Seriál Ochránce – 8. díl – Nezaměstnaní

Nezaměstnaní – jejich práva a povinnosti. Co všechno smí úřad práce kontrolovat a co už považují nezaměstnaní lidé za úřednickou šikanu?

Když přijdete o zaměstnání a ocitnete se na úřadě práce je to samo o sobě problém. Někdy vám ale ještě k tomu mohou život ztěžovat úředníci a zákony. Nejčastěji se poslední dobou zabývá kancelář veřejného ochránce práv tzv. systémem DONEZ. Tedy „docházkou nezaměstnaných“ na kontaktní místo, zpravidla na poštu. Tam jsou lidé zváni doslova ze dne na den v namátkou vybraných termínech tak, aby měl stát důkaz, že nezaměstnaný opravdu nikde načerno nepracuje. Ombudsman Pavel Varvařovský to označuje za stav hraničící se šikanou a připomíná, že ani člověk podmínečně propuštěný z výkonu trestu nemusí docházet na kontrolu za probačním úředníkem tak často jako dnes nezaměstnaní na poštu. (oficiální text České televize)

Pan P. má krátce před důchodem a má vážné zdravotní potíže. Od roku 2010 je veden v evidenci nezaměstnaných a své povinnosti vůči úřadu práce vždy plnil a po celou dobu setrvání v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce si navíc individuálně platil sociální pojištění. V prosinci 2011 byl zařazen do systému DONEZ (Docházka nezaměstnaných), jehož proklamovaným účelem je boj s prací načerno. Z důvodu náhle zhoršeného zdravotního stavu se však 22. 12. 2011 v určený termín (třetí během jednoho týdne) na kontaktní místo veřejné správy nedostavil. Doklad o zdravotní indispozici, jako vážném důvodu pro nedostavení se na kontaktní místo, dodat z důvodu vánočních svátků opožděně. Úřad práce však ihned zahájil správní řízení a 10. 1. rozhodl o vyřazení pana P. z evidence úřadu práce pro maření součinnosti bez vážných důvodů. Úřad vůbec nevzal v potaz náročné časové období vánočních svátků, kdy těsně před nimi došlo ke vzniku poranění pana P., a bohužel z důvodů omezení fungování lékařů během vánočních svátků i omezenou možnost stěžovatele (vzhledem ke vzdálenosti bydliště od města se zdravotním zařízením i vzhledem k akutnosti jeho zdravotního stavu) vyřídit si pracovní neschopnost dříve.

Paní B. se na ochránce obrátila s nesouhlasem se zákonnou úpravou veřejné služby, účinnou od 1. 1. 2012, a to zejména s ohledem na její bezplatný výkon. Není jediná, na ochránce se s podobnou věcí obrací i dalších lidé. Řada z nich, jako paní Brázdová nenamítá jen bezplatnost, ale zajímají se o bezpečnostní aspekty, o to, jak je zajištěno vybavení pracovními a ochrannými pomůckami, jak je to s pracovními úrazy. Ochránci nepřísluší mírnit dopady zákonného postupu a rozhodování úřadů, ačkoli sám s veřejnou službou nesouhlasí. Své stanovisko poslal i Ústavnímu soudu, který se návrhem na zrušení veřejné služby bude zabývat. V tuto chvíli může ochránce stěžovatelům pouze vysvětlovat, jak veřejná služba funguje, jaká jsou jejich práva a co v obecné rovině na legislativní úrovni může dělat. Pokud by došlo k sankčnímu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, je nezbytné podat proti příslušnému rozhodnutí odvolání, případně správní žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání.

Paní V. byla v evidenci úřadu práce od roku 2009 Podporu v nezaměstnanosti pobírala do 24.1. 2010, od té doby neměla nárok ani na podporu, ani na žádné jiné sociální dávky. Má 3 děti, a protože nejmladší dceři je 6 let, sháněla práci jen na ranní směnu. Úřad práce jí nejen s hledáním práce nepomohl, ale ještě ji v listopadu 2011 zařadil do programu DONEZ. Musela se několikrát týdně hlásit na poště (Czech Point), což jí vzhledem k dlouhodobé nemoci dcery, způsobovalo velké problémy. Musela tedy stále nosit omluvenky od lékařů, že se nemohla dostavit v termínu na poštu, také měla problém u starších dcer, např. když byla ve škole třídní schůzka, nemohla se na ni dostavit, protože ve stejné době se musela hlásit na poště apod. Sice nepobírala od státu žádné dávky, ale několikrát týdně musela platit dopravu na poštu, takže naopak jí vznikaly náklady. Považovala celou situaci za diskriminaci a další ztěžování už tak obtížné situace. V prosinci 2011 se proto z úřadu práce sama dobrovolně odhlásila. Upozorňovala na to, že když se na poštu chodila hlásit, potkávala tam ve stejné situaci samé slušné lidi, kteří stáli o práci a nedaří se jim nic sehnat, tedy žádné příživníky a zneužívače sociálního systému, jak se obvykle uvádí.