paní S. se stala další z řady obětí pochybných předváděcích akcí. Nakoupila mixér za 35 tisíc korun, a když jej chtěla obratem ještě nerozbalený vrátit, firma ho odmítla. Kupní smlouva, kterou uzavřela, totiž obsahuje doložku o tom, že si návštěvu dodavatele sjednala do svého bydliště za účelem detailní prezentace zboží. Tím pádem se na ni nevztahuje právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu. Česká obchodní inspekce jí s ohledem na obsah smlouvy nepomohla, proto se obrátila na ombudsmana. Ten se sice soukromoprávní věcí zabývat nemůže, ale protože v souvislosti s danou obchodní společnosti obdržel více stížností, navrhl České obchodní inspekci, aby u společnosti provedla hloubkovou kontrolu a aby podala podnět rejstříkovému soudu. Otázku platnosti uzavřené smlouvy však může rozhodnout pouze soud, nebo v tomto konkrétním případě rozhodce. Ombudsman v této souvislosti apeluje na lidi, ať nepodepisují smlouvy, které si dobře neprostudovali a s někým dalším neprobrali, aby nebyli důvěřiví, když jim někdo něco nabízí „zadarmo“.

Pan K. pro změnu neúspěšně reklamoval zfušovaná plastová okna. V roce 2005 uzavřel smlouvu na dodávku a montáž plastových oken. Montáž oken však nebyla provedena bezvadně. Upozorňoval na zjištěné vady dodavatele nejprve ústně (telefonicky), později je písemně reklamoval. Dodavatel vždy provedl určité práce, ale ty rovněž obsahovaly vady a způsobovaly další a další problémy. Pan K. se proto obrátil na Českou obchodní inspekci. S jejím postupem nebyl spokojený, proto se obrátil i na ombudsmana.

Syn paní F. si v e-shopu koupil airsoftovou pušku, která po prvním použití přestala fungovat. Závadu reklamovali a zbraň poslal prodejci zpět. Po měsíci dostali informaci, že se zbraň opravuje, ale na danou závadu se nevztahuje záruka, a proto bude třeba uhradit plnou cenu opravy. Podle prodávajícího se totiž má jednat o dekorační zbraň nevhodnou na střelbu. Stěžovatelka však uvedla, že původní charakteristika zbraně uvedená na internetových stránkách prodávajícího se nezmiňovala o tom, že se má jednat pouze o dekorační předmět. Domnívala se, že prodávající mění popis zboží, aby mohl účelově argumentovat, což je podpořeno mimo jiné skutečností, že balení zbraně obsahovalo i akumulátor, nabíječku a kuličky pro nastřelení. Internetový popis zboží také obsahuje větu, dle níž prodávající doporučuje pro pravidelné používání zakoupení kvalitnějšího akumulátoru. Obrátila se proto na Českou obchodní inspekci. Ta ji však informovala o tom, že airsoftové zbraně patří do dozorové kompetence Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva. Obrátila se na něj a dostalo se jí odpovědi, že posouzení reklamace patří do působnosti České obchodní inspekce.